36,35 %
20,19 %
12,03 %
8,91 %
7,20 %
6,64 %
4,22 %
1,56 %
0,55 %
0,50 %
0,45 %
0,35 %
0,25 %
0,25 %
0,15 %
0,10 %
0,10 %
0,05 %
0,05 %
0,05 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny pro město Sázava. Naleznete zde jak aktuální data z voleb 2025, tak i podrobný historický archiv, který umožňuje sledovat politický vývoj v této lokalitě. Kromě samotných čísel nabízíme také základní charakteristiku města a kontextuální srovnání s výsledky na úrovni okresu Benešov a celého Středočeského kraje.
Město Sázava je administrativně součástí okresu Benešov, který spadá pod Středočeský kraj. Toto zařazení určuje jeho příslušnost k volebnímu kraji a ovlivňuje tak spektrum kandidujících stran a osobností. Výsledky voleb v obci se proto často analyzují ve srovnání s širším regionem, což pomáhá lépe pochopit místní specifika a preference voličů.
Pro hlubší analýzu je užitečné porovnat místní data s výsledky za celý region. Můžete si tak prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Benešov a také kompletní data parlamentních voleb pro Středočeský kraj. Například v roce 2021 získalo v Sázavě hnutí ANO 28,06 % hlasů, což bylo o necelý procentní bod více než jeho celorepublikový výsledek.
Pohled do minulosti ukazuje, jak se vyvíjely politické preference obyvatel Sázavy. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zvítězilo hnutí ANO se ziskem 28,06 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 23,20 % a třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové, kterou podpořilo 20,04 % voličů.
Do Poslanecké sněmovny by se z města dostaly ještě další tři subjekty, které překročily pětiprocentní hranici. Konkrétně šlo o SPD (8,49 %), ČSSD (5,69 %) a hnutí PŘÍSAHA (5,02 %). Detailní výsledky z minulých let umožňují sledovat dlouhodobé trendy a změny v podpoře jednotlivých politických stran v této lokalitě. Následující odkazy nabízejí kompletní pohled na historická data.
Obyvatelé města se pravidelně účastní i dalších typů voleb. Velmi sledované byly poslední prezidentské volby v roce 2023. V prvním kole zde těsně zvítězil Andrej Babiš (36,50 %) před Petrem Pavlem (35,04 %). Ve druhém kole se však poměr sil otočil a Petr Pavel v Sázavě získal 59,32 % hlasů. Podrobné informace jsou dostupné v přehledu posledních prezidentských voleb v Sázavě.
V posledních krajských volbách v roce 2024 zde nejvíce hlasů získalo hnutí ANO (43,13 %). Na komunální úrovni se volby konaly v roce 2022 a jejich jasným vítězem se stalo sdružení Zdraví Sport Prosperita se ziskem 52,27 % hlasů. I pro tyto volby jsou k dispozici detailní výsledky, konkrétně pro poslední krajské volby v Sázavě a také pro minulé komunální volby v Sázavě.
Město Sázava, jehož historie sahá až do roku 1053, se rozkládá na ploše 20,5 km² v průměrné nadmořské výšce 312 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žilo 3875 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 909 domů. Město používá poštovní směrovací číslo 28506. V posledních letech obec zaznamenala celkový přírůstek obyvatel, který byl dán především přistěhovalectvím.
Sázava je známá především díky národní kulturní památce, Sázavskému klášteru, spojenému s postavou svatého Prokopa. Mezi další zajímavosti patří sklářská huť František, která je dokladem bohaté průmyslové historie regionu. Podrobnější informace o životě ve městě naleznete na oficiálních stránkách města Sázava. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast v Sázavě se při porovnání s celostátními průměry jeví jako poměrně standardní, avšak s drobnými odchylkami v závislosti na typu voleb. U posledních voleb do Poslanecké sněmovny dosáhla 64,84 %, což je hodnota téměř totožná s celorepublikovým průměrem. Podobně vysoký zájem projevili občané i v obou kolech prezidentských voleb, kde byla účast dokonce mírně nadprůměrná.
Zajímavé srovnání nabízí pohled na další typy voleb. Zatímco u komunálních voleb byla aktivita voličů v Sázavě s 48,13 % mírně vyšší než celostátní průměr, u krajských voleb byl trend opačný. Účast 29,46 % byla znatelně nižší než celorepubliková hodnota 32,91 %. Tyto údaje mohou naznačovat, že místní obyvatelé přikládají větší váhu rozhodování o celostátních a lokálních záležitostech.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
