Parlamentní volby 2025 v Benešově nad Ploučnicí: Výsledky a souvislosti
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny pro Benešov nad Ploučnicí. Naleznete zde jak aktuální data z voleb 2025, tak i podrobný historický archiv, který mapuje politické preference v této lokalitě s bohatou historií. Portál dále nabízí charakteristiku města a kontextuální srovnání s výsledky na úrovni okresu Děčín a celého Ústeckého kraje.
Benešov nad Ploučnicí v regionálním volebním kontextu
Město Benešov nad Ploučnicí je administrativně součástí okresu Děčín, který spadá pod Ústecký kraj. Toto zařazení určuje jeho příslušnost k danému volebnímu kraji, jehož specifika se mohou odrážet i v místních volebních výsledcích. Porovnání lokálních dat s těmi krajskými tak nabízí zajímavý pohled na politické nálady v širším regionu.
Pro lepší pochopení souvislostí jsou zde k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Děčín a také souhrnné údaje za celý volební obvod Ústeckého kraje. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 zvítězilo v Benešově nad Ploučnicí hnutí ANO s téměř 40 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni bylo úspěšnější uskupení SPOLU.
Historie parlamentních voleb v Benešově nad Ploučnicí
Pohled do minulosti odhaluje, jak se vyvíjely politické preference obyvatel města v čase. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde jasně zvítězilo hnutí ANO se ziskem 39,72 % hlasů. S výrazným odstupem následovala koalice SPOLU, která obdržela 15,99 %, a koalice Piráti a Starostové s podporou 12,53 % voličů.
Dlouhodobé trendy a proměny voličské podpory jednotlivým stranám lze sledovat díky podrobnému archivu výsledků. Analýza těchto historických dat poskytuje cenný vhled do politického vývoje v této lokalitě. Následující seznam nabízí přímé odkazy na výsledky minulých volebních klání.
Další volby a politické dění ve městě
Kromě parlamentních voleb formují politickou mapu města i další typy volebních klání. Velmi sledované byly poslední prezidentské volby v roce 2023. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 50,51 % hlasů, druhý Petr Pavel získal 23,68 %. Ve druhém kole pak Andrej Babiš svou pozici v obci potvrdil, když obdržel 57,73 % hlasů. Kompletní výsledky posledních prezidentských voleb v Benešově nad Ploučnicí jsou zde rovněž k dispozici.
Obyvatelé se účastní také voleb na regionální a místní úrovni. Přehled výsledků posledních krajských voleb v Benešově nad Ploučnicí ukazuje, že i zde bylo nejúspěšnější hnutí ANO se ziskem 43,31 %. Na komunální úrovni v roce 2022 zvítězilo sdružení SNK Evropští demokraté. Detailní přehled výsledků posledních komunálních voleb ve městě odhaluje složení místního zastupitelstva.
Stručný portrét města Benešov nad Ploučnicí
Město Benešov nad Ploučnicí, jehož první písemná zmínka pochází z roku 1352, je domovem pro 3574 obyvatel (údaj k roku 2023). Rozkládá se na ploše 9,8 km² v průměrné nadmořské výšce 210 metrů. Podle sčítání z roku 2021 zde stálo 639 domů a město využívá poštovní směrovací čísla 40502 a 40722.
Tato lokalita je známá především díky svému unikátnímu zámeckému areálu, který je významným příkladem saské renesance. Mezi další dominanty patří areál kostela Narození Panny Marie. Podle údajů z roku 2023 zaznamenala obec záporný celkový přírůstek obyvatel, což bylo způsobeno jak stěhováním, tak i přirozeným úbytkem. Další informace naleznete na oficiálních stránkách města Benešov nad Ploučnicí. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Angažovanost voličů v Benešově nad Ploučnicí
Volební účast je klíčovým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. V Benešově nad Ploučnicí byla účast u posledních sněmovních voleb 57,67 %, což je méně než celorepublikový průměr, který činil 65,43 %. Podobný trend lze pozorovat i u dalších typů voleb.
Například v prvním kole prezidentských voleb přišlo k urnám 61,50 % místních voličů oproti 68,24 % v celé zemi. U krajských voleb byl rozdíl ještě výraznější, kdy v obci volilo 27,97 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast dosáhla 32,91 %. Tato konzistentně nižší účast napříč různými volbami může naznačovat specifické místní trendy v občanské angažovanosti.
