Parlamentní volby 2025 v Hrušové: Přehled výsledků a místních souvislostí
Vítejte na stránce věnované volebním výsledkům pro obec Hrušová. Tento portál nabízí komplexní přehled, který zahrnuje jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný archiv historických výsledků. Kromě samotných čísel zde naleznete také základní charakteristiku obce, jejíž historie sahá až do roku 1167, a odkazy na volební dění v širším regionu, konkrétně v okrese Ústí nad Orlicí a v celém Pardubickém kraji.
Hrušová v kontextu volebního regionu
Obec Hrušová je z administrativního hlediska součástí okresu Ústí nad Orlicí, který spadá pod Pardubický kraj. Výsledky voleb v obci se tak stávají dílkem větší skládačky, která odráží politické preference celého regionu. Porovnání místních dat s výsledky na úrovni okresu a kraje může nabídnout zajímavý pohled na specifika a trendy v této lokalitě.
Pro ucelenější obraz o politickém smýšlení v regionu je možné si prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Ústí nad Orlicí a také souhrnná data za celý Pardubický kraj. Například v roce 2021 v Hrušové zvítězilo hnutí ANO s 28,35 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU.
Historický vývoj parlamentních voleb v Hrušové
Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 odevzdali voliči v Hrušové nejvíce hlasů hnutí ANO, které získalo 28,35 %. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s podporou 19,40 % a třetí příčku obsadilo hnutí SPD se ziskem 16,41 % hlasů. Tyto údaje ukazují rozložení politických sil v obci v daném volebním období.
Tato stránka slouží také jako archiv, který umožňuje sledovat vývoj voličských preferencí v čase. Níže naleznete odkazy na výsledky minulých volebních klání, které dokumentují, jak se politická mapa v obci postupně proměňovala. Tento historický přehled je cenným zdrojem pro pochopení dlouhodobějších trendů.
Jak se volilo v Hrušové při jiných příležitostech
Zajímavý pohled nabízí i výsledky prezidentských voleb z roku 2023. V prvním kole zde nejvíce hlasů získal Andrej Babiš (37,83 %), těsně následovaný Petrem Pavlem (32,88 %). Ve druhém kole se však preference voličů přiklonily na stranu Petra Pavla, který v obci zvítězil se ziskem 53,04 % hlasů. Podrobná data jsou k dispozici v přehledu posledních prezidentských voleb v Hrušové.
V posledních krajských volbách v roce 2024 dalo nejvíce místních voličů svůj hlas hnutí ANO (36,28 %). Naopak v komunálních volbách v roce 2022 získalo stoprocentní podporu sdružení Pro Hrušovou. Kompletní přehled výsledků posledních krajských voleb v Hrušové i data z posledních komunálních voleb v Hrušové jsou rovněž dostupné online.
Stručný portrét obce Hrušová
Hrušová je obec s poštovním směrovacím číslem 565 55, která se rozkládá na ploše 6,1 km² v průměrné nadmořské výšce 286 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žilo 403 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 135 domů. První písemná zmínka o této lokalitě pochází již z roku 1167, což svědčí o její bohaté historii.
Mezi významné památky v obci patří filiální kostel Nejsvětější Trojice z první poloviny 19. století a areál venkovské usedlosti, jehož obytné stavení je považováno za jeden z nejstarších zděných vesnických domů v regionu. Co se týče demografie, v roce 2023 obec zaznamenala více přistěhovalých než odstěhovalých, avšak zároveň se zde narodilo méně lidí, než zemřelo. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z evidence Národního památkového ústavu.
Volební aktivita občanů v Hrušové
Volební účast v Hrušové dlouhodobě vykazuje zajímavé hodnoty v porovnání s celorepublikovým průměrem. Data z různých typů voleb naznačují, že občanská angažovanost je zde mírně vyšší, než je obvyklé ve zbytku České republiky. Tento trend se projevuje napříč volbami do různých úrovní správy.
Například při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 66,78 % místních voličů, zatímco celostátní průměr činil 65,43 %. Podobně ve druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 byla účast v obci 74,68 % oproti 70,25 % v celé zemi. Vyšší zájem o volby byl patrný i u krajských voleb, kde účast dosáhla 37,83 % ve srovnání s celorepublikovými 32,91 %.