42,35 %
17,64 %
9,41 %
7,05 %
5,88 %
5,88 %
4,70 %
2,35 %
2,35 %
1,17 %
1,17 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro obec Džbánice. Naleznete zde jak aktuální data, tak i podrobnou historii volebních klání v této lokalitě s bohatou minulostí sahající až do roku 1253. Kromě samotných čísel nabízíme také zasazení výsledků do širšího kontextu okresu Znojmo a celého Jihomoravského kraje, včetně odkazů na další typy voleb a charakteristiku samotné obce.
Obec Džbánice je z administrativního hlediska součástí okresu Znojmo, který spadá pod Jihomoravský kraj. Toto začlenění je klíčové pro pochopení volebních výsledků, neboť voličské preference se mohou lišit na lokální, okresní i krajské úrovni. Analýza těchto rozdílů poskytuje ucelenější obraz o politických náladách v celém regionu.
Pro srovnání zde prezentujeme i souhrnné výsledky parlamentních voleb pro okres Znojmo a také data za celý Jihomoravský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 zvítězilo v Džbánicích hnutí ANO s více než 30 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni bylo s 27,12 % druhé za koalicí SPOLU.
Při pohledu na minulé parlamentní volby lze sledovat zajímavý vývoj voličské podpory. V roce 2021 se na prvním místě v obci umístilo hnutí ANO se ziskem 30,37 % hlasů, následované hnutím SPD, které oslovilo 26,58 % voličů. Třetí příčku obsadila koalice SPOLU s podporou těsně přesahující deset procent.
Tato data ukazují specifické preference místních obyvatel v daném období. Pro hlubší vhled do politického vývoje a proměn voličských nálad v průběhu let nabízí tento portál detailní výsledky i z předchozích volebních cyklů. Následující odkazy umožňují prozkoumat, jak se hlasování v obci vyvíjelo v čase.
Kromě voleb do sněmovny se občané Džbánic účastní i dalších důležitých hlasování. Velmi sledovaná byla přímá volba prezidenta v roce 2023, kde v prvním kole získal největší podporu Andrej Babiš s 54,44 % hlasů, druhý Petr Pavel obdržel 16,66 %. Ve druhém kole pak Andrej Babiš svou pozici v obci potvrdil ziskem 68,08 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Džbánicích jsou zde rovněž k dispozici.
Voliči zde také rozhodují o složení zastupitelstev na regionální a místní úrovni. Přehled výsledků posledních krajských voleb v Džbánicích ukazuje, že v roce 2024 zvítězilo hnutí ANO. O podobě místní samosprávy pak rozhodly výsledky komunálních voleb v Džbánicích z roku 2022, kde uspělo sdružení NEZÁVISLÍ OBČANÉ DŽBÁNIC.
Džbánice jsou obcí ležící v průměrné nadmořské výšce 321 metrů. První písemná zmínka o této lokalitě pochází již z roku 1253. Podle údajů z roku 2023 zde žije 135 obyvatel a katastrální území se rozkládá na ploše 5,4 km². V roce 2021 bylo v obci evidováno 60 domů s popisným číslem a její poštovní směrovací číslo je 67171.
Z demografického hlediska zaznamenala obec v posledních letech mírný úbytek obyvatelstva. Co se týče náboženského vyznání, podle sčítání z roku 2021 se přibližně 38,5 % obyvatel hlásí k víře, zatímco 36,4 % je bez vyznání. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Džbánice. Veškeré statistické údaje pocházejí z dat Českého statistického úřadu.
Volební účast je důležitým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. V Džbánicích je tento zájem tradičně vysoký a ve srovnání s celorepublikovým průměrem dosahuje nadprůměrných hodnot napříč různými typy voleb. Tento trend byl patrný jak u voleb do Poslanecké sněmovny, tak i u voleb prezidentských, krajských či komunálních.
Například při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo v obci k urnám 68,70 % oprávněných voličů, což bylo o více než tři procentní body nad celostátním průměrem. Ještě výraznější rozdíl byl zaznamenán u komunálních voleb v roce 2022, kde místní účast přesáhla 70 %, zatímco celorepublikový průměr činil jen 46,07 %. Tato data mohou naznačovat silnou občanskou angažovanost a zájem o lokální i celostátní politiku.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
