41,47 %
23,50 %
13,36 %
6,91 %
5,99 %
5,06 %
1,84 %
0,92 %
0,46 %
0,46 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka vám přináší komplexní přehled o volebních výsledcích pro obec Ruda. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobnou historii volebních klání z minulých let. Kromě samotných výsledků nabízíme i zasazení do širšího kontextu v rámci okresu Žďár nad Sázavou a Kraje Vysočina, stejně jako charakteristiku samotné obce.
Obec Ruda je z administrativního hlediska součástí okresu Žďár nad Sázavou, který spadá pod Kraj Vysočina. Volební preference místních občanů tak přispívají k celkovému obrazu politické mapy nejen na lokální, ale i na krajské úrovni. Porovnání výsledků obce s jejím okolím může odhalit zajímavé trendy a specifika.
Pro ucelenou představu jsou zde k dispozici také aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Žďár nad Sázavou a rovněž souhrnné výsledky parlamentních voleb pro Kraj Vysočina. Například v roce 2021 získala koalice SPOLU v obci podporu 41,34 % voličů, což bylo výrazně více než její celorepublikový zisk 27,79 %.
Při pohledu do minulosti lze sledovat, jak se vyvíjely politické preference obyvatel Rudy. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde s výrazným náskokem zvítězila koalice SPOLU, která obdržela přes 41 procent hlasů. Na druhém místě se umístila koalice Piráti a Starostové s téměř dvaceti procenty, následovaná hnutím ANO.
Tato stránka poskytuje ucelený archiv, který umožňuje sledovat volební trendy a změny v podpoře jednotlivých stran v dlouhodobějším horizontu. Detailní výsledky z minulých let nabízejí cenný vhled do politického vývoje v této lokalitě a ukazují, jak se měnily preference voličů v jednotlivých volebních cyklech.
Kromě parlamentních voleb se občané Rudy účastní i dalších volebních klání. Velmi sledované byly poslední prezidentské volby v roce 2023, kde v prvním kole získal nejvíce hlasů Petr Pavel (34,11 %) následovaný Andrejem Babišem (21,49 %). Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil a v obci zvítězil se ziskem 69,33 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Rudě jsou zde rovněž k dispozici.
Voliči v této lokalitě rozhodovali také o složení krajského a obecního zastupitelstva. Informace o tom, jak dopadly poslední krajské volby v Rudě, kde v roce 2024 zvítězila KDU-ČSL, naleznete na příslušné stránce. Stejně tak jsou k dispozici i výsledky posledních komunálních voleb v Rudě z roku 2022, ve kterých nejvíce hlasů získal Jan Žák.
Obec Ruda, jejíž historie sahá až do roku 1353, se nachází v průměrné nadmořské výšce 565 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 414 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 150 domů. Celková rozloha katastru činí 13 km² a obec používá poštovní směrovací číslo 59401.
V posledních letech obec zaznamenala mírný populační růst, a to jak díky vyššímu počtu přistěhovalých, tak díky přirozenému přírůstku. Zajímavostí je struktura obyvatel podle vyznání, kde se polovina obyvatel hlásí k víře, což je výrazně nad celostátním průměrem. Mezi místní pamětihodnosti patří například smírčí kříž z roku 1852 nebo několik drobných sakrálních staveb, jako jsou boží muka. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Ruda. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Volební účast v Rudě vykazuje zajímavé charakteristiky v porovnání s celorepublikovými průměry. U voleb s celostátním dopadem, jako jsou ty do Poslanecké sněmovny (66,35 % v obci oproti 65,43 % v ČR) nebo první kolo prezidentských voleb, je aktivita voličů velmi podobná průměru České republiky. To svědčí o srovnatelném zájmu o celostátní politické dění.
Naopak u voleb, které mají přímý dopad na regionální a místní život, je angažovanost občanů znatelně vyšší. Volební účast v krajských volbách byla o několik procentních bodů vyšší než celostátní průměr a v komunálních volbách dosáhla 62,38 %, což výrazně převyšuje celorepublikovou účast 46,07 %. Tyto údaje mohou naznačovat silný zájem obyvatel o správu a rozvoj vlastní obce a regionu.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
