32,79 %
25,17 %
13,14 %
10,54 %
6,54 %
5,25 %
3,59 %
1,09 %
0,35 %
0,26 %
0,22 %
0,16 %
0,15 %
0,14 %
0,13 %
0,08 %
0,07 %
0,07 %
0,06 %
0,05 %
0,03 %
0,02 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Noví ministři ve vládě Andreje Babiše (ANO) budou zažívat peklo na zemi. V pořadu 360° ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl politolog Jan Kubáček. Domnívá se také, že předseda hnutí ANO bude na všechny své ministry velmi přísný. V rodící se vládě nepůjde podle Kubáčka jen o to, kdo bude více vidět a kdo bude více populární – ministři by se měli připravit rovněž na „soužití s Andrejem Babišem“.
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro statutární město Brno. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také historické výsledky, které umožňují sledovat politický vývoj v této moravské metropoli. Součástí je i stručná charakteristika města a odkazy na volební výsledky pro celý okres Brno-město a Jihomoravský kraj, což poskytuje širší regionální kontext.
Statutární město Brno je správním centrem Jihomoravského kraje a zároveň samostatným okresem Brno-město. Jeho postavení jako druhé největší město v České republice mu dává klíčový význam v politickém i společenském životě regionu i celé země. Volební preference zdejších obyvatel tak často naznačují širší trendy.
Pro porovnání místních výsledků s širším okolím jsou k dispozici přehledné výsledky parlamentních voleb pro okres Brno-město a také kompletní data parlamentních voleb pro Jihomoravský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 získala koalice SPOLU v Brně 34,45 % hlasů, což bylo výrazně více než její celorepublikový výsledek 27,79 %. Naopak hnutí ANO zde obdrželo 21,46 % hlasů, tedy méně než na celostátní úrovni, kde dosáhlo na 27,12 %.
Při pohledu na minulé parlamentní volby lze sledovat proměny politické mapy města. V roce 2021 v Brně zvítězila koalice SPOLU se ziskem 34,45 % hlasů, na druhém místě se umístilo hnutí ANO s 21,46 % a třetí skončila koalice Piráti a Starostové s podporou 18,63 % voličů. Tyto výsledky reflektovaly tehdejší politickou náladu ve společnosti.
Historický vývoj a preference voličů v jednotlivých volebních obdobích ukazují dynamiku a proměnlivost politické podpory v této lokalitě. Detailní pohled do minulosti nabízí možnost lépe pochopit současné trendy a dlouhodobé směřování voličské základny v moravské metropoli. Podrobnější informace z minulých let jsou dostupné prostřednictvím následujících odkazů.
Kromě voleb do Poslanecké sněmovny se obyvatelé Brna pravidelně účastní i dalších volebních klání. Velmi sledované byly poslední prezidentské volby v Brně v roce 2023. V prvním kole zde zvítězil Petr Pavel se ziskem 42,57 % hlasů, druhý Andrej Babiš získal 26,20 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil, když obdržel 68,24 % hlasů oproti 31,75 % pro Andreje Babiše.
Občané také rozhodují o složení zastupitelstev na místní a regionální úrovni. Stránka proto nabízí i pohled na výsledky posledních komunálních voleb v Brně z roku 2022. Dále jsou zde k dispozici také výsledky pro poslední krajské volby v Brně, které se konaly v roce 2024 a určily směřování Jihomoravského kraje.
Statutární město Brno je významným kulturním, vzdělanostním a hospodářským centrem s bohatou historií, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1091. Podle údajů z roku 2023 zde žije 400 566 obyvatel na rozloze 230,2 km². Město, které se rozkládá v průměrné nadmořské výšce 203 metrů, tvořilo v roce 2021 celkem 42 105 domů a využívá několik desítek poštovních směrovacích čísel, například 602 00 nebo 616 00.
Brno je také sídlem mnoha významných institucí a památek, mezi které patří například monumentální hrad Špilberk nebo vila Tugendhat, jež je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2021 bylo ve volbách do Poslanecké sněmovny za Brno zvoleno několik poslanců, mezi nimi Petr Fiala, Alena Schillerová či Vlastimil Válek. Podle dat Českého statistického úřadu město v roce 2023 zaznamenalo kladné saldo migrace, kdy se sem přistěhovalo o 4678 lidí více, než se odstěhovalo. Další informace naleznete na oficiálních stránkách statutárního města Brna. Údaje o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Volební účast je jedním z klíčových ukazatelů zájmu občanů o veřejné dění. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny přišlo v Brně k urnám 64,65 % oprávněných voličů, což bylo mírně pod celorepublikovým průměrem 65,43 %. Podobně nižší byla i účast v obou kolech prezidentských voleb v roce 2023, kde dosáhla 65,51 % v prvním a 67,85 % ve druhém kole, zatímco celostátní průměry byly vyšší.
Naopak v krajských volbách v roce 2024 byla účast v Brně 34,70 %, což mírně převyšovalo celorepublikový průměr 32,91 %. V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla účast 41,90 %, což bylo opět pod celostátní hodnotou. Tyto rozdíly mohou naznačovat specifické trendy v zájmu voličů o jednotlivé úrovně politiky a jejich angažovanost v různých typech voleb.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
