36,96 %
23,45 %
10,66 %
7,53 %
7,00 %
6,09 %
5,39 %
1,00 %
0,46 %
0,32 %
0,23 %
0,18 %
0,16 %
0,14 %
0,14 %
0,09 %
0,07 %
0,04 %
0,02 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Noví ministři ve vládě Andreje Babiše (ANO) budou zažívat peklo na zemi. V pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl politolog Jan Kubáček. Domnívá se také, že předseda hnutí ANO bude na všechny své ministry velmi přísný. V rodící se vládě nepůjde podle Kubáčka jen o to, kdo bude více vidět a kdo bude více populární – ministři by se měli připravit rovněž na „soužití s Andrejem Babišem“.
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Tato stránka přináší komplexní přehled volebních výsledků pro město Milevsko, které je s první zmínkou z roku 1183 významným historickým centrem regionu. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný archiv starších volebních klání. Součástí je také charakteristika města a odkazy na volební výsledky v širším kontextu okresu Písek a celého Jihočeského kraje.
Město Milevsko je administrativně zařazeno do okresu Písek, který je součástí Jihočeského kraje. Toto územní členění je klíčové pro pochopení volebních výsledků, neboť preference voličů se mohou lišit na místní, okresní i krajské úrovni a jejich srovnání poskytuje cenný vhled do politických nálad v regionu.
Pro úplnější obrázek si můžete prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Písek. Dále jsou k dispozici také souhrnné výsledky parlamentních voleb pro Jihočeský kraj. Například v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 získala koalice SPOLU v Milevsku 29,8 % hlasů, což bylo o dva procentní body více než její celorepublikový výsledek.
Při pohledu na výsledky z roku 2021 je patrné, že volební souboj byl v Milevsku velmi těsný. Vítězná koalice SPOLU zde obdržela 29,8 % hlasů, těsně následovaná hnutím ANO s 27,14 %. Třetí místo obsadila koalice Pirátů a Starostů se ziskem 12,76 % hlasů, což ukazuje na rozmanitost politických preferencí místních obyvatel.
Dlouhodobější trendy a vývoj voličské podpory jednotlivým stranám lze sledovat prostřednictvím archivu výsledků z minulých let. Tento historický přehled umožňuje analyzovat, jak se politická mapa města proměňovala v čase a které politické subjekty si zde dokázaly vybudovat a udržet stabilní voličskou základnu. Níže naleznete odkazy na detailní výsledky minulých volebních období.
Zajímavý pohled nabízejí i výsledky jiných typů voleb. Poslední prezidentské volby v roce 2023 byly v prvním kole velmi vyrovnané, kdy Andrej Babiš získal 34,28 % a Petr Pavel 34,14 % hlasů. Ve druhém kole však v této lokalitě zvítězil Petr Pavel se ziskem 61 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Milevsku jsou zde k dispozici.
Na místní a regionální úrovni se preference voličů projevily v posledních komunálních volbách v roce 2022, kde nejvíce hlasů získalo sdružení JIHOČEŠI 2012. Prohlédnout si můžete také výsledky posledních krajských voleb v Milevsku z roku 2024, ve kterých byla nejúspěšnější ODS. Kompletní data pro poslední komunální volby v Milevsku jsou rovněž k nahlédnutí.
Město Milevsko, ležící v průměrné nadmořské výšce 461 metrů, je domovem pro 8040 obyvatel (údaj z roku 2023). Rozkládá se na ploše 42,3 km² a podle sčítání z roku 2021 zde stálo 1532 domů. Město s poštovním směrovacím číslem 39901 má bohatou historii sahající až do 12. století.
Dominantou města je bezesporu Milevský premonstrátský klášter, nejstarší klášter na jihu Čech, založený již v letech 1184 až 1187. Demografická data z roku 2023 ukazují, že obec zaznamenala mírný úbytek obyvatel v důsledku stěhování i přirozené měny. Podrobné informace o městě naleznete na oficiálních stránkách města Milevsko. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast v Milevsku vykazuje zajímavé rozdíly v porovnání s celorepublikovým průměrem. U posledních voleb do Poslanecké sněmovny byla účast 63,88 %, tedy mírně pod celostátním průměrem 65,43 %. Podobný trend byl patrný i u prezidentských voleb, zejména ve druhém kole, kde k urnám přišlo 67,25 % voličů oproti 70,25 % v celé České republice.
Naopak u voleb s přímým regionálním a lokálním dopadem je zájem občanů srovnatelný nebo dokonce vyšší. V krajských volbách dosáhla účast 34,14 %, což je mírně nad celostátním průměrem, a v komunálních volbách byla s 46,80 % téměř identická s celorepublikovou hodnotou. Tato data mohou naznačovat silnou vazbu obyvatel na bezprostřední dění v jejich městě a kraji.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
