31,90 %
30,40 %
8,56 %
8,56 %
7,28 %
5,35 %
4,71 %
1,28 %
0,64 %
0,21 %
0,21 %
0,21 %
0,21 %
0,21 %
0,21 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled o volebních výsledcích pro obec Budišovice. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný archiv starších výsledků. Kromě toho portál nabízí pohled na výsledky dalších typů voleb a zasazuje je do kontextu celého okresu Opava i Moravskoslezského kraje, jehož je obec součástí.
Obec Budišovice administrativně spadá do okresu Opava, který je součástí Moravskoslezského kraje. Volební preference místních občanů tak utvářejí nejen politickou mapu samotné obce, ale přispívají i k celkovým výsledkům na úrovni těchto vyšších územních celků. Porovnání výsledků může odhalit zajímavé lokální trendy a specifika.
Například při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 získala vítězná koalice SPOLU v Budišovicích podporu 33,93 % hlasů, zatímco na celorepublikové úrovni dosáhla na 27,79 %. Pro detailní srovnání jsou k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Opava a také souhrnné údaje za parlamentní volby pro Moravskoslezský kraj.
Pohled do minulosti ukazuje, jak se vyvíjely politické preference voličů v Budišovicích. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zde zvítězila koalice SPOLU se ziskem téměř 34 procent hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s podporou přesahující 25 procent a třetí skončila koalice Piráti a Starostové s více než 15 procenty hlasů.
Díky archivu výsledků je možné sledovat trendy a změny v podpoře jednotlivých politických stran v delším časovém horizontu. Tento portál nabízí ucelený přehled výsledků, který umožňuje porovnávat, jak se volební chování v obci měnilo v jednotlivých volebních cyklech. Níže naleznete odkazy na detailní výsledky z minulých let.
Kromě parlamentních voleb se občané Budišovic pravidelně účastní i dalších volebních klání. Při poslední přímé volbě prezidenta v roce 2023 v prvním kole zvítězil Petr Pavel se ziskem 36,02 % hlasů, následovaný Andrejem Babišem s 29,69 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil a v obci získal 62,28 % hlasů. Kompletní výsledky posledních prezidentských voleb v Budišovicích jsou zde k dispozici.
V posledních krajských volbách v roce 2024 zde nejvíce hlasů získalo hnutí ANO (35,17 %). Na komunální úrovni pak v roce 2022 jednoznačně uspělo sdružení Za Budišovice krásnější, které obdrželo sto procent hlasů. Prohlédnout si můžete jak detailní výsledky posledních krajských voleb v Budišovicích, tak i přehled hlasování v posledních komunálních volbách v Budišovicích.
Obec Budišovice, jejíž historie sahá až do roku 1282, je malebnou lokalitou v průměrné nadmořské výšce 383 metrů. Podle údajů z roku 2023 zde žije 788 obyvatel a v roce 2021 zde bylo evidováno 245 domů. Celková rozloha katastru obce, která používá poštovní směrovací číslo 747 64, činí 7 kilometrů čtverečních.
Zajímavostí v obci je kamenný smírčí kříž, který je v regionu poměrně ojedinělou památkou pocházející pravděpodobně ze 16. či 17. století. Co se týče populačního vývoje, obec v roce 2023 zaznamenala mírný přirozený přírůstek obyvatel. Další informace naleznete na oficiálních stránkách obce Budišovice. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast v Budišovicích vykazuje zajímavé charakteristiky ve srovnání s celostátním průměrem. Například u voleb do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2021 hlasovat 74,50 % oprávněných voličů, což je výrazně více než celorepublikový průměr 65,43 %. Podobně nadprůměrná aktivita byla zaznamenána i u obou kol prezidentských voleb v roce 2023.
Tento trend vyššího zájmu o celostátní politiku pokračoval i u krajských voleb, kde účast dosáhla 40,96 % oproti 32,91 % v celé České republice. Jedinou výjimku představovaly komunální volby, kde byla účast s 40,56 % mírně pod celostátním průměrem. Data tak naznačují, že občané této lokality projevují konzistentně vyšší zájem o volby s celostátním a regionálním dopadem.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
