35,83 %
20,80 %
12,42 %
9,24 %
7,22 %
5,78 %
4,04 %
2,60 %
0,28 %
0,28 %
0,28 %
0,28 %
0,28 %
0,28 %
0,28 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Vítejte na stránce věnované volebním výsledkům pro Knovíz, obec s bohatou historií sahající až do pravěku, po níž je dokonce pojmenována knovízská kultura. Tento portál přináší komplexní přehled výsledků pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, detailní data z minulých volebních klání a zasazuje místní výsledky do širšího kontextu. Naleznete zde také odkazy na výsledky pro celý okres Kladno i Středočeský kraj a další zajímavé informace o životě v obci.
Obec Knovíz je z administrativního hlediska součástí okresu Kladno a náleží ke Středočeskému kraji. Výsledky voleb v obci se tak stávají dílkem větší skládačky, která odráží politické nálady v celém regionu. Porovnání místních preferencí s těmi na úrovni okresu a kraje může nabídnout zajímavý vhled do lokálních specifik.
Pro lepší představu si můžete prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Kladno a také souhrnné údaje za parlamentní volby pro Středočeský kraj. Například v roce 2021 získala v Knovízi vítězná koalice SPOLU 26,72 % hlasů, což byl výsledek velmi blízký jejímu celorepublikovému zisku 27,79 %.
Při pohledu na minulé parlamentní volby z roku 2021 byl v obci zaznamenán velmi těsný souboj, kdy koalice SPOLU zvítězila se ziskem 26,72 % hlasů, těsně následována hnutím ANO s 25,47 %. Výraznější podporu získala také koalice Pirátů a STAN (15,40 %) a hnutí SPD (14,15 %). Tyto výsledky ukazují na pluralitní rozložení politických preferencí mezi místními voliči.
Zkoumání výsledků z různých let umožňuje sledovat, jak se politická mapa v obci postupně proměňovala a které politické subjekty si zde dokázaly vybudovat nebo naopak ztratily svou podporu. Pro detailní srovnání a sledování dlouhodobých trendů nabízí tento portál přístup k výsledkům z několika předchozích volebních období. Každé volby přinášejí nový obraz o náladách a prioritách místních obyvatel.
Zajímavý pohled nabízejí i výsledky jiných typů voleb. Například poslední prezidentské volby v roce 2023 byly v Knovízi velmi napínavé, když v prvním kole dělil Petra Pavla (37,42 %) a Andreje Babiše (37,13 %) jediný hlas. Ve druhém kole zde již Petr Pavel zvítězil s výraznějším ziskem 59,19 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Knovízi jsou zde rovněž k dispozici.
V posledních krajských volbách v roce 2024 získalo v obci nejvíce hlasů hnutí ANO (43,79 %). Naopak v komunálních volbách v roce 2022 jednoznačně dominovalo místní sdružení "Pro Knovíz - 2022" s drtivou podporou 97,35 % hlasů. I výsledky posledních krajských voleb v Knovízi a také data z posledních komunálních voleb v Knovízi si můžete prohlédnout.
Obec Knovíz, s poštovním směrovacím číslem 274 01, se rozkládá na ploše 4,2 km² v průměrné nadmořské výšce 228 metrů. První písemná zmínka o této lokalitě pochází již z roku 1088. Podle údajů z roku 2023 zde žilo 573 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 219 domů. Demografický vývoj v posledním sledovaném období zaznamenal mírný úbytek obyvatel v důsledku záporného salda migrace i přirozeného přírůstku.
Kromě světově proslulého archeologického naleziště z doby bronzové je dominantou obce také gotický kostel Všech svatých. Z hlediska věkové struktury tvoří největší podíl obyvatel (72 %) ekonomicky aktivní skupina ve věku 15 až 64 let. Co se týče vyznání, většina obyvatel (57,4 %) se hlásí k tomu, že je bez náboženské víry. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Knovíz. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z Národního památkového ústavu.
Volební účast v Knovízi často vykazuje vyšší hodnoty, než je celorepublikový průměr, což může naznačovat aktivní zájem občanů o veřejné dění. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 70,11 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice to bylo 65,43 %. Podobně nadprůměrná byla i účast v obou kolech prezidentských voleb v roce 2023.
Tento trend potvrzují i výsledky komunálních voleb, kde byla účast rovněž vyšší než celostátní průměr. Jedinou výjimkou z poslední doby byly krajské volby, kde zájem voličů mírně zaostal za celorepublikovou hodnotou. Srovnání účasti napříč různými typy voleb tak ukazuje zajímavý obrázek angažovanosti místních obyvatel.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
