28,00 %
25,34 %
15,64 %
12,36 %
6,37 %
5,75 %
3,23 %
1,09 %
0,47 %
0,38 %
0,33 %
0,23 %
0,14 %
0,14 %
0,14 %
0,09 %
0,09 %
0,04 %
0,04 %
0,04 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro město Buštěhrad. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také detailní pohled do historie volebních klání v této lokalitě. Součástí je i charakteristika města a odkazy na volební výsledky v širším regionálním kontextu, konkrétně pro okres Kladno a celý Středočeský kraj, což umožňuje zasadit místní preference do celkového obrazu.
Město Buštěhrad je administrativně součástí okresu Kladno, který spadá pod Středočeský kraj. Výsledky voleb v obci se tak stávají dílkem skládačky, která formuje politickou mapu celého regionu. Porovnání místních preferencí s trendy na úrovni okresu a kraje nabízí zajímavý vhled do specifik místního elektorátu.
Pro lepší představu o souvislostech si můžete prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Kladno a také souhrnná data za celý Středočeský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 získala koalice SPOLU v Buštěhradě podporu 31,64 % voličů, zatímco na celorepublikové úrovni to bylo 27,79 %.
Pohled do minulosti ukazuje, jak se vyvíjely politické preference obyvatel Buštěhradu v rámci voleb do Poslanecké sněmovny. Při posledním hlasování v roce 2021 zvítězila v obci koalice SPOLU se ziskem 31,64 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice Piráti a Starostové s 22,82 % a třetí skončilo hnutí ANO s 19,71 %.
Tato stránka slouží také jako archiv, který umožňuje sledovat vývoj voličské podpory v delším časovém horizontu. Detailní výsledky z minulých let poskytují cenný kontext pro pochopení současného politického klimatu ve městě. Níže naleznete odkazy na kompletní výsledky předchozích sněmovních voleb.
Obyvatelé města se aktivně účastní i dalších typů voleb. Například výsledky posledních prezidentských voleb v Buštěhradě z roku 2023 ukázaly silnou podporu pro Petra Pavla. V prvním kole zde získal 44,81 % hlasů, zatímco druhý Andrej Babiš obdržel 24,89 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil ziskem 70,72 % hlasů.
Kromě prezidentské volby jsou zde k dispozici také data z posledních krajských voleb v Buštěhradě, kde v roce 2024 zvítězilo hnutí STAN s 36,07 %. Podrobný přehled doplňují i výsledky posledních komunálních voleb v Buštěhradě z roku 2022, ve kterých s velkým náskokem uspělo SNK „SPOLEČNĚ“.
Město Buštěhrad, s poštovním směrovacím číslem 273 43, má bohatou historii sahající až do roku 1352, kdy je datována první písemná zmínka. K roku 2023 zde žilo 3995 obyvatel na rozloze 7,6 km². Město se rozkládá v průměrné nadmořské výšce 322 metrů a v roce 2021 zde bylo evidováno 1160 domů. Demografický vývoj je pozitivní, což dokládá jak vyšší počet přistěhovalých, tak i mírný přirozený přírůstek obyvatel.
Buštěhrad se pyšní několika významnými památkami, mezi které patří monumentální barokní zámek postavený Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem nebo zřícenina původního gotického hradu. Místní kolorit dotváří také barokní pranýř či kaple svaté Maří Magdalény. Více informací naleznete na oficiálních stránkách města Buštěhrad. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Volební účast v Buštěhradě je při celostátních volbách tradičně nadprůměrná. U posledních voleb do Poslanecké sněmovny přišlo k urnám 71,78 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr činil 65,43 %. Podobně vyšší zájem projevili občané i u prezidentských voleb v roce 2023, kdy v druhém kole hlasovalo 75,56 % voličů oproti 70,25 % v celé České republice.
Tento trend vyšší angažovanosti se potvrdil i u posledních krajských voleb, kde účast dosáhla 34,91 % ve srovnání s celostátními 32,91 %. Jedinou výjimkou z poslední doby byly komunální volby v roce 2022. Zde byla účast 42,44 %, což bylo mírně pod celorepublikovým průměrem, který činil 46,07 %. Data tak naznačují, že obyvatelé města projevují o celostátní politické dění výrazně nadprůměrný zájem.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
