Parlamentní volby 2025 v obci Libeř: Přehled výsledků a souvislostí
Tato stránka přináší ucelený přehled o volebních výsledcích v obci Libeř se zaměřením na Volby do poslanecké sněmovny 2025. Naleznete zde jak aktuální data, tak i historický kontext vývoje voličských preferencí. Kromě výsledků parlamentních voleb portál nabízí také pohled na další typy voleb a základní charakteristiku obce, včetně odkazů na výsledky pro celý okres Praha-západ a Středočeský kraj.
Libeř v regionálním volebním kontextu
Obec Libeř administrativně spadá do okresu Praha-západ a je součástí Středočeského kraje. Toto zařazení určuje její příslušnost k volebnímu obvodu a zároveň nabízí zajímavé srovnání volebního chování místních obyvatel s preferencemi v širším regionu. Geografická poloha a socioekonomické vazby na okolí se mohou promítat do volebních výsledků.
Pro porovnání místních preferencí s regionem jsou zde k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Praha-západ a také souhrnné údaje za celý Středočeský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 získala vítězná koalice SPOLU v Libři výrazně vyšší podporu (36,48 %) než na celorepublikové úrovni, kde obdržela 27,79 % hlasů.
Historie parlamentních voleb v obci Libeř
Při pohledu na minulé výsledky voleb do Poslanecké sněmovny lze sledovat vývoj politických nálad v obci. V roce 2021 zde s výrazným náskokem zvítězila koalice SPOLU, která obdržela 36,48 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice Piráti a Starostové se ziskem 24,04 % a třetí skončilo hnutí ANO s 18,77 % hlasů.
Tato data ukazují rozložení politických sil v posledním volebním cyklu a slouží jako základ pro srovnání s aktuálními výsledky. Podrobnější pohled na starší volební období umožňuje lépe pochopit dlouhodobé trendy a změny v preferencích místních voličů. Pro detailní analýzu jsou k dispozici kompletní výsledky z minulých let.
Výsledky dalších voleb v Libři
Zajímavý pohled na politické preference občanů nabízí i výsledky jiných typů voleb. V přímé volbě prezidenta v roce 2023 zvítězil v prvním kole Petr Pavel se ziskem 48,44 % hlasů, následovaný Andrejem Babišem s 23,47 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil a v obci získal 73,57 % hlasů. Podrobné informace o tom, jak dopadly poslední prezidentské volby v Libři, jsou zde rovněž k dispozici.
V posledních krajských volbách v roce 2024 v této lokalitě nejvíce hlasů získalo hnutí STAN (35,71 %). Kompletní přehled výsledků posledních krajských voleb v Libři je dostupný k nahlédnutí. V komunálních volbách v roce 2022 pak jednoznačně uspělo Sdružení nezávislých kandidátů Libeř - Libeň, které obdrželo 100 % hlasů, což ukazuje na silnou podporu místních uskupení. I zde si můžete prohlédnout detailní výsledky komunálních voleb v obci.
Stručný portrét obce Libeř
Obec Libeř, jejíž historie sahá až do roku 1320, je dnes domovem pro 1623 obyvatel, jak uvádějí data z roku 2023. Rozkládá se na ploše 13,6 km² v průměrné nadmořské výšce 302 metrů a podle sčítání z roku 2021 zde stálo 483 domů. Obec využívá poštovní směrovací čísla 25241 a 25401.
Mezi významné památky v obci patří gotický kostel svatého Jiljí z druhé poloviny 14. století a kamenný dvouobloukový most z roku 1855. Demografický vývoj v roce 2023 zaznamenal kladné saldo migrace, kdy se do obce přistěhovalo o 26 lidí více, než se odstěhovalo. Většina obyvatel (55,9 %) se při sčítání v roce 2021 přihlásila jako bez náboženského vyznání. Veškeré statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z Národního památkového ústavu.
Jak se v Libři chodí k volbám?
Volební účast je důležitým ukazatelem občanské angažovanosti. V Libři je zajímavé sledovat, jak se liší napříč různými typy voleb. U celostátně významných voleb, jako jsou ty do Poslanecké sněmovny (74,31 %) nebo prezidentské volby (78,58 % ve druhém kole), byla účast místních voličů výrazně nad celorepublikovým průměrem.
Naopak u voleb s regionálním a lokálním dopadem je situace odlišná. Účast v krajských volbách byla s 32,22 % téměř shodná s celostátním průměrem. V komunálních volbách však přišlo k urnám pouze 31,28 % oprávněných voličů, což je znatelně méně než celorepublikový průměr 46,07 %. Tyto rozdíly mohou naznačovat odlišnou míru zájmu občanů o různé úrovně politického rozhodování.
