Parlamentní volby 2025 v Mladé Vožici: Výsledky a souvislosti
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebním dění v Mladé Vožici se zaměřením na volby do Poslanecké sněmovny 2025. Naleznete zde jak aktuální, tak i historické volební výsledky, které jsou zasazeny do kontextu charakteristiky tohoto města s bohatou historií sahající až do roku 1273. Portál dále nabízí srovnání s výsledky za celý okres Tábor a Jihočeský kraj, což umožňuje získat ucelený obraz o politických preferencích v regionu.
Mladá Vožice v regionálním volebním kontextu
Město Mladá Vožice je administrativně součástí okresu Tábor a spadá pod Jihočeský kraj. Právě toto územní začlenění definuje jeho příslušnost k volebnímu kraji a ovlivňuje tak nabídku kandidujících stran a osobností v celostátních volbách. Výsledky hlasování v obci se často porovnávají s širším regionálním trendem, což odhaluje lokální specifika.
Pro lepší pochopení souvislostí je užitečné sledovat nejen výsledky v samotném městě, ale také data za vyšší územní celky. Můžete si zde prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Tábor a zároveň i souhrnné údaje parlamentních voleb pro Jihočeský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 získala koalice SPOLU v Mladé Vožici podporu 28,39 % hlasů, což bylo velmi blízko celostátnímu výsledku 27,79 %.
Historie parlamentních voleb v Mladé Vožici
Pohled do minulosti ukazuje, jak se vyvíjely politické preference obyvatel města. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zvítězila v Mladé Vožici koalice SPOLU se ziskem 28,39 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s 24,73 % a třetí skončila koalice Pirátů a Starostů s 12,13 % hlasů.
Dlouhodobé trendy a změny v podpoře jednotlivých politických stran lze sledovat díky archivu výsledků z předchozích let. Tento portál nabízí detailní přehledy, které umožňují analyzovat, jak se volební mapa města proměňovala v čase. Prozkoumání starších dat může odhalit zajímavé souvislosti a ukázat, které politické síly měly v minulosti v obci silnější či slabší pozici.
Prezidentské, krajské a komunální volby v Mladé Vožici
Kromě parlamentních voleb se občané pravidelně účastní i dalších volebních klání. Velmi sledované byly poslední prezidentské volby v roce 2023. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš s 37,54 % hlasů, následovaný Petrem Pavlem s 29,55 %. Ve druhém, rozhodujícím kole se však poměr sil obrátil a v Mladé Vožici zvítězil Petr Pavel se ziskem 54,83 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Mladé Vožici jsou zde k dispozici.
Na místní a regionální úrovni jsou klíčové komunální a krajské volby. V posledních komunálních volbách v roce 2022 jednoznačně dominovalo sdružení ,,Nezávislí 2022“, které získalo 67,56 % hlasů. Odkaz na kompletní výsledky posledních komunálních voleb v Mladé Vožici naleznete zde. V posledních krajských volbách v roce 2024 byla ve městě nejúspěšnější ODS s 38,15 % hlasů, přičemž detailní přehled nabízí stránka s výsledky posledních krajských voleb v Mladé Vožici.
Stručný portrét města Mladá Vožice
Město Mladá Vožice, jehož první písemná zmínka pochází z roku 1273, se rozkládá na ploše 31,6 km² v průměrné nadmořské výšce 453 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 2726 obyvatel a v roce 2021 bylo ve městě evidováno 910 domů. Město používá poštovní směrovací číslo 39143. Demografický vývoj v roce 2023 ukázal pozitivní trend, kdy se do obce více lidí přistěhovalo, než odstěhovalo, což vedlo k celkovému přírůstku 29 obyvatel.
Tato lokalita je bohatá na historické památky, mezi které patří například renesanční zámek postavený v letech 1570–1603 nebo raně barokní kostel svatého Mikuláše ze 17. století. Podle sčítání z roku 2021 se přibližně čtvrtina obyvatel hlásí k nějakému náboženskému vyznání. Další informace poskytují oficiální stránky města Mladá Vožice. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Angažovanost voličů v Mladé Vožici
Volební účast je důležitým ukazatelem občanské angažovanosti. V Mladé Vožici byla účast u posledních sněmovních voleb 61,82 % a u obou kol prezidentských voleb dosáhla 67,42 % a 69,20 %. V případě krajských voleb přišlo k urnám 29,82 % oprávněných voličů. Tyto hodnoty jsou ve všech zmíněných případech mírně nižší než celorepublikový průměr.
Zajímavý kontrast však představuje účast v komunálních volbách. Zde dosáhla 52,10 %, což naopak výrazně převyšuje celostátní průměr, který činil 46,07 %. Tento údaj může naznačovat, že místní témata a rozhodování o budoucnosti vlastního města rezonují mezi obyvateli velmi silně. Celkově data ukazují na stabilní zájem občanů o veřejné dění, s výrazným vrcholem v případě voleb na lokální úrovni.
