31,25 %
30,00 %
11,25 %
10,00 %
6,25 %
5,00 %
3,75 %
2,50 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro obec Poustka. Naleznete zde jak aktuální data, tak i detailní pohled do historie volebního chování místních občanů. Kromě toho portál nabízí kontextuální srovnání s výsledky za celý okres Cheb a Karlovarský kraj, a také přehled výsledků dalších typů voleb, které se v obci konaly.
Obec Poustka je z administrativního hlediska součástí okresu Cheb, který spadá pod Karlovarský kraj. Toto zařazení je klíčové pro pochopení širších volebních trendů, jelikož politické preference se mohou lišit na lokální, okresní i krajské úrovni. Sledování výsledků v těchto různých měřítkách poskytuje ucelenější obraz o politické mapě regionu.
Pro porovnání jsou zde k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Cheb a také souhrnné údaje za celý parlamentních voleb pro Karlovarský kraj. Například v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zvítězilo v Poustce hnutí ANO s 30,76 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU s 27,79 %.
Při pohledu na minulé volby do Poslanecké sněmovny lze v Poustce sledovat zajímavý vývoj voličských preferencí. V roce 2021 zde sice zvítězilo hnutí ANO, avšak silnou podporu získala také koalice SPOLU s téměř 27 % a koalice Piráti a Starostové s více než 20 % hlasů. Tento výsledek ukazuje na pluralitní rozložení politických sympatií v obci.
Analýza historických dat umožňuje lépe pochopit, jak se politická nálada v této obci proměňovala v čase. Dlouhodobé trendy a výsledky jednotlivých stran v minulých volebních kláních nabízejí cenný vhled do lokálního politického prostředí. Podrobný přehled výsledků z minulých let je dostupný prostřednictvím následujících odkazů.
Zajímavé výsledky přinesla i poslední prezidentská volba v roce 2023. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 41,17 % hlasů, těsně následován Petrem Pavlem s 36,47 %. Ve druhém kole se však preference voličů otočily a Petr Pavel v obci zvítězil, když získal 54,76 % hlasů. Kompletní výsledky posledních prezidentských voleb v Poustce jsou zde rovněž k dispozici.
V této lokalitě se konaly také další významné volby. Podrobné informace o tom, jak dopadly minulé krajské volby v Poustce, v nichž nejvíce hlasů získalo uskupení Vize KVK, jsou dostupné na samostatné stránce. Stejně tak si můžete prohlédnout výsledky posledních komunálních voleb v Poustce, kde jednoznačně uspělo sdružení Za obec krásnější.
Obec Poustka, jejíž historie sahá až do roku 1275, je dnes domovem pro 170 obyvatel, jak uvádí údaj z roku 2023. Rozkládá se na ploše 7 kilometrů čtverečních v průměrné nadmořské výšce 515 metrů. V roce 2021 zde bylo evidováno 42 domů a obec používá poštovní směrovací číslo 35002.
Tato obec se může pyšnit několika významnými památkami, mezi které patří původně gotický kostel sv. Wolfganga a románský hrad Ostroh, známý také jako Seeberg. Podle posledních dat zaznamenala obec mírný populační růst díky přistěhovalým. Většina obyvatel se hlásí k tomu, že je bez náboženského vyznání. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Poustka. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast v obci vykazuje zajímavé rozdíly v porovnání s celorepublikovým průměrem. U voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byla účast 56,93 %, což je znatelně méně než celostátních 65,43 %. Podobně nižší zájem projevili občané i v obou kolech prezidentských voleb v roce 2023, kde účast dosáhla 66,42 % v prvním a 61,31 % ve druhém kole, zatímco celorepublikové hodnoty byly vyšší.
Naopak výrazně vyšší angažovanost projevují místní voliči v případě voleb s přímým dopadem na region a obec. V krajských volbách dosáhla účast 45,93 % oproti celostátním 32,91 % a v komunálních volbách přišlo k urnám dokonce 54,14 % voličů, což výrazně převyšuje celorepublikový průměr 46,07 %. Tento trend může naznačovat silnější zájem občanů o lokální a regionální témata.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
