48,98 %
13,44 %
9,69 %
7,06 %
6,83 %
5,95 %
5,48 %
0,82 %
0,36 %
0,32 %
0,23 %
0,19 %
0,16 %
0,09 %
0,06 %
0,06 %
0,06 %
0,06 %
0,03 %
0,03 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Noví ministři ve vládě Andreje Babiše (ANO) budou zažívat peklo na zemi. V pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl politolog Jan Kubáček. Domnívá se také, že předseda hnutí ANO bude na všechny své ministry velmi přísný. V rodící se vládě nepůjde podle Kubáčka jen o to, kdo bude více vidět a kdo bude více populární – ministři by se měli připravit rovněž na „soužití s Andrejem Babišem“.
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Tato stránka přináší komplexní přehled volebních výsledků pro obec Dolní Lutyně. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný archiv historických volebních klání. Kromě samotných čísel portál nabízí i základní charakteristiku obce a odkazy na výsledky v širším kontextu okresu Karviná a celého Moravskoslezského kraje.
Obec Dolní Lutyně je administrativně součástí okresu Karviná, který spadá pod Moravskoslezský kraj. Toto zařazení určuje její příslušnost k volebnímu obvodu a ovlivňuje tak spektrum kandidujících stran a osobností v celostátních i krajských volbách. Výsledky hlasování v obci se proto často porovnávají s trendy v celém regionu.
Pro ucelenější pohled je možné porovnat zdejší výsledky s daty za celý okres a kraj. Například v posledních parlamentních volbách v roce 2021 zvítězilo v obci hnutí ANO s 37,55 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU. Podrobné aktuální výsledky naleznete na stránkách pro parlamentní volby pro okres Karviná a také pro celý Moravskoslezský kraj.
Pohled do minulosti ukazuje zajímavý vývoj voličských preferencí v Dolní Lutyni. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde s výrazným náskokem zvítězilo hnutí ANO, které získalo 37,55 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU se ziskem 16,20 % a třetí příčku obsadilo hnutí SPD s 14,92 % hlasů.
Tento portál slouží také jako archiv, který umožňuje sledovat politický vývoj v obci v delším časovém horizontu. Díky přehledným odkazům se můžete snadno vrátit k výsledkům z minulých let a analyzovat, jak se měnila podpora jednotlivých politických subjektů. Níže naleznete odkazy na starší volební ročníky.
Kromě voleb do sněmovny se občané Dolní Lutyně účastní i dalších volebních klání. V posledních prezidentských volbách v roce 2023 se voliči výrazně přiklonili k jednomu z kandidátů. Již v prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš s 51,91 % hlasů, zatímco druhý Petr Pavel získal 25,55 %. Ve druhém kole pak Andrej Babiš svou pozici potvrdil ziskem 59,94 % hlasů. Kompletní výsledky si můžete prohlédnout na stránce pro poslední prezidentské volby v Dolní Lutyni.
Místní obyvatelé také rozhodují o složení krajského a obecního zastupitelstva. V posledních krajských volbách v Dolní Lutyni zvítězilo hnutí ANO se ziskem 46,94 % hlasů. Na lokální úrovni, v posledních komunálních volbách v Dolní Lutyni, bylo nejúspěšnější uskupení STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ s 39,82 % hlasů.
Obec Dolní Lutyně, s poštovními směrovacími čísly 73531 a 73553, se rozkládá na ploše 24,9 km² v průměrné nadmořské výšce 217 metrů. První písemná zmínka o této lokalitě pochází již z roku 1305. Podle údajů z roku 2023 zde žije 5315 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 1650 domů.
Demografický vývoj v posledních letech ukazuje, že se do obce více lidí stěhuje, než se z ní odstěhovává či umírá. Z hlediska náboženského vyznání se k víře hlásí mírně nadprůměrný podíl obyvatel ve srovnání s celou Českou republikou. Mezi významné památky patří barokní kostel sv. Jana Křtitele a areál bývalého panského dvora. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Dolní Lutyně. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast v Dolní Lutyni se při porovnání s celostátním průměrem jeví jako velmi podobná, zejména u celostátně sledovaných voleb. Například u posledních voleb do Poslanecké sněmovny přišlo k urnám 64,08 % místních voličů, což je jen nepatrně méně než celorepublikový průměr 65,43 %. Podobná situace nastala i u obou kol prezidentských voleb, kde byla účast dokonce mírně vyšší než v celé zemi.
Mírný rozdíl lze pozorovat u voleb na regionální a lokální úrovni. Účast v krajských volbách byla s 32,51 % téměř totožná s celostátním průměrem. Naopak v komunálních volbách byla aktivita voličů v obci o něco nižší, dosáhla 40,62 % oproti celorepublikovým 46,07 %. Tyto údaje mohou naznačovat stabilní zájem občanů o celostátní politické dění.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
