39,56 %
17,50 %
12,56 %
9,09 %
7,41 %
6,03 %
3,95 %
0,69 %
0,69 %
0,69 %
0,39 %
0,29 %
0,29 %
0,19 %
0,19 %
0,09 %
0,09 %
0,09 %
0,09 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebním dění v městysi Cerhenice se zaměřením na volby do Poslanecké sněmovny 2025. Naleznete zde nejen aktuální a historické volební výsledky pro samotnou obec, ale také související data a odkazy na širší regionální kontext okresu Kolín a celého Středočeského kraje. Portál slouží jako informační rozcestník pro všechny, kteří se zajímají o politické preference a občanskou angažovanost v této lokalitě.
Městys Cerhenice je administrativně součástí okresu Kolín, který spadá pod Středočeský kraj. Toto zařazení určuje, ve kterém krajském a senátním obvodu místní obyvatelé odevzdávají své hlasy a jak se jejich preference promítají do celkových výsledků na úrovni kraje. Porovnání lokálních výsledků s těmi krajskými a celostátními tak nabízí zajímavý pohled na specifika voličského chování v obci.
Pro lepší představu o souvislostech zde můžete sledovat aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Kolín a zároveň jsou k dispozici i souhrnná data parlamentních voleb pro Středočeský kraj. Například v minulých volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zvítězilo v Cerhenicích hnutí ANO se ziskem 31,47 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni se vítězem stala koalice SPOLU s 27,79 %.
Při pohledu na výsledky posledních parlamentních voleb z roku 2021 je patrné, že za vítězným hnutím ANO se na druhém místě umístila koalice SPOLU s 20,34 % hlasů. Třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové, kterou podpořilo 15,56 % voličů. Tato data poskytují důležitý referenční bod pro sledování vývoje voličských nálad v obci.
Volební preference se v průběhu let přirozeně mění, což dokládají výsledky z minulých volebních období. Tento portál nabízí ucelený archiv, který umožňuje sledovat politický vývoj v městysi v dlouhodobé perspektivě. Podrobné informace o starších volbách jsou dostupné prostřednictvím následujících odkazů, které mapují volební historii obce.
Kromě voleb do sněmovny je zajímavé sledovat i výsledky dalších volebních klání. V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 získal v obci nejvíce hlasů Andrej Babiš (38,70 %), následovaný Petrem Pavlem (31,64 %). Ve druhém, rozhodujícím kole se však poměr sil obrátil a v Cerhenicích zvítězil Petr Pavel se ziskem 52,38 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Cerhenicích jsou zde rovněž k dispozici.
Na regionální a místní úrovni se politické preference projevily v posledních krajských volbách v roce 2024, kde v městysi jasně zvítězilo hnutí ANO se ziskem 44,74 % hlasů. Pro úplnost jsou k nahlédnutí také data z posledních komunálních voleb v Cerhenicích z roku 2022, v nichž drtivě uspělo místní sdružení "Máme rádi Cerhenice" s podporou 91,84 %.
Městys Cerhenice, jehož historie sahá až do roku 1295, je domovem pro 1908 obyvatel podle údajů z roku 2023. Rozkládá se na ploše 10,6 km² v průměrné nadmořské výšce 209 metrů. V roce 2021 zde bylo evidováno 665 domů a městys pro svou obsluhu využívá poštovní směrovací čísla 28002 a 28102.
Mezi místní dominanty patří barokní jednolodní kostel svatého Jana Nepomuckého z roku 1734 a klasicistní výklenková kaple Panny Marie z roku 1800. Podle dat z roku 2023 obec zaznamenala více přistěhovalých než vystěhovalých obyvatel. Další informace můžete nalézt na oficiálních stránkách městyse Cerhenice. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z Národního památkového ústavu.
Volební účast občanů Cerhenic ukazuje zajímavé trendy v porovnání s celostátním průměrem. U posledních voleb do Poslanecké sněmovny byla účast 64,67 %, tedy mírně pod celorepublikovým průměrem 65,43 %. Naopak při prezidentských volbách byla aktivita voličů výrazně vyšší, a to jak v prvním kole (71,11 % oproti 68,24 % v ČR), tak zejména ve druhém kole (74,26 % oproti 70,25 % v ČR).
U ostatních typů voleb je zájem o účast spíše nižší než celostátní průměr. V krajských volbách přišlo k urnám 28,51 % oprávněných voličů (v ČR 32,91 %) a v komunálních volbách to bylo 42,78 % (v ČR 46,07 %). Zdá se tedy, že angažovanost místních obyvatel se liší podle důležitosti, kterou jednotlivým volbám přikládají, přičemž největší mobilizaci vyvolává volba hlavy státu.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
