42,53 %
20,04 %
8,38 %
8,28 %
6,54 %
5,52 %
5,01 %
1,53 %
0,51 %
0,51 %
0,40 %
0,30 %
0,10 %
0,10 %
0,10 %
0,10 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní pohled na volební výsledky pro město Borohrádek. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný historický archiv, který mapuje politické preference místních obyvatel v čase. Kromě samotných čísel nabízíme také základní charakteristiku města a kontextuální srovnání s výsledky na úrovni okresu Rychnov nad Kněžnou i celého Královéhradeckého kraje.
Město Borohrádek je administrativně součástí okresu Rychnov nad Kněžnou, který spadá pod Královéhradecký kraj. Toto zařazení je klíčové pro pochopení širších volebních trendů, neboť politické nálady v obci se mohou lišit od preferencí v rámci celého regionu. Analýza těchto rozdílů poskytuje cenný vhled do místní politické scény.
Pro srovnání, v posledních parlamentních volbách v roce 2021 zvítězilo v Borohrádku hnutí ANO s téměř 31 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni byla o necelý procentní bod úspěšnější koalice SPOLU. Pro detailní porovnání jsou k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Rychnov nad Kněžnou a také souhrnné údaje voleb pro Královéhradecký kraj.
Při pohledu na minulé volby do Poslanecké sněmovny lze sledovat zajímavý vývoj voličských preferencí. V roce 2021 se vítězem v Borohrádku stalo hnutí ANO, které získalo podporu 30,95 % voličů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 23,31 % a třetí příčku obsadilo hnutí SPD s 11,94 % hlasů.
Tento portál nabízí ucelený archiv, který umožňuje sledovat proměny politické podpory v delším časovém horizontu. Díky přehlednému zobrazení historických dat je možné analyzovat, jak se měnila síla jednotlivých politických stran a hnutí v této lokalitě v průběhu několika volebních cyklů. Následující odkazy vedou na detailní výsledky z minulých let.
Kromě parlamentních voleb formovaly místní politickou mapu i další volby. Velmi sledovaná byla poslední prezidentská volba v roce 2023, kde v prvním kole zvítězil Andrej Babiš se ziskem 39,69 % hlasů před Petrem Pavlem s 33,11 %. Ve druhém kole se však preference voličů otočily a celkovým vítězem se v Borohrádku stal Petr Pavel s 52,03 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Borohrádku jsou zde k nahlédnutí.
V posledních krajských volbách v roce 2024 zde nejvíce uspělo uskupení SILNÍ LÍDŘI pro kraj. Prohlédnout si můžete kompletní výsledky posledních krajských voleb v Borohrádku. Na komunální úrovni v roce 2022 jednoznačně dominovalo místní sdružení SNK „VOLBA PRO BOROHRÁDEK“, které získalo veškeré mandáty. Detailní přehled výsledků posledních komunálních voleb v Borohrádku je rovněž k dispozici.
Město Borohrádek, jehož historie sahá až do roku 1342, je domovem pro 2105 obyvatel podle údajů z roku 2023. Rozkládá se na ploše 14 kilometrů čtverečních v průměrné nadmořské výšce 258 metrů. V roce 2021 zde bylo evidováno 574 domů a město používá poštovní směrovací čísla 51721 a 51724.
V posledních letech obec zaznamenala mírný úbytek obyvatel v důsledku záporné bilance stěhování i přirozené měny. Mezi významné památky patří umělecky hodnotný areál kostela svatého Michaela archanděla nebo socha Panny Marie Immaculaty z roku 1761 od sochaře Jakuba Teplého. Podle sčítání z roku 2021 se většina obyvatel (46,7 %) nehlásí k žádnému náboženskému vyznání. Další informace naleznete na oficiálních stránkách města Borohrádek. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z Národního památkového ústavu.
Volební účast v Borohrádku vykazuje ve srovnání s celostátním průměrem zajímavé tendence. U parlamentních voleb v roce 2021 přišlo k urnám 62,01 % oprávněných voličů, což bylo o zhruba tři procentní body méně než celorepublikový průměr 65,43 %. Podobně nižší účast byla zaznamenána i v obou kolech prezidentských voleb v roce 2023 a také v krajských volbách v roce 2024.
Nejvýraznější rozdíl se projevil u komunálních voleb v roce 2022, kde volební účast dosáhla pouze 21,79 %, zatímco celostátní průměr činil 46,07 %. Celkově lze říci, že angažovanost voličů v této lokalitě je napříč různými typy voleb mírně nižší než ve zbytku České republiky. Tento trend je patrný zejména při volbách na lokální úrovni.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
