37,11 %
15,86 %
12,46 %
11,61 %
7,93 %
6,23 %
5,94 %
1,41 %
0,84 %
0,28 %
0,28 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled volebních výsledků pro obec Osvračín, která se pyšní historií sahající až do roku 1289. Naleznete zde jak aktuální data pro Volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný archiv starších volebních klání. Kromě samotných čísel nabízíme i zasazení výsledků do širšího kontextu, charakteristiku obce a odkazy na volební data pro okres Domažlice a celý Plzeňský kraj.
Obec Osvračín je z administrativního hlediska součástí okresu Domažlice a náleží do Plzeňského kraje. Výsledky voleb v obci se tak stávají zajímavým dílkem skládačky, která ukazuje politické preference v celém regionu. Porovnání místních výsledků s těmi okresními a krajskými může odhalit specifické trendy a nálady zdejších voličů.
Zatímco v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 v Osvračíně zvítězilo hnutí ANO s 28,61 % hlasů, na celorepublikové úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU. Pro detailní srovnání si můžete prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Domažlice. Dále jsou k dispozici i souhrnné údaje za celý Plzeňský kraj.
Pohled do minulosti odhaluje, jak se vyvíjely politické preference obyvatel Osvračína v rámci voleb do dolní komory parlamentu. Při posledním hlasování v roce 2021 zde nejvíce hlasů získalo hnutí ANO, následované koalicí SPOLU a uskupením Piráti a Starostové. Volební účast tehdy dosáhla 67,61 %, což bylo mírně nad celostátním průměrem.
Analýza výsledků z minulých let umožňuje sledovat proměny voličské podpory jednotlivých stran a hnutí v této lokalitě. Tento historický přehled tak poskytuje cenný kontext pro pochopení aktuálního politického dění a volebních výsledků. Podrobné informace o starších volbách naleznete v následujících odkazech.
Kromě parlamentních voleb se občané pravidelně účastní i dalších volebních klání. Například poslední prezidentské volby v roce 2023 ukázaly zajímavé rozložení sil. V prvním kole zde nejvíce hlasů získal Andrej Babiš (43,38 %), následovaný Petrem Pavlem (29,29 %). Ve druhém kole pak v obci zvítězil Andrej Babiš s 56,26 % hlasů. Podrobné výsledky si můžete prohlédnout v přehledu posledních prezidentských voleb v Osvračíně.
Tato stránka rovněž archivuje výsledky z regionální a místní úrovně. Můžete si tak dohledat, jak občané hlasovali v rámci posledních krajských voleb v Osvračíně, kde v roce 2024 zvítězilo hnutí ANO. Dále jsou k dispozici i data z posledních komunálních voleb v Osvračíně, které rozhodují o složení místního zastupitelstva.
Obec Osvračín, s poštovním směrovacím číslem 345 61, se rozkládá na ploše 11,2 km² v průměrné nadmořské výšce 373 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žilo 683 obyvatel a při sčítání v roce 2021 bylo v obci evidováno 239 domů. První písemná zmínka o této lokalitě pochází již z roku 1289.
Osvračín se může pochlubit několika významnými památkami, mezi které patří například zřícenina hradu, barokně přestavěný kostel Narození Panny Marie nebo areál místního zámku. Co se týče populačního vývoje, v roce 2023 obec zaznamenala více přistěhovalých než vystěhovalých, což přispělo k celkovému nárůstu počtu obyvatel. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Osvračín. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Volební účast je klíčovým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. V Osvračíně se aktivita voličů liší v závislosti na typu voleb, avšak v některých případech znatelně převyšuje celorepublikový průměr. Například při komunálních volbách v roce 2022 přišlo k urnám 63,57 % oprávněných voličů, zatímco celostátní průměr činil jen 46,07 %.
Zajímavé srovnání nabízí i pohled na další volby. U posledních voleb do Poslanecké sněmovny byla účast v obci s 67,61 % mírně vyšší než celostátní (65,43 %). Naopak u krajských voleb v roce 2024 byla aktivita voličů s 24,95 % výrazně nižší než republikový průměr 32,91 %. Tyto rozdíly mohou naznačovat, jaká témata a úrovně politiky místní obyvatele nejvíce mobilizují.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
