42,85 %
16,26 %
10,91 %
9,12 %
8,03 %
6,34 %
3,27 %
1,38 %
0,69 %
0,39 %
0,39 %
0,19 %
0,09 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro obec Dobronín. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také podrobnou historii volebních klání v této lokalitě na Vysočině. Součástí je i zasazení výsledků do širšího kontextu okresu Jihlava a celého Kraje Vysočina, stejně jako pohled na výsledky dalších typů voleb a charakteristika samotné obce.
Obec Dobronín je administrativně součástí okresu Jihlava, který spadá pod Kraj Vysočina. Volební výsledky v obci se tak přirozeně porovnávají s trendy v celém regionu, což umožňuje lépe pochopit místní politické preference. Analýza těchto dat často odhaluje zajímavé shody i odlišnosti v chování voličů na lokální a krajské úrovni.
Pro ucelený obrázek je užitečné sledovat nejen výsledky za samotnou obec, ale podívat se i na souhrnná data za celý okres a kraj. Můžete si tak prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Jihlava a také zjistit, jak volil celý Kraj Vysočina. Například v roce 2021 zvítězilo v Dobroníně hnutí ANO, zatímco na celorepublikové úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU.
Při pohledu na minulé parlamentní volby lze sledovat vývoj voličských nálad v obci. V roce 2021 zde volby vyhrálo hnutí ANO se ziskem 27,87 % hlasů, těsně následované koalicí SPOLU s 21,58 %. Výraznější podporu získaly také subjekty SPD a koalice Pirátů se Starosty, které oba překročily hranici dvanácti procent.
Zájemci o hlubší analýzu mohou prozkoumat výsledky z předchozích let, které ukazují dlouhodobější trendy a politické preference obyvatel. Srovnání jednotlivých volebních období poskytuje cenný vhled do toho, jak se politická mapa v Dobroníně postupně proměňovala. Tento portál nabízí detailní pohled na jednotlivé ročníky.
Zajímavý obrázek o politickém smýšlení obyvatel poskytují i výsledky prezidentských voleb z roku 2023. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš s 39,36 % hlasů, zatímco Petr Pavel získal 26,80 %. Ve druhém kole se však poměr sil otočil a Petr Pavel v obci těsně zvítězil se ziskem 51,55 % hlasů. Kompletní přehled, jak dopadly poslední prezidentské volby v Dobroníně, je zde rovněž k dispozici.
V posledních krajských volbách v roce 2024 dominovalo v obci hnutí ANO se ziskem 42,85 % hlasů. Naopak v komunálních volbách v roce 2022 jednoznačně uspělo místní sdružení SNK 2022, které obdrželo přes 65 % hlasů. Pro detailní srovnání jsou k nahlédnutí výsledky posledních krajských voleb v Dobroníně a také data z posledních komunálních voleb v Dobroníně.
Obec Dobronín, jejíž historie sahá až do roku 1351, se rozkládá na ploše 13,7 km² v průměrné nadmořské výšce 475 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 1906 obyvatel. V roce 2021 bylo v obci evidováno 401 domů a jsou zde používána poštovní směrovací čísla 58812 a 58813.
Mezi místní zajímavosti patří rustikální kaplička z 19. století, která stojí u silnice směrem na Štoky. Co se týče demografie, obec v posledním sledovaném období zaznamenala více narozených než zemřelých, avšak zároveň se z ní více lidí odstěhovalo. Většina obyvatel se při sčítání lidu přihlásila k tomu, že je bez náboženského vyznání. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Dobronín. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Volební účast v Dobroníně se napříč různými typy voleb liší. U posledních voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo k urnám 62,29 % oprávněných voličů, což bylo o něco méně než celostátní průměr 65,43 %. Naopak v prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 byla aktivita místních s 68,83 % mírně vyšší než celorepublikový průměr.
Ve druhém kole prezidentských voleb účast mírně poklesla na 68,03 %, což bylo pod celostátní hodnotou. Výrazně nižší zájem projevili občané o krajské volby, kde účast dosáhla pouze 27,70 %. Naopak u komunálních voleb byla aktivita s 47,31 % mírně nad celorepublikovým průměrem, což může naznačovat silnější zájem obyvatel o lokální dění.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
