39,36 %
19,78 %
11,56 %
9,02 %
8,09 %
5,42 %
3,03 %
1,61 %
0,52 %
0,28 %
0,20 %
0,16 %
0,16 %
0,16 %
0,12 %
0,12 %
0,08 %
0,08 %
0,08 %
0,08 %
0,04 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka představuje komplexní přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny pro město Bystřice. Naleznete zde jak aktuální data z voleb v roce 2025, tak i podrobný historický archiv, který umožňuje sledovat volební trendy v čase. Kromě toho portál nabízí i výsledky dalších typů voleb a zasazuje místní dění do širšího kontextu okresu Benešov a celého Středočeského kraje.
Město Bystřice je administrativně součástí okresu Benešov, který spadá pod Středočeský kraj. Toto zařazení určuje jeho příslušnost k volebnímu kraji a ovlivňuje tak spektrum kandidujících stran i celkovou politickou dynamiku. Výsledky hlasování v obci se proto často porovnávají s trendy v celém regionu.
Pro ucelenější pohled jsou zde k dispozici také aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Benešov a rovněž souhrnné údaje za parlamentní volby pro Středočeský kraj. Například v roce 2021 v Bystřici zvítězilo hnutí ANO se ziskem 31,68 % hlasů, což bylo více než jeho celorepublikový výsledek 27,12 %.
Při pohledu na minulé volební cykly lze sledovat vývoj preferencí místních voličů. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 se na prvním místě umístilo hnutí ANO, následované koalicí SPOLU s 22,81 % a koalicí Piráti a Starostové, která získala 17,99 % hlasů. Do sněmovny by se z pohledu místních výsledků dostalo celkem šest uskupení.
Analýza dlouhodobých výsledků ukazuje, jak se měnila podpora jednotlivých politických stran a hnutí v průběhu let. Sledování těchto trendů je klíčové pro pochopení současné politické situace v obci a jejích souvislostí. Níže naleznete odkazy na detailní výsledky z předchozích let, které tento vývoj dokumentují.
Zajímavý pohled na politické preference obyvatel nabízejí i jiné typy voleb. Například poslední prezidentské volby v roce 2023 byly v Bystřici velmi sledované. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš s 39,91 % hlasů před Petrem Pavlem, který získal 33,32 %. Ve druhém kole se však poměr sil obrátil a Petr Pavel v obci zvítězil se ziskem 55,14 % hlasů. Podrobné výsledky si můžete prohlédnout v přehledu posledních prezidentských voleb v Bystřici.
V posledních krajských volbách v roce 2024 získalo v této lokalitě nejvíce hlasů hnutí ANO (42,72 %). Kompletní data jsou k dispozici na stránce s výsledky posledních krajských voleb v Bystřici. Na komunální úrovni, kde voliči rozhodují o nejužším vedení města, zvítězila v roce 2022 Občanská demokratická strana s 30,90 % hlasů, jak ukazují detaily posledních komunálních voleb v Bystřici.
Město Bystřice, jehož historie sahá až do roku 1352, je významným sídlem v regionu. Podle údajů z roku 2023 zde žije 4686 obyvatel na rozloze 63,4 km². V roce 2021 bylo ve městě evidováno 1476 domů a jeho průměrná nadmořská výška činí 365 metrů. Bystřice a její přidružené části používají poštovní směrovací čísla 25601, 25703, 25751 a 25753.
Demografický vývoj ukazuje, že se do města v posledních letech více lidí přistěhovalo, než odstěhovalo, což přispívá k celkovému růstu populace. Město se pyšní řadou historických památek, mezi které patří například areál kostela sv. Martina s románskými kořeny nebo rozsáhlý novogotický zámek s přilehlým parkem. Další informace naleznete na oficiálních stránkách města Bystřice. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast je důležitým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. V Bystřici se volební aktivita dlouhodobě pohybuje na zajímavé úrovni. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 67,28 % oprávněných voličů, což bylo více než celorepublikový průměr 65,43 %. Podobně tomu bylo i u druhého kola prezidentských voleb, kde účast dosáhla 73,39 % oproti 70,25 % v celé zemi.
Tento trend mírně nadprůměrné účasti je patrný i u dalších typů voleb. V krajských volbách byla účast 34,53 % (celostátně 32,91 %) a v komunálních volbách odvolilo 49,74 % občanů (celostátně 46,07 %). Konzistentně vyšší zapojení voličů napříč různými volebními kláními může naznačovat silnější občanskou angažovanost a zájem o správu věcí veřejných v této lokalitě.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
