52,96 %
16,89 %
9,58 %
7,76 %
5,47 %
4,10 %
2,73 %
0,45 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Otočil se ke mně zády, ale nechci, aby se z toho stal hon na něj, vzkázal na sítích čestný prezident Motoristů sobě Filip Turek novináři Vojtěchu Dobešovi. Ten poskytl Deníku N screenshoty údajných rasistických a xenofobních komentářů, kterých se měl v minulosti Turek dopustit. „Vojto, odpouštím ti,“ řekl nově zvolený poslanec na videu, které v závěru doprovodil citátem o přátelství.
Někteří lidé se obávají, že po volbách přijdou o vliv, moc i peníze. Evidentně tu panují snahy rozebrat budoucí vládu ještě předtím, než vznikne. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl Jan Zahradil. Ostřílený politik, který se do značné míry podílel na zahraničním programu Motoristů, okomentoval kauzu Filipa Turka, působení Jana Lipavského v Černínském paláci i blížící se kongres ODS. Reagoval také na spekulace o tom, že by se mohl stát ministrem zahraničí.
Zdroj, který poskytl Deníku N údajné screenshoty příspěvků nově zvoleného poslance Filipa Turka, získal tvář a jméno. Je jím Vojtěch Dobeš – novinář píšící o motorismu a nyní již bývalý Turkův kamarád. Podle svých slov je pořídil den před eurovolbami a nyní je připraven potvrdit jejich pravost policii. Zveřejnění jeho identity vyvolalo na sítích řadu reakcí, mimo jiné i velmi drsnou od bývalého premiéra Mirka Topolánka (ODS).
Hnutí ANO vyhrálo sněmovní volby s programem, který měla SPD před šesti lety, pronesl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS znovuzvolený poslanec Radek Koten (SPD). Třecích ploch mezi volebními programy ANO a SPD – potažmo Motoristy sobě – je prý minimum. Kauzu kolem Filipa Turka si podle Kotena musí vyřešit sami Motoristé, ovšem poslanec poznamenal, že s Filipem Turkem v čele české diplomacie by problém neměl.
Levice nikdy nebyla konzervativní, podobné profilace považuji za ujeté, uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS člen pražského vedení SOCDEM Petr Pavlík na adresu hnutí Stačilo!, které se podobnými označeními profilovalo. Pavlík chce společně s expremiérem Vladimírem Špidlou vést provizorně stranu tak, aby byli „převozníky do dalšího sjezdu“. Pustil se rovněž do vedení Jany Maláčové a Lubomíra Zaorálka, kteří podle něj domlouvali spolupráci se Stačilo! nedemokraticky.
Motoristé usilují o destrukci ochrany přírody, reagoval Jiří Koželouh z Hnutí DUHA na spekulace o jmenování šéfa této strany Petra Macinky do čela ministerstva životního prostředí. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS zároveň upozornil na možný politikův střet zájmů týkající se byznysu miliardáře Pavla Tykače. K tématu se pro CNN Prima NEWS vyjádřili také poslankyně za Zelené Irena Ferčíková Konečná, náměstek na resortu František Talíř (KDU-ČSL) a politolog Lukáš Valeš.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny pro obec Křenov, která je známá svým bohatým barokním dědictvím. Naleznete zde jak aktuální volební výsledky pro volby 2025, tak i podrobný historický archiv, který umožňuje sledovat politický vývoj v obci v průběhu let. Součástí jsou také data z dalších typů voleb a odkazy na výsledky v širším kontextu okresu Svitavy a celého Pardubického kraje.
Obec Křenov je administrativně součástí okresu Svitavy a náleží do Pardubického kraje. Výsledky voleb v obci se tak stávají dílkem větší skládačky, která odráží politické preference celého regionu. Porovnání místních výsledků s těmi na úrovni okresu a kraje může nabídnout zajímavý pohled na specifika lokálního voličského prostředí.
Pro lepší pochopení souvislostí si zde můžete prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Svitavy a zároveň jsou k dispozici i souhrnné výsledky parlamentních voleb pro Pardubický kraj. Například v roce 2021 zvítězilo v Křenově hnutí ANO s 35,64 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU s 27,79 %.
Při pohledu na minulé parlamentní volby lze v Křenově sledovat zajímavé trendy a preference místních obyvatel. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde s výrazným náskokem zvítězilo hnutí ANO, které získalo přes 35 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí SPD s téměř 15 % a třetí byla koalice SPOLU s necelými 14 % hlasů.
Tato stránka slouží jako archiv, který mapuje politickou historii obce v delším časovém horizontu. Díky přehledu výsledků z několika volebních období je možné analyzovat, jak se měnila podpora jednotlivých politických stran a hnutí v čase. Podrobná data pro jednotlivé ročníky jsou dostupná prostřednictvím následujících odkazů.
Kromě voleb do sněmovny je zajímavé sledovat, jak si vedli kandidáti v jiných typech voleb. Podrobné informace o tom, jak dopadly poslední prezidentské volby v Křenově, jsou zde také k dispozici. V prvním kole v roce 2023 zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 59,82 % hlasů, druhý Petr Pavel získal 23,21 %. Ve druhém kole pak Andrej Babiš svou pozici potvrdil a zvítězil s 63,18 % hlasů.
Voliči v této lokalitě rozhodovali také o složení krajského zastupitelstva, přičemž kompletní výsledky posledních krajských voleb v Křenově ukazují těsný souboj mezi uskupením 3PK a hnutím ANO. Na lokální úrovni pak přehledné výsledky minulých komunálních voleb v Křenově odhalují, že dominantní podporu získalo Sdružení nezávislých kandidátů Křenov.
Obec Křenov, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1308, se rozkládá na ploše 10,5 km² v průměrné nadmořské výšce 476 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 407 obyvatel ve 130 domech evidovaných v roce 2021. Obec používá poštovní směrovací číslo 569 22.
Tato lokalita je výjimečná řadou cenných barokních památek, mezi které patří například farní kostel svatého Jana Křtitele či ojediněle dochovaný pranýř z roku 1732. Co se týče demografického vývoje, v roce 2023 obec zaznamenala více odstěhovaných než přistěhovaných obyvatel. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Křenov. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast v Křenově často mírně převyšuje celostátní průměr, což může naznačovat aktivní zájem občanů o veřejné dění. Například u voleb do Poslanecké sněmovny dosáhla účast 66,56 % oproti celorepublikovým 65,43 %. Podobně v prvním kole prezidentských voleb přišlo k urnám 71,70 % místních voličů, zatímco průměr za celou Českou republiku činil 68,24 %.
Na druhou stranu, u některých typů voleb je zájem voličů srovnatelný s celostátním průměrem nebo i nižší. Příkladem mohou být komunální volby, kde byla v Křenově zaznamenána účast 37,12 %, což je znatelně méně než celorepublikový průměr 46,07 %. Tyto rozdíly ukazují, jak se míra zapojení občanů může lišit v závislosti na typu a významu voleb.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
