33,82 %
33,82 %
10,29 %
7,35 %
4,41 %
4,41 %
4,41 %
1,47 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebních výsledcích pro obec Litostrov. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný historický archiv, který mapuje politické preference místních obyvatel v čase. Kromě toho portál nabízí i výsledky dalších typů voleb a zasazuje dění v obci do širšího kontextu okresu Brno-venkov a celého Jihomoravského kraje.
Litostrov je obcí, která administrativně spadá pod okres Brno-venkov a je součástí Jihomoravského kraje. Výsledky voleb v obci se tak stávají součástí většího celku, který odráží nálady a preference voličů v celém regionu. Porovnání lokálních a krajských výsledků může nabídnout zajímavý pohled na specifika místního elektorátu.
Pro úplnější obrázek je užitečné sledovat nejen výsledky za samotnou obec, ale také souhrnná data z vyšších územních celků. Můžete si tak porovnat, jak si vedly jednotlivé strany a hnutí v rámci parlamentních voleb pro okres Brno-venkov a jaké bylo rozložení sil v rámci parlamentních voleb pro Jihomoravský kraj. Například v roce 2021 v Litostrově zvítězilo hnutí ANO s 32,3 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU se ziskem 27,79 %.
Pohled do minulosti ukazuje, jak se vyvíjely politické sympatie občanů Litostrova. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde zvítězilo hnutí ANO, které získalo 32,3 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s podporou 29,23 % voličů a pomyslný bronz si dělily SPD a koalice Piráti a Starostové se shodným ziskem 7,69 % hlasů.
Analýza výsledků z minulých let umožňuje sledovat dlouhodobé trendy a změny v chování voličů. Každé parlamentní volby přinášejí nový obraz politické mapy obce a ukazují, které politické subjekty dokázaly místní obyvatele oslovit nejvíce. Detailní pohled na starší volební období poskytuje cenný vhled do politického vývoje v této lokalitě.
Kromě voleb do sněmovny je zajímavé sledovat i to, jak obyvatelé rozhodovali při jiných příležitostech. Například zde naleznete detailní přehled, jak dopadly poslední prezidentské volby v Litostrově. V prvním kole v roce 2023 získal nejvíce hlasů Petr Pavel (36 %), těsně následovaný Andrejem Babišem (33,33 %). Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil a zvítězil se ziskem 63,85 % hlasů.
Voliči v Litostrově se aktivně účastní i rozhodování na regionální a místní úrovni. Přehled výsledků z posledních krajských voleb v Litostrově ukazuje, že v roce 2024 zde největší podporu získala koalice SPOLU. O složení místního zastupitelstva pak rozhodly poslední komunální volby v Litostrově v roce 2022, kde uspělo sdružení Pro Litostrov.
Obec Litostrov, jejíž historie sahá až do roku 1376, je malebným sídlem s poštovním směrovacím číslem 664 83. Podle údajů z roku 2023 zde žije 133 obyvatel na rozloze 7,5 km². Obec se rozkládá v průměrné nadmořské výšce 440 metrů a v roce 2021 zde bylo evidováno 58 domů. V posledních letech zaznamenala mírný populační růst, který byl dán především přistěhovalectvím.
Kromě své klidné atmosféry se Litostrov pyšní i několika památkami, mezi které patří například kamenný kříž z roku 1781 nebo pozůstatky halštatského hradiska Kozí hřbet. Podle sčítání z roku 2021 se téměř 40 % obyvatel nehlásí k žádnému náboženskému vyznání, zatímco 25 % se označilo za věřící. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Litostrov. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu a informace o památkách z Národního památkového ústavu.
Obyvatelé Litostrova projevují ve srovnání s celostátním průměrem setrvale vysokou míru zájmu o veřejné dění, což se odráží ve volební účasti. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo hlasovat 67,01 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr činil 65,43 %. Ještě výraznější byl tento trend u prezidentských voleb v roce 2023, kdy se druhého kola zúčastnilo dokonce 83 % místních voličů oproti 70,25 % v celé České republice.
Tato nadprůměrná angažovanost se projevuje napříč různými typy voleb. Vysoká účast byla zaznamenána také u krajských voleb (36,63 % oproti celostátním 32,91 %) a zejména u voleb komunálních, kde dosáhla 61,54 %, což výrazně převyšuje celorepublikový průměr 46,07 %. Tyto údaje mohou naznačovat silný vztah občanů k obci a aktivní zájem o její směřování i o politiku na vyšších úrovních.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
