29,37 %
28,55 %
10,92 %
10,68 %
7,93 %
5,68 %
3,47 %
1,34 %
0,41 %
0,29 %
0,29 %
0,15 %
0,13 %
0,13 %
0,11 %
0,11 %
0,09 %
0,05 %
0,05 %
0,05 %
0,05 %
0,01 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled volebních výsledků pro městskou část Brno-Slatina se zaměřením na volby do Poslanecké sněmovny 2025. Naleznete zde jak aktuální data, tak i podrobný historický archiv, který umožňuje sledovat politický vývoj v této lokalitě. Součástí jsou také výsledky dalších typů voleb a odkazy pro srovnání s celým Brnem, okresem Brno-město i Jihomoravským krajem.
Brno-Slatina je jedním z městských obvodů statutárního města Brna. Administrativně spadá do okresu Brno-město a je součástí Jihomoravského kraje. Toto začlenění umisťuje volební výsledky městské části do širšího kontextu, který umožňuje porovnávat preference místních voličů s trendy v celém regionu.
Pro ucelenou představu jsou zde k dispozici také aktuální výsledky pro celé Brno, souhrnná data za okres Brno-město a rovněž přehled pro celý Jihomoravský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 získala koalice SPOLU v této městské části 31,77 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni to bylo 27,79 %.
Pohled do minulosti ukazuje, jak se vyvíjely preference voličů v této brněnské lokalitě. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde zvítězila koalice SPOLU se ziskem 31,77 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s 23,57 % a třetí skončila koalice Piráti a Starostové s podporou 16,02 % voličů.
Tento portál slouží také jako archiv, který umožňuje sledovat volební trendy v delším časovém horizontu. Analýza starších výsledků může odhalit proměny politické podpory a angažovanosti občanů v jednotlivých volebních cyklech. Kompletní data z minulých let nabízejí cenný kontext pro pochopení aktuálního dění.
Obyvatelé se aktivně účastní i dalších volebních klání. Při poslední přímé volbě prezidenta v roce 2023 se v prvním kole nejvíce dařilo Petru Pavlovi, který získal 40,18 % hlasů, a Andreji Babišovi s 28,47 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel potvrdil svou pozici a v této městské části zvítězil se ziskem 65,72 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Brně-Slatině jsou zde k nahlédnutí.
Dále zde naleznete také přehled, jak dopadly poslední komunální volby v Brně-Slatině z roku 2022, kde nejvíce hlasů obdrželo sdružení Váš starosta & ČSSD. K dispozici jsou rovněž data z posledních krajských voleb v Brně-Slatině, které se konaly v roce 2024 a kde zvítězila koalice SPOLU.
Brno-Slatina je městským obvodem statutárního města Brna. Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2021 zde žilo 11 104 obyvatel a nacházelo se tu 1 306 domů. Tato čísla poskytují základní demografický rámec pro analýzu volebních výsledků a pochopení místního kontextu.
Z hlediska věkové struktury je pro tuto lokalitu charakteristický nadprůměrný podíl obyvatel v produktivním věku od 15 do 64 let, který činil 72,8 %. Co se týče náboženského vyznání, téměř polovina obyvatel (49,5 %) se nehlásila k žádné víře, zatímco 23,6 % se označilo za věřící.
Volební účast je klíčovým ukazatelem občanské angažovanosti. V Brně-Slatině se zájem o volby dlouhodobě pohybuje na vyšší úrovni ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Například v parlamentních volbách v roce 2021 přišlo k urnám 71,02 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast byla 65,43 %.
Podobný trend lze pozorovat i u ostatních typů voleb. U obou kol prezidentských voleb v roce 2023, krajských voleb i komunálních voleb byla účast v této městské části vždy vyšší než celostátní průměr. To může naznačovat setrvale vysokou míru zájmu místních občanů o veřejné dění.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
