32,76 %
23,70 %
12,45 %
9,31 %
8,22 %
5,68 %
4,35 %
1,57 %
0,60 %
0,48 %
0,36 %
0,24 %
0,12 %
0,12 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Očekávám, že prezident Petr Pavel přijme nominanta SPD na post ministra obrany, věří předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Odůvodnil to tím, že se hlava státu a kandidát navrhovaný hnutím „znají z vojenské činnosti“. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS však přímo nepřipustil, že se jedná o generála Jaromíra Zůnu, o němž se v tomto kontextu spekuluje. Řekl ale, že Pavel bude jméno akceptovat.
S výsledkem sněmovních voleb je spokojeno 38 procent voličů, zhruba třetina respondentů je nespokojena. Další třetina se k výsledkům staví neutrálně, ukazuje exkluzivní výzkum společnosti STEM pro CNN Prima NEWS. Výzkumníci se zaměřili také na očekávání od nové vlády nebo na to, jak se přelévali podporovatelé mezi různými stranami a hnutími.
Hnutí Stačilo! nemá finanční problémy a všechny své závazky, které vzešly z voleb, splní. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedla europoslankyně a bývalá lídryně Stačilo! Kateřina Konečná (KSČM). Zároveň popřála hodně štěstí Andreji Babišovi.
Případná vláda ANO, SPD a Motoristů bude mít 16 členů včetně premiéra. Devět křesel má mít hnutí ANO, tři hnutí SPD, čtyři Motoristé. SPD obsadí také pozici předsedy Sněmovny. Strany dohodu o potenciálním kabinetu oznámily v páteční tiskové zprávě.
Hnutí Starostové a nezávislí zvažuje podání stížnosti na výsledky voleb kvůli rozdělení poslaneckých mandátů. Jeho zástupci mají pochybnosti o jejich spravedlivém přepočtu. Upozornil na to zpravodajský web Seznam Zprávy.
Plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO), který se díky preferenčním hlasům dostal z devatenáctého místa kandidátky do Poslanecké sněmovny, se vzdá poslaneckého mandátu. V pátek odpoledne to oznámil na sociální síti Facebook. „Nebylo to jednoduché rozhodování,“ napsal. Jde tak o dalšího z řad ANO, který se rozhodl pro tento krok. Místa ve Sněmovně se před ním ještě vzdal Richard Brabec (ANO) v Ústeckém kraji.
Tato stránka přináší komplexní pohled na volební dění v městysi Dolní Čermná. Naleznete zde nejen aktuální výsledky pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, ale také podrobný archiv historických dat z minulých let. Kromě toho portál nabízí charakteristiku obce a odkazy na volební výsledky v širším regionálním kontextu, tedy pro okres Ústí nad Orlicí a celý Pardubický kraj.
Městys Dolní Čermná je administrativně součástí okresu Ústí nad Orlicí, který spadá pod Pardubický kraj. Toto zařazení určuje, ve kterém krajském volebním obvodu občané odevzdávají své hlasy v parlamentních volbách a volí své zástupce do Poslanecké sněmovny. Výsledky v obci se tak stávají součástí celkového obrazu politických preferencí v regionu.
Pro srovnání preferencí je užitečné sledovat, jak se výsledky liší na lokální a krajské úrovni. Například v minulých volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde koalice SPOLU získala 37,86 % hlasů, což bylo výrazně více než její celorepublikový výsledek 27,79 %. Podrobné aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Ústí nad Orlicí a také data za celý Pardubický kraj jsou k dispozici na samostatných stránkách.
Při pohledu na minulé výsledky lze sledovat vývoj politických nálad v obci. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly v roce 2021, zvítězila v Dolní Čermné koalice SPOLU se ziskem 37,86 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s 16,74 % a třetí příčku obsadila koalice Pirátů a Starostů s podporou 15,65 % voličů.
Dalšími subjekty, které v těchto volbách překročily pětiprocentní hranici, byly SPD s 9,34 % a hnutí PŘÍSAHA, které oslovilo 6,67 % zúčastněných voličů. Detailní přehledy výsledků z minulých let umožňují sledovat, jak se podpora jednotlivých stran a hnutí v čase měnila. Tento portál nabízí ucelený archiv, který dokumentuje volební historii městyse.
Kromě parlamentních voleb se občané pravidelně účastní i dalších volebních klání. V posledních prezidentských volbách v roce 2023 zvítězil v prvním kole v Dolní Čermné Petr Pavel s 37,75 % hlasů, následovaný Andrejem Babišem s 21,38 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil a získal zde 71,29 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Dolní Čermné jsou zde rovněž k dispozici.
Voliči v městysi rozhodovali také o složení krajského zastupitelstva a místní samosprávy. Přehled výsledků posledních krajských voleb v Dolní Čermné ukazuje, že největší podporu získalo uskupení 3PK-Pro prosperující Pardubický kraj. V komunálních volbách v roce 2022 pak bylo nejúspěšnější SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH PRO ROZVOJ OBCE, jehož detailní výsledky si můžete prohlédnout v přehledu komunálních voleb pro Dolní Čermnou.
Městys Dolní Čermná, jehož historie sahá až do roku 1304, se rozkládá na ploše 15 km² v průměrné nadmořské výšce 394 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 1371 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 443 domů. Městys používá poštovní směrovací čísla 56153 a 56301. Mezi významné památky patří areál kostela sv. Jiří, který je dominantou obce, nebo roubený venkovský dům z konce 18. století.
Demografický vývoj v posledním sledovaném období zaznamenal mírný přirozený přírůstek, avšak celkovou bilanci ovlivnilo záporné saldo migrace. Zajímavostí je, že podíl věřících obyvatel je zde s 32,7 % vyšší než celostátní průměr. Další informace jsou dostupné na oficiálních stránkách městyse Dolní Čermná. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Údaje z minulých let ukazují, že volební účast v Dolní Čermné je dlouhodobě nadprůměrná. Občané městyse projevují ve srovnání s celorepublikovými čísly výrazně vyšší zájem o účast ve volbách, a to napříč všemi typy volebních klání, od komunálních až po prezidentské. Tento trend může naznačovat silnou občanskou angažovanost a zájem o veřejné dění v této lokalitě.
Konkrétní čísla tuto skutečnost dokládají. Zatímco celostátní účast v posledních sněmovních volbách dosáhla 65,43 %, v Dolní Čermné to bylo 77,82 %. Podobně výrazný rozdíl byl patrný i u druhého kola prezidentských voleb, kde k urnám přišlo 80,17 % místních voličů oproti 70,25 % v celé České republice. Vysoká účast byla zaznamenána také u krajských (50,33 %) a komunálních (56,20 %) voleb.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
