32,45 %
25,43 %
17,54 %
9,64 %
4,38 %
3,50 %
3,50 %
2,63 %
0,87 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebních výsledcích pro obec Červená Lhota. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný historický archiv, který mapuje politické preference v obci v minulých letech. Součástí je také kontextuální zasazení do širšího regionu, charakteristika obce a odkazy na výsledky dalších typů voleb v okrese Třebíč i v celém Kraji Vysočina.
Obec Červená Lhota administrativně spadá do okresu Třebíč a je součástí Kraje Vysočina. Volební chování místních občanů je tak důležitou součástí skládačky, která utváří politickou mapu celého regionu. Výsledky na úrovni obce se často liší od celkových čísel za okres či kraj, což poskytuje zajímavý vhled do lokálních nálad a preferencí.
Pro srovnání je možné si prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Třebíč a také data za celý Kraj Vysočina. Například při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde koalice SPOLU získala 36,97 % hlasů, což bylo výrazně více než její celorepublikový výsledek 27,79 %.
V posledních parlamentních volbách v roce 2021 zvítězila v Červené Lhotě koalice SPOLU se ziskem téměř 37 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s podporou přesahující 28 %, následované ČSSD s více než 13 % hlasů. Tyto výsledky ukazují rozložení politických sil v obci v nedávné době a slouží jako srovnávací základna pro aktuální volby.
Tento portál nabízí také pohled do minulosti a umožňuje sledovat, jak se vyvíjely politické preference voličů v obci v delším časovém horizontu. Detailní historická data poskytují cenný kontext pro pochopení aktuálního volebního dění a dlouhodobých trendů v této lokalitě. Níže naleznete odkazy na výsledky z předchozích let.
Zajímavé výsledky přinesla i poslední přímá volba prezidenta v roce 2023. V prvním kole zde nejvíce hlasů získal Petr Pavel (27,64 %), těsně následovaný Andrejem Babišem (25,20 %) a Danuší Nerudovou (22,76 %). Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil a v obci zvítězil se ziskem 72,72 % hlasů. Podrobné výsledky, jak dopadly poslední prezidentské volby v Červené Lhotě, jsou zde k nahlédnutí.
Občané se aktivně účastní i voleb na regionální a místní úrovni, kde rozhodují o správě svého kraje a obce. V posledních krajských volbách v roce 2024 zde největší podporu získalo uskupení Společně se Starosty. Přehled, jak dopadly poslední krajské volby v Červené Lhotě, je zde k dispozici. Stejně tak podrobný přehled hlasování v rámci posledních komunálních voleb v obci ukazuje preference voličů při volbě místních zastupitelů.
Obec Červená Lhota, s poštovním směrovacím číslem 675 07, leží v průměrné nadmořské výšce 498 metrů. První písemná zmínka o této lokalitě pochází již z roku 1436. Podle údajů z roku 2023 zde žilo 181 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 61 domů na celkové rozloze 7,4 km².
Mezi místní pamětihodnosti patří například v jádru pozdně románský kostel svatého Vavřince nebo kamenný silniční most ze 17. století. Z demografických údajů vyplývá, že obec v poslední době zaznamenala mírný úbytek obyvatel vlivem stěhování i přirozenou měnou. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Červená Lhota. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Obyvatelé Červené Lhoty projevují dlouhodobě vysoký zájem o veřejné dění, což se odráží v nadprůměrné volební účasti. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 dosáhla účast téměř 80 %, zatímco celostátní průměr činil 65,43 %. Podobně vysoká byla i účast v obou kolech prezidentských voleb v roce 2023.
Tento trend lze pozorovat i u dalších typů voleb, včetně krajských i komunálních, kde účast v obci pravidelně a výrazně převyšuje celorepublikové hodnoty. Například v komunálních volbách v roce 2022 přišlo k urnám téměř 73 % oprávněných voličů. Tato konzistentně vysoká angažovanost může naznačovat silný vztah občanů k místní komunitě a regionu.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
