Parlamentní volby 2025 ve Stráži pod Ralskem: Výsledky a souvislosti
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebním dění ve městě Stráž pod Ralskem se zaměřením na volby do Poslanecké sněmovny 2025. Naleznete zde nejen aktuální výsledky, ale také detailní historická data, která umožňují sledovat politický vývoj v této lokalitě. Součástí je i charakteristika města a odkazy na volební výsledky pro celý okres Česká Lípa a Liberecký kraj, což zasazuje místní dění do širšího regionálního rámce.
Stráž pod Ralskem v regionálním volebním kontextu
Město Stráž pod Ralskem je administrativně součástí okresu Česká Lípa a spadá pod Liberecký kraj. Toto zařazení je klíčové pro pochopení volebních výsledků, neboť voliči v obci rozhodují nejen o lokálních záležitostech, ale také o složení krajského zastupitelstva a Poslanecké sněmovny v rámci svého kraje. Výsledky se tak stávají součástí větší mozaiky politických preferencí v celém regionu.
Pro úplný obrázek je užitečné porovnat místní výsledky s těmi na vyšší úrovni. V posledních parlamentních volbách v roce 2021 zvítězilo ve Stráži pod Ralskem hnutí ANO se ziskem 32,58 %, zatímco na celorepublikové úrovni bylo pořadí odlišné a zvítězila koalice SPOLU. Podrobné aktuální výsledky si můžete prohlédnout na stránce parlamentních voleb pro okres Česká Lípa a také pro celý Liberecký kraj.
Historie parlamentních voleb ve Stráži pod Ralskem
Při pohledu na výsledky voleb do Poslanecké sněmovny z roku 2021 je patrné, že největší podporu voličů získalo hnutí ANO, které obdrželo 32,58 % hlasů. Na druhém místě se s výrazným odstupem umístila koalice Piráti a Starostové s 20,47 % hlasů. Třetí příčku obsadilo hnutí SPD se ziskem 14,41 % a čtvrtou koalice SPOLU s 12,29 %.
Dlouhodobý pohled na volební preference obyvatel města poskytuje cenný vhled do politického směřování lokality. Analýza starších výsledků umožňuje sledovat, jak se měnila podpora jednotlivých politických stran a hnutí v čase. Tento portál nabízí přehledný archiv, který mapuje volební historii a usnadňuje tak pochopení současných trendů na základě minulého vývoje.
Další volby a jejich výsledky ve městě
Kromě parlamentních voleb se občané Stráže pod Ralskem účastní i dalších volebních klání. V posledních prezidentských volbách v roce 2023 zde v prvním kole zvítězil Andrej Babiš se ziskem 48,4 % hlasů, druhý Petr Pavel získal 20,48 %. Ve druhém kole si Andrej Babiš svou pozici ještě upevnil, když obdržel 64,37 % hlasů. Kompletní přehled, jak dopadly poslední prezidentské volby ve Stráži pod Ralskem, je zde k dispozici.
Voliči ve městě rozhodovali také o složení krajského a obecního zastupitelstva. V posledních krajských volbách v roce 2024 zde nejvíce hlasů získalo hnutí ANO (41,62 %). Naopak v komunálních volbách v roce 2022 uspělo místní sdružení Volba pro Stráž (34,27 %). Detailní výsledky si můžete prohlédnout na stránkách pro poslední krajské volby a také pro minulé komunální volby.
Stručný portrét města Stráž pod Ralskem
Město Stráž pod Ralskem, jehož historie sahá až do roku 1281, se nachází v průměrné nadmořské výšce 310 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 3816 obyvatel na rozloze 21,6 km². V roce 2021 bylo ve městě evidováno 267 domů a celá lokalita spadá pod poštovní směrovací číslo 47127. Demografický vývoj v posledních letech ukazuje, že se do obce více lidí stěhuje, než se z ní odstěhovává, ačkoli přirozený přírůstek je záporný.
Dominantou města je bezesporu renesanční zámek Vartemberk, který vznikl přestavbou původního gotického hradu. Mezi další významné památky patří barokní kostel sv. Zikmunda či mariánský sloup na náměstí. Co se týče náboženského vyznání, většina obyvatel se nehlásí k žádné církvi. Další informace naleznete na oficiálních stránkách města Stráž pod Ralskem. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Angažovanost voličů ve Stráži pod Ralskem
Volební účast je důležitým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. Ve Stráži pod Ralskem byla u posledních voleb do Poslanecké sněmovny 54,90 %, což je o více než deset procentních bodů méně než celorepublikový průměr (65,43 %). Podobný trend lze pozorovat i u dalších typů voleb, například u druhého kola prezidentských voleb byla účast 64,60 % oproti celostátním 70,25 %.
Při pohledu na data z krajských a komunálních voleb se tento vzorec opakuje. Účast v krajských volbách dosáhla 26,08 % (celorepublikově 32,91 %) a v komunálních 35,81 % (celorepublikově 46,07 %). Tato data naznačují, že volební aktivita ve městě je napříč různými typy volebních klání setrvale o několik procentních bodů nižší než celostátní průměr.