36,37 %
24,00 %
8,96 %
7,94 %
7,32 %
6,67 %
4,95 %
1,77 %
0,38 %
0,26 %
0,23 %
0,19 %
0,15 %
0,14 %
0,14 %
0,13 %
0,07 %
0,06 %
0,05 %
0,04 %
0,04 %
0,03 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka je věnována kompletním výsledkům voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro okres Břeclav. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také historický přehled výsledků z minulých let. Součástí jsou i odkazy na výsledky dalších typů voleb, charakteristika regionu a detailní pohled na největší obce okresu i nadřazený Jihomoravský kraj.
Tento nejjižnější okres Jihomoravského kraje tvoří významnou součást jeho politické i kulturní mapy. Pro srovnání lokálních výsledků s celkovým trendem v regionu si můžete prohlédnout aktuální výsledky pro Jihomoravský kraj, jejichž vývoj v čase ukazuje dynamiku voličských preferencí.
Administrativním a společenským centrem je okresní město Břeclav, které je zároveň jednou ze tří obcí s rozšířenou působností. Právě výsledky v těchto klíčových centrech často naznačují celkové směřování regionu. Mezi další významná sídla patří historické město Mikulov, proslulé svým zámkem a vinařstvím, a také vinařské město Hustopeče, které je dalším důležitým správním bodem.
Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zvítězila na Břeclavsku koalice SPOLU se ziskem 28,29 % hlasů. V těsném závěsu se umístilo hnutí ANO s 26,74 % hlasů. Třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové, která oslovila 12,35 % voličů. Výsledky tak poměrně věrně kopírovaly celorepublikové rozložení sil.
Pohled do minulosti ukazuje proměnlivost voličských nálad v této oblasti. Politická mapa regionu se v průběhu let vyvíjela, což dokládají výsledky z předchozích volebních období. Detailní historická data poskytují ucelený obraz o dlouhodobých trendech a politickém směřování této jihomoravské oblasti.
Politický život regionu formují i další typy voleb. V prezidentských volbách v roce 2023 zvítězil v prvním kole na Břeclavsku Andrej Babiš (38,32 %), následovaný Petrem Pavlem (29,82 %) a Danuší Nerudovou (14,98 %). Ve druhém kole však voliči dali přednost Petru Pavlovi, který získal 53,91 % hlasů. Kompletní přehled nabízí stránka věnovaná prezidentským volbám v okrese Břeclav.
V posledních krajských volbách v roce 2024 byl souboj velmi těsný, když koalice SPOLU získala 35,24 % a hnutí ANO 33,39 % hlasů. Podrobné informace naleznete na stránce pro krajské volby pro okres Břeclav. Pro úplnost jsou k dispozici také výsledky z posledních voleb do zastupitelstev obcí, které detailně mapují politickou situaci na lokální úrovni a jsou dostupné na stránce pro komunální volby v okrese Břeclav.
Břeclavsko je nejjižnějším výběžkem Moravy, známým pro své lužní lesy, vinice a bohatou historii. Jeho krajinu formuje převážně nížinatý terén Dyjsko-svrateckého úvalu, ale také dominantní vápencové Pavlovské vrchy s nejvyšším bodem Děvín (554 m n. m.). Podle údajů Českého statistického úřadu se okres rozkládá na ploše 1 038 km² a administrativně se člení na 63 obcí.
Podle dat ČSÚ zde v roce 2023 žilo 118 828 obyvatel s průměrným věkem 43,4 let. Demografický vývoj v témže roce, jak jej zaznamenal Český statistický úřad, ukázal záporný přirozený přírůstek (-247 osob), který však výrazně převážil kladný přírůstek stěhováním (1 499 osob), což vedlo k celkovému přírůstku 1 252 obyvatel. Region je díky příznivým podmínkám proslulý zemědělstvím, zejména pěstováním vinné révy. Jeho kulturní bohatství, které zahrnuje i památky UNESCO, je dalším klíčovým rysem Břeclavska.
Volební účast na Břeclavsku se při posledních parlamentních volbách pohybovala na úrovni 65,67 %, což mírně převyšovalo celorepublikový průměr (65,43 %). Podobně těsný výsledek byl zaznamenán i v obou kolech prezidentských voleb v roce 2023. V prvním kole přišlo k urnám 68,27 % voličů, zatímco celostátní účast byla 68,24 %.
Ve druhém kole prezidentských voleb dosáhla účast v tomto regionu 70,26 %, což bylo téměř totožné s celorepublikovou hodnotou 70,25 %. Mírně vyšší zájem o volby ve srovnání se zbytkem země projevili obyvatelé Břeclavska také v krajských volbách, kde účast činila 33,50 % oproti celostátním 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
