42,01 %
17,75 %
10,26 %
9,64 %
6,94 %
6,18 %
4,65 %
0,87 %
0,45 %
0,29 %
0,22 %
0,22 %
0,11 %
0,11 %
0,09 %
0,09 %
0,02 %
0,02 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro Bystřici nad Pernštejnem. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také podrobnou historii volebních klání v tomto městě s bohatou historií sahající až do roku 1238. Portál dále nabízí srovnání s výsledky v širším regionu, konkrétně pro okres Žďár nad Sázavou a celý Kraj Vysočina, a doplňuje je o charakteristiku samotné obce.
Město Bystřice nad Pernštejnem je významným správním a společenským centrem v rámci okresu Žďár nad Sázavou, který spadá pod Kraj Vysočina. Volební preference místních občanů tak utvářejí politickou mapu nejen na lokální úrovni, ale přispívají i k celkovému obrazu v rámci celého kraje.
Zajímavé srovnání nabízejí výsledky posledních parlamentních voleb z roku 2021. Zatímco v Bystřici nad Pernštejnem tehdy zvítězilo hnutí ANO, na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU. Pro detailní porovnání jsou k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Žďár nad Sázavou a také souhrnná data parlamentních voleb pro Kraj Vysočina.
Při pohledu na výsledky z roku 2021 je patrná silná podpora pro hnutí ANO, které zde získalo 28,9 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 21,17 % a třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové, pro kterou hlasovalo 12,66 % zúčastněných voličů. Výsledky tak ukazují na pluralitní rozložení politických sil ve městě.
Dlouhodobý vývoj voličských preferencí je klíčový pro pochopení místní politické scény. Sledování trendů v podpoře jednotlivých stran a hnutí v průběhu let umožňuje lépe porozumět současné situaci. Níže naleznete odkazy na detailní výsledky z předchozích volebních období, které toto srovnání umožňují.
Velmi sledované byly také poslední prezidentské volby v roce 2023. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 41,63 % hlasů, následovaný Petrem Pavlem, který obdržel 26,84 % hlasů. Druhé kolo však přineslo těsný souboj, ve kterém nakonec zvítězil Petr Pavel s 51,44 % hlasů, zatímco jeho protikandidát získal 48,55 %.
Kromě voleb celostátního významu se občané pravidelně účastní i voleb na regionální a místní úrovni. Podrobné informace o tom, jak dopadly poslední prezidentské volby v Bystřici nad Pernštejnem, jsou zde k dispozici. Dále je možné si prohlédnout výsledky posledních krajských voleb v Bystřici nad Pernštejnem, kde v roce 2024 zvítězilo hnutí ANO. Neméně důležité jsou i výsledky posledních komunálních voleb v Bystřici nad Pernštejnem z roku 2022.
Bystřice nad Pernštejnem je město s téměř osmi tisíci obyvateli, které se rozkládá na ploše 53,1 km² v průměrné nadmořské výšce 533 metrů. Podle údajů z roku 2021 se zde nacházelo 1514 domů a PSČ pro celou obec je 59301. Město se může pyšnit bohatou historií, o čemž svědčí první písemná zmínka z roku 1238 a řada významných památek.
Mezi dominanty města patří monumentální kostel svatého Vavřince a barokní mariánský sloup na náměstí. Demografický vývoj v roce 2023 ukázal, že se do obce více lidí přistěhovalo, než se z ní odstěhovalo, avšak celkový počet obyvatel mírně klesl kvůli zápornému přirozenému přírůstku. Veškeré statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách jsou čerpány z dat Národního památkového ústavu. Další informace naleznete na oficiálních stránkách města Bystřice nad Pernštejnem.
Volební účast je klíčovým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. V Bystřici nad Pernštejnem se účast u posledních voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zastavila na 63,21 %, což bylo mírně pod celorepublikovým průměrem, který činil 65,43 %. Tento rozdíl naznačuje mírně nižší, avšak stále vysokou míru zapojení místních obyvatel.
Podobný trend lze pozorovat i u dalších typů voleb. Například v druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 přišlo k urnám 69,73 % voličů, zatímco celostátní účast byla 70,25 %. Také u krajských a komunálních voleb byla aktivita občanů v této lokalitě nepatrně nižší než celostátní průměr. To může naznačovat stabilní, i když o něco umírněnější zapojení voličů do politického života ve srovnání s průměrem České republiky.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
