38,18 %
25,45 %
11,81 %
7,27 %
6,36 %
4,54 %
3,63 %
0,90 %
0,90 %
0,90 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebních výsledcích pro obec Býšovec. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný historický archiv, který mapuje politické preference místních obyvatel v minulých letech. Součástí je také charakteristika obce a odkazy na výsledky v širším regionálním měřítku, konkrétně pro okres Žďár nad Sázavou a celý Kraj Vysočina.
Obec Býšovec je z administrativního hlediska součástí okresu Žďár nad Sázavou, který spadá pod Kraj Vysočina. Výsledky voleb v obci se tak stávají dílkem větší skládačky, která odráží nálady a preference voličů v celé této části republiky. Porovnání lokálních dat s těmi okresními a krajskými může nabídnout zajímavý pohled na místní specifika.
V minulých parlamentních volbách v roce 2021 zvítězilo v Býšovci hnutí ANO se ziskem 29,59 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU. Pro srovnání s aktuálním vývojem jsou zde k dispozici výsledky parlamentních voleb pro okres Žďár nad Sázavou a také souhrnné údaje za parlamentní volby pro Kraj Vysočina.
Při pohledu na výsledky minulých voleb do Poslanecké sněmovny lze sledovat, jak se vyvíjely politické sympatie obyvatel Býšovce. V roce 2021 zde voliči odevzdali nejvíce hlasů hnutí ANO, které získalo 29,59 %, následované koalicí SPOLU s 23,46 % hlasů. Volební účast v tomto roce dosáhla nadprůměrných 73,88 %, což svědčí o velkém zájmu místních o celostátní dění.
Tento portál slouží jako archiv, který umožňuje sledovat trendy a změny v podpoře jednotlivých politických stran v dlouhodobějším horizontu. Analýza historických dat může odhalit, zda jsou preference voličů v obci stabilní, nebo zda dochází k výraznějším posunům v čase. Pro detailní pohled na minulé volební klání je připraven následující přehled.
Kromě voleb do sněmovny je zajímavé sledovat i výsledky dalších volebních klání. V prezidentských volbách v roce 2023 byl souboj v prvním kole velmi těsný, kdy Petr Pavel získal 36,44 % a Andrej Babiš 33,64 % hlasů. Ve druhém kole však Petr Pavel svou pozici potvrdil a v obci zvítězil se ziskem 60,17 % hlasů. Kompletní přehled, jak dopadly poslední prezidentské volby v Býšovci, je zde rovněž k dispozici.
Na komunální úrovni v roce 2022 jednoznačně uspělo sdružení "Nezávislí", které získalo plnou podporu voličů. Podrobné výsledky posledních komunálních voleb v Býšovci jsou k nahlédnutí. V posledních krajských volbách v roce 2024 pak v této lokalitě zvítězilo hnutí ANO s 35,55 % hlasů, jejichž detailní výsledky si můžete prohlédnout na stránce pro poslední krajské volby v Býšovci.
Obec Býšovec leží v malebné krajině Kraje Vysočina a její historie sahá až do roku 1350, kdy pochází první písemná zmínka. Podle údajů z roku 2023 zde žije 179 obyvatel. Katastr obce se rozkládá na ploše 5,8 km² a v roce 2021 zde bylo evidováno 70 domů. Průměrná nadmořská výška Býšovce je 584 metrů a obec využívá poštovní směrovací čísla 592 62 a 593 01.
Demografický vývoj v posledních letech ukazuje mírný celkový přírůstek obyvatel, který je dán především kladným přirozeným přírůstkem. Zajímavostí je také struktura obyvatel podle vyznání, kde se 43,8 % lidí hlásí k víře, což je výrazně více než celostátní průměr. Další informace o životě v obci naleznete na oficiálních stránkách obce Býšovec. Veškeré statistické údaje prezentované v tomto článku pocházejí z dat Českého statistického úřadu.
Obyvatelé Býšovce projevují dlouhodobě nadprůměrný zájem o účast ve volbách. Napříč různými typy volebních klání, od komunálních až po prezidentské, je zdejší volební účast konzistentně vyšší než celorepublikový průměr. Například v parlamentních volbách v roce 2021 přišlo k urnám 73,88 % oprávněných voličů, zatímco v celé České republice to bylo 65,43 %.
Tato vysoká míra angažovanosti může naznačovat silný vztah občanů k veřejnému dění a pocit zodpovědnosti za směřování obce i státu. Tento trend se potvrdil i během prezidentských voleb v roce 2023, kdy účast ve druhém kole dosáhla dokonce 79,31 %, což je o téměř devět procentních bodů více, než byl celostátní průměr. Podobně nadprůměrná byla účast i v komunálních a krajských volbách.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
