Parlamentní volby 2025 v Bečově nad Teplou: Výsledky a souvislosti
Tato stránka přináší komplexní přehled volebních výsledků pro historické město Bečov nad Teplou. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný archiv starších volebních klání. Součástí je také charakteristika města a odkazy na výsledky v širším regionálním kontextu, tedy pro okres Karlovy Vary a celý Karlovarský kraj. Cílem je nabídnout ucelený pohled na volební preference obyvatel této malebné lokality.
Bečov nad Teplou v regionálním volebním kontextu
Město Bečov nad Teplou je z administrativního hlediska součástí okresu Karlovy Vary, který spadá pod Karlovarský kraj. Výsledky voleb v obci se tak přirozeně stávají součástí širšího obrazu politických nálad v celém regionu. Porovnání místních preferencí s těmi okresními a krajskými může odhalit zajímavé lokální trendy a specifika.
Pro detailní srovnání zde portál nabízí aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Karlovy Vary a zároveň také souhrnné výsledky pro Karlovarský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 zvítězilo v Bečově nad Teplou hnutí ANO se ziskem 38,76 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU s 27,79 %.
Historie parlamentních voleb v Bečově nad Teplou
Při pohledu na výsledky minulých voleb do Poslanecké sněmovny lze sledovat vývoj politických preferencí obyvatel města. V roce 2021 zde s výrazným náskokem zvítězilo hnutí ANO, které oslovilo téměř 39 % voličů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s podporou 23,5 % a třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové se ziskem necelých 13 % hlasů.
Hranici deseti procent překročilo v těchto volbách také hnutí SPD, které si připsalo 10,1 % hlasů. Ostatní politické subjekty již zůstaly pod pětiprocentní hranicí. Tento portál slouží jako archiv, který umožňuje sledovat volební výsledky v čase a porovnávat je s aktuálním vývojem. Níže naleznete odkazy na detailní výsledky z předchozích let.
Přehled dalších voleb v Bečově nad Teplou
Kromě voleb do sněmovny se občané Bečova nad Teplou účastní i dalších volebních klání. V posledních prezidentských volbách v roce 2023 zvítězil v prvním kole Andrej Babiš se ziskem 49,15 % hlasů, následovaný Petrem Pavlem s 26,68 %. Ve druhém kole si Andrej Babiš v obci udržel prvenství, když získal 55,51 % hlasů. Podrobné informace o tom, jak dopadly poslední prezidentské volby v Bečově nad Teplou, jsou zde rovněž k dispozici.
Volební mozaiku doplňují také regionální a místní volby. Přehled o tom, jak obyvatelé hlasovali v posledních krajských volbách v Bečově nad Teplou z roku 2024, ukazuje vítězství hnutí ANO se ziskem 43,84 %. Kompletní přehled uzavírají data z posledních komunálních voleb v Bečově nad Teplou, kde v roce 2022 drtivě zvítězilo místní sdružení SNK pro Beč.n.T., Vodnou, K.J. s 61,33 % hlasů.
Stručný portrét města Bečov nad Teplou
Historické město Bečov nad Teplou, jehož první písemná zmínka pochází z roku 1354, leží v průměrné nadmořské výšce 532 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žilo 919 obyvatel a v roce 2021 bylo v obci evidováno 327 domů. Celková rozloha katastru činí 19,8 km² a město používá poštovní směrovací číslo 36464.
Dominantou města je bezesporu rozsáhlý areál hradu a zámku Bečov nad Teplou, který kombinuje gotickou a barokní architekturu. Podle demografických údajů z roku 2023 obec zaznamenala mírný úbytek obyvatelstva v důsledku záporné bilance stěhování i přirozené měny. Další informace o životě ve městě naleznete na oficiálních stránkách města Bečov nad Teplou. Veškeré statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Angažovanost voličů v Bečově nad Teplou
Volební účast v Bečově nad Teplou vykazuje zajímavé trendy při srovnání s celostátními průměry. U celostátně sledovaných voleb, jako jsou ty do Poslanecké sněmovny (62,01 %) nebo obě kola prezidentských voleb (62,71 % a 67,37 %), byla aktivita místních voličů mírně nižší než celorepublikový průměr. Tento jev naznačuje konzistentní, avšak o něco zdrženlivější zapojení do celonárodního politického dění.
Opačná situace nastává u voleb s regionálním a lokálním dopadem. V krajských volbách dosáhla účast 34,93 %, což je více než celostátní průměr 32,91 %. Ještě výraznější zájem projevili občané o komunální politiku, kde k urnám přišlo 49,67 % oprávněných voličů, zatímco průměr v České republice činil 46,07 %. Zdá se tedy, že místní témata dokáží obyvatele mobilizovat o něco více než ta celostátní.