28,92 %
23,92 %
11,78 %
10,35 %
9,28 %
7,14 %
6,78 %
0,35 %
0,35 %
0,35 %
0,35 %
0,35 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Lenora, malebná obec v srdci Šumavy, je nejen turistickým cílem, ale i místem se zajímavým politickým životem. Tato stránka přináší komplexní přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro Lenoru, zasazený do širšího kontextu. Naleznete zde jak aktuální data, tak i historický přehled volebních preferencí místních občanů. Portál rovněž nabízí srovnání s výsledky za celý okres Prachatice a Jihočeský kraj.
Obec Lenora je administrativně součástí okresu Prachatice, který spadá pod Jihočeský kraj. Toto zařazení určuje její příslušnost k volebnímu kraji a ovlivňuje tak spektrum kandidujících stran a osobností v celostátních i regionálních volbách. Výsledky hlasování v obci se tak stávají zajímavým dílkem skládačky celkových výsledků v regionu.
Pro lepší pochopení místních preferencí je užitečné porovnat zdejší výsledky s širším okolím. Můžete si zde prohlédnout přehledné výsledky parlamentních voleb pro okres Prachatice a zároveň nabízí pohled na data voleb pro celý Jihočeský kraj. Například v roce 2021 získala koalice SPOLU v Lenoře podporu 34,65 %, zatímco na celostátní úrovni to bylo 27,79 %.
Pohled do minulosti odhaluje, jak se vyvíjely politické nálady obyvatel Lenory v čase. Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde zvítězila koalice SPOLU se ziskem 34,65 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s 16,17 % a třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové s 15,51 % hlasů.
Tato data ukazují aktuální rozložení sil, ale pro úplný obrázek je důležité sledovat trendy v delším časovém horizontu. Změny ve volební účasti nebo v podpoře jednotlivých politických subjektů napříč volebními obdobími mohou mnohé napovědět o směřování obce. Následující odkazy nabízejí detailní pohled na výsledky z předchozích let.
Zajímavý vhled do politického smýšlení občanů poskytují i další typy voleb. Podrobné informace o tom, jak dopadly poslední prezidentské volby v Lenoře, jsou zde k dispozici. V prvním kole v roce 2023 získal nejvíce hlasů Petr Pavel (36,39 %), těsně následovaný Andrejem Babišem (32,24 %). Ve druhém kole pak Petr Pavel své vítězství potvrdil ziskem 62,86 % hlasů.
V posledních krajských volbách v Lenoře v roce 2024 jasně zvítězila ODS s 50 % hlasů, druhé skončilo hnutí ANO s 23,57 %. Na komunální úrovni pak v roce 2022 jednoznačně uspělo sdružení Pro Lenoru, které získalo 100 % hlasů, což ukazuje na silnou podporu místních kandidátů. Detailní přehled posledních komunálních voleb v Lenoře je rovněž dostupný.
Obec Lenora, jejíž historie sahá do roku 1840, leží v průměrné nadmořské výšce 765 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 661 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 209 domů. Katastrální území se rozkládá na ploše 17,8 km² a obec využívá poštovní směrovací čísla 38442, 38451 a 38501. V posledním sledovaném období zaznamenala tato lokalita mírný úbytek obyvatel, způsobený jak stěhováním, tak přirozenou měnou.
Tato šumavská obec je bohatá na kulturní a technické památky. Mezi nejvýznamnější patří místní zámek, krytá dřevěná lávka přes Teplou Vltavu nebo historická pec na chleba. Z hlediska náboženského vyznání se v roce 2021 přibližně 40 % obyvatel nehlásilo k žádné víře, zatímco 16 % se označilo za věřící. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Lenora. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu a informace o památkách z Národního památkového ústavu.
Volební účast je klíčovým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. Při srovnání s celostátním průměrem je volební aktivita v Lenoře napříč různými typy voleb konzistentně o několik procentních bodů nižší. Tento trend naznačuje specifický postoj místních voličů k politické participaci.
Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo v obci k urnám 57,14 % voličů, zatímco celorepublikový průměr činil 65,43 %. Podobný rozdíl byl patrný i u druhého kola prezidentských voleb v roce 2023, kde účast dosáhla 64,79 % oproti 70,25 % v celé České republice. U krajských a komunálních voleb je tento rozdíl ještě výraznější.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
