Volby do Poslanecké sněmovny 2025 v okrese Karviná: Kompletní výsledky a přehled
Tato stránka je centrálním zdrojem informací o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro okres Karviná. Naleznete zde jak aktuální, tak historická data z minulých volebních klání. Součástí přehledu jsou i výsledky dalších typů voleb, charakteristika okresu a odkazy na volební data pro nadřazený Moravskoslezský kraj i největší města regionu.
Okres Karviná: Územní zařazení a klíčová města
Okres Karviná je administrativně součástí Moravskoslezského kraje. Pro srovnání politických preferencí v širším kontextu jsou k dispozici také souhrnné výsledky pro celý Moravskoslezský kraj, které umožňují sledovat specifika a odlišnosti volebního chování na Karvinsku.
Největším sídlem je statutární město Havířov, které je zároveň nejlidnatějším městem okresu. Výsledky v těchto velkých centrech často předznamenávají celkové politické nálady v regionu. Dále je důležité okresní město Karviná, které je známé svou lázeňskou tradicí. Pozornost si zaslouží rovněž průmyslová Orlová, jejíž historie je úzce spjata s hornictvím.
Historický vývoj voleb na Karvinsku
Při pohledu na minulé parlamentní volby lze sledovat zajímavé trendy. V roce 2021 v okrese zvítězilo hnutí ANO se ziskem 38,61 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 15,37 % a třetí pozici obsadilo hnutí SPD, které oslovilo 14,87 % voličů. Výsledky tak potvrdily některé dlouhodobé tendence, ale zároveň ukázaly i posuny ve voličských preferencích oproti předchozím letům.
Politická mapa regionu se v čase proměňovala, což odráželo celospolečenské i lokální změny. Pro detailní analýzu vývoje a porovnání výsledků z jednotlivých období můžete využít následující odkazy na starší volby.
Další volby v okrese Karviná: Prezidentské, krajské a komunální
Kromě sněmovních voleb je zajímavé sledovat i výsledky dalších volebních klání. V prezidentských volbách v roce 2023 získal v prvním kole nejvíce hlasů Andrej Babiš (53,54 %), následovaný Petrem Pavlem (23,30 %) a Danuší Nerudovou (10,10 %). Ve druhém kole pak Andrej Babiš zvítězil se ziskem 61,69 % hlasů. Podrobné výsledky naleznete na stránce pro prezidentské volby v okrese Karviná.
V posledních krajských volbách v roce 2024 zde jasně dominovalo hnutí ANO s 50,43 % hlasů. Kompletní data jsou k dispozici na stránce pro krajské volby pro okres Karviná. Kromě toho zde naleznete také podrobné informace o výsledcích pro komunální volby v okrese Karviná z roku 2022, které odrážejí politické preference na úrovni jednotlivých měst a obcí.
Charakteristika a demografie okresu Karviná
Tento region, situovaný v severovýchodní části Moravskoslezského kraje, je jedním z nejmenších v republice, avšak zároveň třetím nejlidnatějším. Podle údajů Českého statistického úřadu zde v roce 2023 žilo 240 831 obyvatel na rozloze 356 km². Okres tvoří 17 obcí, z nichž sedm má status města. Demografický vývoj, jak zaznamenal ČSÚ pro rok 2023, ukazuje záporný přirozený přírůstek (-1242) i přírůstek stěhováním (-93), což vedlo k celkovému úbytku 1335 obyvatel. Průměrný věk v okrese dosahuje 44,2 let.
Krajina Karvinska je převážně plochá a mírně zvlněná, tvořená Ostravskou pánví a Těšínskou pahorkatinou. Specifikem jsou četné vodní plochy a také poddolovaný terén, který je důsledkem dlouholeté těžby uhlí. V regionu se nachází řada kulturních památek, jejichž dokumentaci, jak vyplývá z podkladů NPÚ, tvoří například zámek v Karviné-Fryštátě nebo historická centra měst. Cestovní ruch se zaměřuje na příměstskou turistiku, cykloturistiku a lázeňství, které využívá místní jodobromové solanky.
Volební účast na Karvinsku v kontextu republiky
Volební účast v okrese Karviná se v různých typech voleb liší, avšak ve srovnání s celostátním průměrem bývá zpravidla nižší. Například v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 55,54 % oprávněných voličů, zatímco celorepubliková účast dosáhla 65,43 %. Podobný trend byl patrný i v krajských volbách v roce 2024, kde v okrese hlasovalo 27,30 % voličů oproti 32,91 % v celé České republice.
U prezidentských voleb v roce 2023 byla účast vyšší, ale stále nedosahovala celostátních hodnot. V prvním kole zde hlasovalo 59,37 % voličů (celorepublikově 68,24 %). Ve druhém, rozhodujícím kole, se účast v okrese zvýšila na 62,87 %, avšak i tato hodnota byla pod celostátním průměrem, který činil 70,25 %.