Parlamentní volby 2025 v Křenově: Výsledky a analýza souvislostí
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny pro obec Křenov, která je známá svým bohatým barokním dědictvím. Naleznete zde jak aktuální volební výsledky pro volby 2025, tak i podrobný historický archiv, který umožňuje sledovat politický vývoj v obci v průběhu let. Součástí jsou také data z dalších typů voleb a odkazy na výsledky v širším kontextu okresu Svitavy a celého Pardubického kraje.
Křenov v regionálním volebním kontextu
Obec Křenov je administrativně součástí okresu Svitavy a náleží do Pardubického kraje. Výsledky voleb v obci se tak stávají dílkem větší skládačky, která odráží politické preference celého regionu. Porovnání místních výsledků s těmi na úrovni okresu a kraje může nabídnout zajímavý pohled na specifika lokálního voličského prostředí.
Pro lepší pochopení souvislostí si zde můžete prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Svitavy a zároveň jsou k dispozici i souhrnné výsledky parlamentních voleb pro Pardubický kraj. Například v roce 2021 zvítězilo v Křenově hnutí ANO s 35,64 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU s 27,79 %.
Historie parlamentních voleb v Křenově
Při pohledu na minulé parlamentní volby lze v Křenově sledovat zajímavé trendy a preference místních obyvatel. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde s výrazným náskokem zvítězilo hnutí ANO, které získalo přes 35 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí SPD s téměř 15 % a třetí byla koalice SPOLU s necelými 14 % hlasů.
Tato stránka slouží jako archiv, který mapuje politickou historii obce v delším časovém horizontu. Díky přehledu výsledků z několika volebních období je možné analyzovat, jak se měnila podpora jednotlivých politických stran a hnutí v čase. Podrobná data pro jednotlivé ročníky jsou dostupná prostřednictvím následujících odkazů.
Jak se volí v Křenově: Prezident, kraj i obec
Kromě voleb do sněmovny je zajímavé sledovat, jak si vedli kandidáti v jiných typech voleb. Podrobné informace o tom, jak dopadly poslední prezidentské volby v Křenově, jsou zde také k dispozici. V prvním kole v roce 2023 zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 59,82 % hlasů, druhý Petr Pavel získal 23,21 %. Ve druhém kole pak Andrej Babiš svou pozici potvrdil a zvítězil s 63,18 % hlasů.
Voliči v této lokalitě rozhodovali také o složení krajského zastupitelstva, přičemž kompletní výsledky posledních krajských voleb v Křenově ukazují těsný souboj mezi uskupením 3PK a hnutím ANO. Na lokální úrovni pak přehledné výsledky minulých komunálních voleb v Křenově odhalují, že dominantní podporu získalo Sdružení nezávislých kandidátů Křenov.
Stručný portrét obce Křenov
Obec Křenov, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1308, se rozkládá na ploše 10,5 km² v průměrné nadmořské výšce 476 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 407 obyvatel ve 130 domech evidovaných v roce 2021. Obec používá poštovní směrovací číslo 569 22.
Tato lokalita je výjimečná řadou cenných barokních památek, mezi které patří například farní kostel svatého Jana Křtitele či ojediněle dochovaný pranýř z roku 1732. Co se týče demografického vývoje, v roce 2023 obec zaznamenala více odstěhovaných než přistěhovaných obyvatel. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Křenov. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Angažovanost voličů v Křenově
Volební účast v Křenově často mírně převyšuje celostátní průměr, což může naznačovat aktivní zájem občanů o veřejné dění. Například u voleb do Poslanecké sněmovny dosáhla účast 66,56 % oproti celorepublikovým 65,43 %. Podobně v prvním kole prezidentských voleb přišlo k urnám 71,70 % místních voličů, zatímco průměr za celou Českou republiku činil 68,24 %.
Na druhou stranu, u některých typů voleb je zájem voličů srovnatelný s celostátním průměrem nebo i nižší. Příkladem mohou být komunální volby, kde byla v Křenově zaznamenána účast 37,12 %, což je znatelně méně než celorepublikový průměr 46,07 %. Tyto rozdíly ukazují, jak se míra zapojení občanů může lišit v závislosti na typu a významu voleb.
