Parlamentní volby 2025 v Zaječí: Výsledky a souvislosti v srdci jižní Moravy
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebním dění v obci Zaječí. Naleznete zde jak aktuální výsledky pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobná historická data, která mapují politické preference místních obyvatel v průběhu let. Součástí je také charakteristika obce a odkazy na volební výsledky v širším regionálním měřítku, konkrétně pro okres Břeclav a celý Jihomoravský kraj.
Zaječí v regionálním volebním kontextu
Obec Zaječí je administrativně součástí okresu Břeclav, který spadá pod Jihomoravský kraj. Toto zařazení určuje její příslušnost k volebnímu kraji a ovlivňuje tak spektrum kandidujících stran a osobností v celostátních i krajských volbách. Výsledky hlasování v obci se tak stávají zajímavým dílkem skládačky celkového politického obrazu regionu.
Pro srovnání místních preferencí s okolím jsou k dispozici souhrnné výsledky parlamentních voleb pro okres Břeclav a také pro celý Jihomoravský kraj. Zatímco v posledních volbách do sněmovny v roce 2021 v obci zvítězilo hnutí ANO s podporou 27,08 % hlasů, na celostátní úrovni těsně vyhrála koalice SPOLU se ziskem 27,79 %.
Historie parlamentních voleb v Zaječí
Pohled do minulosti odhaluje, jak se vyvíjely politické nálady obyvatel Zaječí. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde zvítězilo hnutí ANO, které získalo 27,08 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 25,75 % a třetí skončili Piráti se STAN s podporou 15,96 % voličů.
Dlouhodobý vývoj voličských preferencí a proměny politické podpory v této lokalitě lze sledovat díky archivu výsledků z minulých let. Každé parlamentní volby přinášejí unikátní obraz společenských nálad a priorit, které se v čase mění. Následující odkazy nabízejí detailní pohled na jednotlivé volební ročníky a umožňují tak sledovat tuto politickou evoluci.
Další volby a preference voličů v Zaječí
Zajímavý pohled na preference místních voličů nabízejí i výsledky prezidentských voleb z roku 2023. V prvním kole zde nejvíce hlasů získal Andrej Babiš (38,42 %), následovaný Petrem Pavlem (32,51 %). Ve druhém kole se však poměr sil otočil a vítězem se v obci stal Petr Pavel se ziskem 53,40 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Zaječí jsou zde rovněž k dispozici.
Voličské chování obyvatel formují také další typy voleb. Přehled o tom, jak dopadly poslední krajské volby v Zaječí, ukazuje vítězství hnutí ANO s 39,58 % hlasů. Na lokální úrovni, jak ukazují výsledky posledních komunálních voleb v Zaječí, dominovalo s velkým náskokem sdružení Nezávislí pro Zaječí, které obdrželo 60,78 % hlasů.
Stručný portrét obce Zaječí
Obec Zaječí, jejíž historie sahá až do roku 1252, se rozkládá na ploše 15,9 km² v průměrné nadmořské výšce 187 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 1533 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 496 domů. Obec používá poštovní směrovací číslo 69105 a její život ovlivňuje mírný úbytek obyvatel způsobený stěhováním.
Dominantou obce je v jádru pozdně gotický kostel svatého Jana Křtitele z roku 1508, který je cennou architektonickou památkou. Charakter místního prostranství dotváří také socha svatého Jana Nepomuckého z 19. století. Další informace lze nalézt na oficiálních stránkách obce Zaječí. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Jak se v Zaječí chodí k volbám?
Volební účast v Zaječí vykazuje zajímavé trendy v porovnání s celostátním průměrem. U voleb do Poslanecké sněmovny byla aktivita místních s 66,53 % mírně vyšší než celorepublikový průměr (65,43 %). Podobně tomu bylo i u komunálních voleb, kde k urnám přišlo 48,14 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice to bylo 46,07 %.
Naopak u jiných typů voleb byla účast v obci nižší. V obou kolech prezidentských voleb byla aktivita voličů mírně pod celostátním průměrem. Nejvýraznější rozdíl byl patrný u krajských voleb, kde v Zaječí hlasovalo 28,54 % voličů, což je znatelně méně než celorepubliková účast 32,91 %. Tyto rozdíly mohou naznačovat odlišnou míru zájmu o různé úrovně politického rozhodování.