Parlamentní volby 2025 v Dolním Dvoře: Výsledky a analýza souvislostí
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro obec Dolní Dvůr. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také podrobné výsledky z minulých let, které dokreslují politický vývoj v této podkrkonošské lokalitě. Součástí je i charakteristika obce a odkazy na volební výsledky v širším kontextu okresu Trutnov a celého Královéhradeckého kraje.
Dolní Dvůr v regionálním volebním kontextu
Obec Dolní Dvůr je administrativně součástí okresu Trutnov, který spadá pod Královéhradecký kraj. Toto zařazení je klíčové pro pochopení širších souvislostí, neboť volební preference se mohou na lokální, okresní a krajské úrovni lišit a vzájemně se ovlivňovat. Sledování výsledků v těchto různých měřítkách poskytuje ucelenější obraz o politických náladách v regionu.
Pro porovnání jsou zde k dispozici také aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Trutnov a souhrnné údaje za celý Královéhradecký kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 získala vítězná koalice SPOLU v obci podporu 32 % voličů, což bylo více než její celostátní výsledek 27,8 %. Naopak hnutí ANO zde obdrželo 16,6 %, tedy výrazně méně než na celorepublikové úrovni, kde dosáhlo 27,1 %.
Historie parlamentních voleb v Dolním Dvoře
Při pohledu na minulé volby do Poslanecké sněmovny lze sledovat zajímavý vývoj voličských preferencí. V roce 2021 v obci zvítězila koalice SPOLU se ziskem 32 % hlasů, následovaná koalicí Pirátů a Starostů s 21,1 %. Třetí místo obsadilo hnutí ANO, které oslovilo 16,6 % místních voličů. Tyto výsledky ukazují specifické rozložení politických sil v této lokalitě.
Analýza starších volebních období umožňuje lépe pochopit dlouhodobé trendy a změny v podpoře jednotlivých politických stran. Detailní pohled na historická data odhaluje, jak se postupně měnila politická mapa obce a které subjekty zde v minulosti dominovaly. Níže uvedené odkazy nabízejí kompletní výsledky pro jednotlivé ročníky a dokreslují tak volební historii Dolního Dvora.
Další volby a jejich výsledky v obci
Kromě voleb do sněmovny je zajímavé sledovat i výsledky dalších volebních klání. Například poslední prezidentské volby v roce 2023 ukázaly silnou podporu pro Petra Pavla, který zde v prvním kole získal 42,4 % hlasů. Ve druhém kole pak svou pozici potvrdil drtivým vítězstvím se ziskem 75 % hlasů. Kompletní přehled, jak dopadly poslední prezidentské volby v Dolním Dvoře, je zde rovněž k dispozici.
Voličské preference se projevily také v dalších typech voleb. Podrobné výsledky posledních krajských voleb v Dolním Dvoře z roku 2024 ukazují, že nejvíce hlasů získalo hnutí ANO. Naopak v komunální politice mělo v roce 2022 absolutní převahu Sdružení za rozvoj obce, jak dokládají výsledky posledních komunálních voleb v obci.
Stručný portrét obce Dolní Dvůr
Obec Dolní Dvůr, jejíž historie sahá až do roku 1539, se rozkládá na ploše 15,3 km² v průměrné nadmořské výšce 641 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 273 obyvatel ve 151 domech evidovaných v roce 2021. Obec spadá pod poštovní směrovací čísla 54342 a 54344. Demografický vývoj v posledním sledovaném období zaznamenal mírný úbytek obyvatelstva, způsobený jak záporným saldem migrace, tak negativním přirozeným přírůstkem.
Mezi místní pamětihodnosti patří hodnotná socha svatého Josefa z počátku 19. století a cenný roubený venkovský dům z poloviny téhož století, který je dokladem tradiční podkrkonošské architektury. Co se týče náboženského vyznání, podle sčítání z roku 2021 se téměř 60 % obyvatel nehlásí k žádné víře, zatímco k nějakému vyznání se přihlásila pětina obyvatel. Veškeré statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu a informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Jak se v Dolním Dvoře chodí k volbám?
Volební účast v Dolním Dvoře vykazuje zajímavé trendy, zejména při srovnání s celostátním průměrem. U celostátně sledovaných voleb, jako jsou ty prezidentské nebo parlamentní, je aktivita místních voličů výrazně nadprůměrná. Například v posledních volbách do Poslanecké sněmovny přišlo hlasovat 78,2 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr činil 65,4 %. Podobně vysoká byla i účast ve druhém kole prezidentských voleb, kde dosáhla 84,3 %.
Naopak u voleb s regionálním a lokálním dopadem je situace odlišná a zájem voličů je zde znatelně nižší než celostátní průměr. V krajských volbách se zúčastnilo 28,6 % voličů a v komunálních volbách 31,3 %, což je v obou případech pod celorepublikovou účastí. Tento rozdíl v angažovanosti mezi celostátními a místními tématy může naznačovat specifické priority a zájmy občanů této horské obce.