31,79 %
26,55 %
12,27 %
10,06 %
7,44 %
5,23 %
3,82 %
0,80 %
0,60 %
0,40 %
0,20 %
0,20 %
0,20 %
0,20 %
0,20 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka přináší komplexní přehled výsledků voleb do Poslanecké sněmovny pro obec Malá Morávka. Naleznete zde jak aktuální data pro volby 2025, tak i podrobný historický archiv, který mapuje politické preference místních obyvatel v minulosti. Kromě samotných výsledků pro obec nabízí portál také kontext v rámci širšího regionu, konkrétně pro okres Bruntál a celý Moravskoslezský kraj.
Obec Malá Morávka je administrativně součástí okresu Bruntál, který spadá pod Moravskoslezský kraj. Volební výsledky v obci se tak stávají zajímavým dílkem skládačky, která utváří politickou mapu celého regionu. Porovnání místních preferencí s výsledky na úrovni okresu a kraje může odhalit specifické trendy a nálady zdejších voličů.
Například v posledních parlamentních volbách v roce 2021 zvítězilo v Malé Morávce hnutí ANO se ziskem 29,51 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU. Pro detailní srovnání jsou k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Bruntál a také souhrnné údaje za parlamentní volby pro Moravskoslezský kraj.
Pohled do minulosti ukazuje, jak se vyvíjely politické sympatie v obci. V roce 2021 zde voliči dali nejvíce hlasů hnutí ANO, které získalo 29,51 %. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s podporou 24,62 % a třetí skončila koalice Piráti a Starostové se 14,43 % hlasů. Tyto výsledky poskytují cenný srovnávací základ pro aktuální volební klání.
Dlouhodobý vývoj preferencí lze sledovat díky archivu výsledků, který sahá hlouběji do minulosti. Tento historický přehled umožňuje analyzovat stabilitu voličské podpory jednotlivých stran a hnutí v čase. Pro zájemce o detailní data jsou připraveny kompletní výsledky z minulých let.
Kromě voleb do sněmovny se občané Malé Morávky aktivně účastní i dalších volebních klání. Při poslední volbě prezidenta v roce 2023 zde v prvním kole zvítězil Petr Pavel se ziskem 39,62 % hlasů, následovaný Andrejem Babišem s 27,89 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil a získal drtivou většinu 70,80 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Malé Morávce jsou zde rovněž k dispozici.
V posledních krajských volbách v roce 2024 dalo nejvíce místních voličů svůj hlas hnutí ANO, které obdrželo 42,13 %. Kompletní přehled posledních krajských voleb v Malé Morávce je dostupný pro další analýzu. Na komunální úrovni se v roce 2022 nejsilnějším subjektem stalo sdružení „Za budoucnost občanů“ se ziskem 43,48 % hlasů, jehož detailní výsledky si můžete prohlédnout na stránce posledních komunálních voleb v obci.
Obec Malá Morávka, ležící v průměrné nadmořské výšce 660 metrů, je malebným místem s bohatou historií sahající až do roku 1594, kdy je datována první písemná zmínka. Podle údajů z roku 2023 zde žije 658 obyvatel na rozloze 61,6 km². V roce 2021 bylo v obci evidováno 303 domů a její poštovní směrovací číslo je 79336.
Tato horská lokalita je známá především díky zachovalé lidové architektuře, o čemž svědčí velké množství památkově chráněných venkovských domů a chalup. Mezi významné stavby patří například bývalá rychta, upravená na počátku 20. století v alpském stylu. Demograficky obec v roce 2023 zaznamenala úbytek obyvatel vlivem záporného přirozeného přírůstku i migrace. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Malá Morávka. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Volební účast v Malé Morávce je ve srovnání s celostátním průměrem často nadprůměrná, což může naznačovat vysokou míru občanské angažovanosti. Například u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 70,22 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr činil 65,43 %. Ještě výraznější byl tento trend u prezidentských voleb v roce 2023, kdy v druhém kole dosáhla účast dokonce 84,27 % oproti 70,25 % v celé České republice.
Podobně nadprůměrná aktivita byla zaznamenána i při komunálních volbách v roce 2022, kde se zúčastnilo 59,90 % voličů, což je o téměř čtrnáct procentních bodů více než celostátní průměr. Jedinou výjimku v poslední době představovaly krajské volby v roce 2024, kde byla účast s 29,03 % mírně pod celorepublikovou hodnotou 32,91 %. Celkově však data ukazují na silný zájem obyvatel o veřejné dění.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
