35,79 %
17,58 %
12,05 %
8,48 %
8,11 %
7,99 %
6,27 %
1,72 %
0,49 %
0,49 %
0,49 %
0,36 %
0,12 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Město Březová nad Svitavou je nejen místem s bohatou historií, ale také dějištěm pravidelného politického klání. Tento portál přináší komplexní přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny 2025, a to jak průběžných, tak konečných. Kromě aktuálních dat zde naleznete i podrobnou historii volebních výsledků a odkazy na výsledky v širším kontextu okresu Svitavy a celého Pardubického kraje.
Město Březová nad Svitavou administrativně spadá do okresu Svitavy, který je součástí Pardubického kraje. Toto zařazení určuje jeho příslušnost k volebnímu obvodu jak pro krajské, tak pro parlamentní volby, a zasazuje tak místní výsledky do širšího regionálního rámce.
Pro lepší představu o politických preferencích v regionu je možné nahlédnout na aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Svitavy a také na data za celý volební obvod Pardubického kraje. Zajímavé srovnání nabízí poslední volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021, kdy v Březové nad Svitavou zvítězilo hnutí ANO s 27,10 %, zatímco na celorepublikové úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU.
V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 se o přízeň voličů v Březové nad Svitavou ucházelo několik stran a hnutí. Nejvíce hlasů získalo hnutí ANO s 27,10 %, těsně následované koalicí SPOLU, která obdržela 25,74 % hlasů. Třetí místo obsadila koalice Piráti a Starostové se ziskem 13,27 %.
Politické preference se v čase vyvíjejí, což dokládá pohled na starší volební období. Detailní přehledy výsledků z minulých let umožňují sledovat, jak se měnila podpora jednotlivých politických subjektů v této lokalitě. Kompletní data nabízejí cenný vhled do dlouhodobých trendů a politického směřování obce.
Obyvatelé města se aktivně účastní i dalších volebních klání, včetně volby hlavy státu. V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 39,46 % hlasů, následovaný Petrem Pavlem s 29,90 %. Ve druhém kole se však poměr sil změnil a celkovým vítězem se v Březové nad Svitavou stal Petr Pavel, který získal 53,67 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Březové nad Svitavou jsou zde k dispozici k nahlédnutí.
Místní politickou scénu formují také výsledky na regionální a lokální úrovni. Přehled o tom, jak voliči rozhodovali v rámci celého kraje, nabízejí výsledky posledních krajských voleb v Březové nad Svitavou. Neméně důležitá jsou i data z voleb do zastupitelstva obce, která ukazují preference voličů při volbě místních zástupců, a jsou dostupná v přehledu posledních komunálních voleb v Březové nad Svitavou.
Město Březová nad Svitavou, jehož historie sahá až do roku 1295, se rozkládá na ploše 12,7 km² v průměrné nadmořské výšce 383 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žilo 1614 obyvatel a v roce 2021 bylo ve městě evidováno 372 domů. Poštovní adresa pro tuto lokalitu je PSČ 56902.
Město se pyšní několika významnými památkami, mezi které patří například vrcholně barokní kostel svatého Bartoloměje z let 1721-25 nebo renesanční městský dům na náměstí. Z demografických údajů vyplývá, že v roce 2023 obec zaznamenala mírně více odstěhovaných než přistěhovaných a také více zemřelých než narozených. Další informace lze nalézt na oficiálních stránkách města Březová nad Svitavou. Statistická data pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z Národního památkového ústavu.
Účast voličů v Březové nad Svitavou vykazuje zajímavé trendy ve srovnání s celostátním průměrem. U většiny sledovaných voleb, jako jsou volby do Poslanecké sněmovny (58,56 % oproti 65,43 % v ČR) nebo krajské volby (23,17 % oproti 32,91 % v ČR), byla účast mírně nižší než celorepublikový průměr. Podobný trend lze pozorovat i u obou kol prezidentských voleb.
Výjimku tvoří komunální volby, kde byla aktivita občanů naopak vyšší než celostátní průměr, konkrétně 49,65 % v obci oproti 46,07 % v celé České republice. Tato data mohou naznačovat, že místní témata a volba obecních zastupitelů rezonují mezi obyvateli silněji. Celkově lze říci, že angažovanost voličů se liší v závislosti na typu voleb.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
