35,24 %
21,58 %
17,62 %
10,57 %
6,82 %
3,74 %
2,86 %
0,44 %
0,22 %
0,22 %
0,22 %
0,22 %
0,22 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro obec Líšnice. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také detailní pohled do historie volebního chování v této lokalitě. Součástí je i zasazení výsledků do širšího kontextu okresu Praha-západ a celého Středočeského kraje, spolu s charakteristikou samotné obce a odkazy na výsledky dalších typů voleb.
Obec Líšnice je z administrativního hlediska součástí okresu Praha-západ a náleží ke Středočeskému kraji. Výsledky voleb v obci se tak stávají zajímavým dílkem skládačky, která utváří politickou mapu celého regionu. Porovnání místních preferencí s trendy na úrovni okresu a kraje může odhalit specifika místního elektorátu.
Pro lepší pochopení souvislostí je možné nahlédnout na aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Praha-západ a také na souhrnná data za parlamentní volby pro Středočeský kraj. Například v roce 2021 získala koalice SPOLU v Líšnici podporu 33,56 % voličů, zatímco na celorepublikové úrovni to bylo 27,79 %.
Při pohledu na výsledky minulých voleb do Poslanecké sněmovny lze sledovat vývoj voličských nálad v obci. V roce 2021 se vítězem stala koalice SPOLU se ziskem 33,56 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice Piráti a Starostové s podporou 24,42 % a třetí příčku obsadilo hnutí ANO s 20,09 % hlasů.
Zajímavým aspektem těchto voleb byla také vysoká volební účast, která dosáhla 77 %, což výrazně převyšovalo celostátní průměr. Tento údaj naznačuje značný zájem místních občanů o politické dění. Následující seznam nabízí přehledný přístup k detailním výsledkům z minulých let, což umožňuje sledovat politické preference v delším časovém horizontu.
Kromě voleb do sněmovny je zajímavé sledovat i výsledky dalších volebních klání. V posledních prezidentských volbách v roce 2023 zde v prvním kole zvítězil Petr Pavel se ziskem 48,19 % hlasů, druhý skončil Andrej Babiš s 24,81 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil, když získal 75,79 % hlasů. Podrobné informace o tom, jak dopadly poslední prezidentské volby v Líšnici, jsou zde rovněž k dispozici.
Na místní úrovni se poslední volby do zastupitelstva konaly v roce 2022, kde nejvíce uspělo sdružení Volba pro Líšnici. Kompletní přehled si můžete prohlédnout ve výsledcích posledních komunálních voleb v Líšnici. V posledních krajských volbách v roce 2024 pak v obci nejvíce hlasů získalo hnutí STAN s 32 %. I pro tato data je k dispozici detailní přehled posledních krajských voleb v Líšnici.
Obec Líšnice, jejíž historie sahá až do roku 1337, se rozkládá na ploše 7,4 km² v průměrné nadmořské výšce 359 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žilo 797 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 237 domů. Pro poštovní styk slouží PSČ 25203 a 25210. Mezi významné památky patří areál barokního kostela Všech svatých a venkovská usedlost čp. 58, původně roubená stavba zmiňovaná již v pobělohorském urbáři.
Demografický vývoj v posledních letech ukazuje mírný celkový přírůstek obyvatel, který je dán především stěhováním, jelikož přirozený přírůstek byl mírně záporný. Podle sčítání z roku 2021 se většina obyvatel (56,7 %) nehlásí k žádnému náboženskému vyznání. Další informace lze nalézt na oficiálních stránkách obce Líšnice. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z Národního památkového ústavu.
Volební účast v Líšnici je dlouhodobě nadprůměrná ve srovnání s celorepublikovými hodnotami, což svědčí o vysokém zájmu místních občanů o veřejné dění. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 77 % oprávněných voličů, zatímco celostátní průměr činil 65,43 %. Podobně vysoká byla účast i ve druhém kole prezidentských voleb v roce 2023, kdy dosáhla 75,77 % oproti 70,25 % v celé České republice.
Tento trend se potvrzuje i u dalších typů voleb. V krajských volbách byla účast 39,27 % (celorepublikově 32,91 %) a v komunálních volbách odvolilo 52,09 % místních, zatímco celostátní průměr byl 46,07 %. Tyto konzistentně vyšší hodnoty napříč různými volebními kláními mohou naznačovat silnou občanskou angažovanost a pocit sounáležitosti obyvatel s obcí i regionem.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
