38,24 %
21,64 %
11,19 %
8,49 %
7,74 %
5,95 %
3,57 %
1,03 %
0,43 %
0,35 %
0,31 %
0,23 %
0,19 %
0,15 %
0,11 %
0,11 %
0,07 %
0,03 %
0,03 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled výsledků pro volby do Poslanecké sněmovny 2025 ve městě Kdyně. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také podrobný pohled do historie volebních preferencí místních obyvatel. Pro úplný obrázek nabízíme i kontextuální srovnání s výsledky za celý okres Domažlice a Plzeňský kraj, spolu s odkazy na výsledky dalších typů voleb, které formují politickou mapu této lokality.
Město Kdyně je administrativně součástí okresu Domažlice a spadá pod Plzeňský kraj. Toto zařazení je klíčové pro pochopení širších volebních trendů, jelikož politické nálady v obci mohou být ovlivněny jak lokálními tématy, tak celokrajskou dynamikou. Výsledky voleb v obci se tak často porovnávají s preferencemi voličů v rámci celého regionu.
Při pohledu na minulé parlamentní volby je patrné, že volební preference ve Kdyni poměrně věrně kopírovaly celostátní výsledky. Například v roce 2021 zde koalice SPOLU získala 28,22 % a hnutí ANO 27,66 %, což se jen nepatrně lišilo od celorepublikového poměru. Pro detailní srovnání jsou k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Domažlice a také souhrnná data za celý Plzeňský kraj.
Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 se ve Kdyni odehrál velmi těsný souboj o první místo. Vítězná koalice SPOLU zde získala podporu 28,22 % hlasů, zatímco druhé hnutí ANO obdrželo 27,66 %. Třetí příčku obsadilo hnutí SPD s výsledkem 12,41 %, následované koalicí Pirátů a Starostů, pro kterou hlasovalo 11,61 % zúčastněných voličů.
Tato data poskytují zajímavý vhled do politických preferencí obyvatel města v nedávné době. Pro hlubší analýzu a sledování dlouhodobého vývoje politické podpory v této lokalitě je možné prozkoumat výsledky z předchozích let. Následující přehled nabízí odkazy na starší volební období, které dokreslují kompletní obrázek.
Zajímavý pohled na politické smýšlení občanů nabízí i přímá volba prezidenta. V prvním kole v roce 2023 zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 38,69 % hlasů, druhý Petr Pavel získal 28,92 %. Ve druhém, rozhodujícím kole se však preference voličů přelily a s podporou 52,70 % hlasů ve Kdyni zvítězil Petr Pavel. Podrobné výsledky si můžete prohlédnout na stránce věnované posledním prezidentským volbám ve Kdyni.
V posledních krajských volbách v roce 2024 dalo nejvíce kdyňských voličů hlas hnutí ANO, které zde získalo 37,58 %. Kompletní přehled je k dispozici na stránce s výsledky posledních krajských voleb ve Kdyni. Na lokální úrovni, v komunálních volbách v roce 2022, dominovalo místní uskupení Hnutí nezávislých, PRO-Kdyňsko se ziskem 47,41 % hlasů, což ukazuje na silnou podporu lokálních témat a osobností.
Město Kdyně, jehož historie sahá až do roku 1369, je domovem pro 5 139 obyvatel podle údajů z roku 2023. Rozkládá se na ploše 28,7 km² v průměrné nadmořské výšce 455 metrů a v roce 2021 zde bylo evidováno 1 172 domů. Město používá poštovní směrovací číslo 345 06. V nedávné době obec zaznamenala úbytek obyvatel vlivem stěhování i negativního přirozeného přírůstku.
Kdyně se může pyšnit řadou historických památek, mezi které patří například zachovalá synagoga z 19. století nebo zřícenina raně gotického hradu Rýzmberk. Podrobnější informace o životě ve městě naleznete na oficiálních stránkách města Kdyně. Veškeré statistické údaje prezentované v tomto článku pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z databáze Národního památkového ústavu.
Volební účast ve Kdyni se liší podle typu voleb a v porovnání s celorepublikovým průměrem vykazuje zajímavé trendy. U posledních parlamentních voleb byla účast 63,25 %, což je mírně pod celostátním průměrem 65,43 %. Podobně nižší zájem projevili voliči i u obou kol prezidentských voleb, kde účast dosáhla 66,86 % a 67,96 % oproti celostátním 68,24 % a 70,25 %.
Naopak v krajských volbách byla aktivita voličů s 33,32 % mírně nad celorepublikovým průměrem. Největší zájem a angažovanost však občané tradičně projevují při komunálních volbách, kde k urnám přišlo 54,02 % oprávněných voličů, což výrazně převyšuje celostátní průměr 46,07 %. To může naznačovat silný zájem obyvatel o lokální dění a správu vlastního města.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
