33,21 %
21,33 %
15,51 %
12,71 %
5,75 %
5,37 %
3,22 %
0,79 %
0,35 %
0,21 %
0,18 %
0,16 %
0,14 %
0,13 %
0,11 %
0,11 %
0,11 %
0,09 %
0,09 %
0,08 %
0,07 %
0,06 %
0,05 %
0,03 %
0,03 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Na této stránce naleznete ucelený přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro městskou část Praha 13. Portál nabízí jak aktuální data, tak i detailní pohled do historie volebních klání v této lokalitě. Kromě toho zde najdete i výsledky dalších typů voleb a odkazy na volební data pro celé hlavní město, které zasazují místní výsledky do širšího kontextu.
Městská část Praha 13 je nedílnou součástí statutárního města Prahy, které má v rámci administrativního členění České republiky unikátní postavení, neboť je zároveň okresem i krajem. Výsledky voleb v této městské části tak přispívají k celkovému obrazu politických preferencí v celé metropoli. Porovnání místních a celopražských výsledků často odhaluje zajímavé trendy a specifika jednotlivých částí města.
Pro lepší pochopení souvislostí je užitečné sledovat i souhrnné výsledky parlamentních voleb pro Prahu. Například v roce 2021 získala koalice SPOLU v Praze 13 podporu 38,73 % voličů, což bylo výrazně více než její celorepublikový zisk 27,79 %. Tento rozdíl ukazuje na silnější pozici této koalice v dané lokalitě ve srovnání s celostátním průměrem.
Při pohledu na minulé volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde s výrazným náskokem zvítězila koalice SPOLU, která obdržela 38,73 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice Piráti a Starostové s 22 % hlasů, zatímco hnutí ANO získalo 17,42 % a obsadilo třetí příčku. Tyto výsledky naznačují silnou podporu pro středopravicové a liberální subjekty v této části Prahy.
Zajímavé je také srovnání s celostátními výsledky, které potvrzuje specifické preference místních voličů. Zatímco podpora pro SPOLU a Piráty se STAN byla v Praze 13 výrazně nadprůměrná, hnutí ANO zde naopak získalo podstatně méně hlasů než v celorepublikovém měřítku, kde dosáhlo na 27,12 %. Do sněmovny by se z této městské části dostalo také hnutí SPD s 5,01 % hlasů. Pro detailní srovnání vývoje v čase jsou k dispozici výsledky z minulých let.
Obyvatelé Prahy 13 se aktivně účastní i dalších volebních klání. V prezidentských volbách v roce 2023 zde v prvním kole získal nejvíce hlasů Petr Pavel (49,78 %), následovaný Andrejem Babišem (20,96 %). Ve druhém kole pak Petr Pavel své vítězství potvrdil se ziskem 74,91 % hlasů. Podrobné informace jsou dostupné ve výsledcích posledních prezidentských voleb v Praze 13, které ukazují jasnou volbu místních občanů.
V roce 2022 se konaly také volby do zastupitelstev obcí. Přehled, jak dopadly poslední komunální volby v Praze 13, ukazuje vítězství Občanské demokratické strany s 27,73 % hlasů. Jelikož je Praha statutárním městem, voliči rozhodují nejen o složení místního zastupitelstva, ale také o složení Zastupitelstva hlavního města Prahy, přičemž kompletní výsledky pro celou Prahu jsou rovněž k dispozici.
Městská část Praha 13 je dynamicky se rozvíjející lokalitou na jihozápadě hlavního města. Podle údajů Českého statistického úřadu zde v roce 2021 žilo 60 189 obyvatel a nacházelo se tu 2 831 domů. Tato čísla svědčí o hustém osídlení a významu této oblasti v rámci pražské aglomerace.
Demografická struktura odhaluje, že zde žije nadprůměrný podíl obyvatel v produktivním věku od 15 do 64 let, který tvoří 74,6 % populace. Naopak podíl seniorů nad 65 let je s 13,1 % mírně pod celostátním průměrem. Co se týče náboženského vyznání, téměř polovina obyvatel (49,5 %) se nehlásí k žádné církvi, což odpovídá celorepublikovým trendům.
Volební účast v Praze 13 vykazuje zajímavé charakteristiky ve srovnání s celostátními průměry. Při pohledu na celostátně významné volby, jako jsou ty do Poslanecké sněmovny nebo prezidentské, je angažovanost místních voličů typicky vyšší než ve zbytku republiky. Tento trend může naznačovat zvýšený zájem obyvatel o celospolečenská témata.
Konkrétní čísla tuto tendenci potvrzují. V parlamentních volbách v roce 2021 přišlo k urnám 69,66 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast byla 65,43 %. Podobně ve druhém kole prezidentských voleb 2023 dosáhla účast 72,88 % oproti 70,25 % v celé ČR. Výjimku tvoří komunální volby, kde byla v roce 2022 účast s 43,25 % naopak mírně pod celostátním průměrem.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
