32,29 %
27,24 %
9,63 %
9,45 %
7,54 %
6,13 %
4,42 %
1,34 %
0,39 %
0,27 %
0,22 %
0,18 %
0,14 %
0,13 %
0,13 %
0,10 %
0,07 %
0,07 %
0,05 %
0,05 %
0,04 %
0,03 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled výsledků pro parlamentní volby 2025 v Jihomoravském kraji. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také historické výsledky, které umožňují sledovat politický vývoj v regionu. Kromě toho jsou k dispozici i výsledky dalších typů voleb, souhrnná charakteristika kraje a odkazy na detailní data pro jednotlivé okresy a největší města.
Jihomoravský kraj je tvořen celkem sedmi okresy, z nichž každý má své jedinečné charakteristiky. Detailní volební data naleznete pro okres Blansko, který je proslulý Moravským krasem. Dále jsou k dispozici výsledky pro okres Brno-město, přirozené administrativní i kulturní centrum. Volební preference lze sledovat také pro rozlehlý okres Brno-venkov, jenž obklopuje krajskou metropoli.
Jižní část kraje reprezentují další významné oblasti. Patří sem vinařský okres Břeclav, známý Lednicko-valtickým areálem, a na východě sousední okres Hodonín. Přehled doplňují podrobné informace pro okres Vyškov a na jihozápadě kraje také pro historický okres Znojmo.
Přirozeným centrem celého regionu je krajské město Brno, druhé největší město v republice. Brno je sídlem řady celostátních institucí, zejména v oblasti soudnictví, a je také významným centrem kultury a vysokého školství. Město se pyšní řadou památek, mezi nimiž podle podkladů NPÚ vyniká vila Tugendhat, zapsaná na seznamu UNESCO, nebo monumentální hrad Špilberk.
Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 v tomto regionu zvítězila koalice SPOLU, která získala 30,03 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s 25,36 % hlasů. Třetí příčku obsadila koalice Piráti a Starostové se ziskem 14,19 %.
Tento výsledek potvrdil politické trendy posledních let, avšak pro úplnější obrázek o vývoji voličských preferencí je užitečné porovnat data i se staršími volebními obdobími. Historická data ukazují proměny politické mapy kraje v čase.
Kromě sněmovních voleb mohou obyvatelé sledovat i výsledky dalších volebních klání. Například prezidentské volby v Jihomoravském kraji v roce 2023 byly velmi těsné. V prvním kole získal Petr Pavel 34,03 % hlasů, těsně následován Andrejem Babišem s 33,89 %. Třetí skončila Danuše Nerudová s 15,37 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel zvítězil se ziskem 58,99 % hlasů.
Na regionální úrovni jsou klíčové krajské volby v Jihomoravském kraji, kde v roce 2024 zvítězila koalice SPOLU s 39,91 % hlasů před hnutím ANO s 28,79 %. Politickou mozaiku doplňují také komunální volby, u nichž celorepubliková účast v roce 2022 dosáhla 46,07 %, přičemž detailní výsledky jsou dostupné na stránkách jednotlivých obcí.
Tento region, rozkládající se na 7 188 km², je domovem pro 1 226 749 obyvatel, jak uvádí Český statistický úřad pro rok 2023. Krajina je zde velmi rozmanitá, od jeskynních komplexů Moravského krasu na severu po rovinatou oblast polí a vinic na jihu. Území se dělí na 7 okresů a 673 obcí. Nejvyšším bodem je Čapec s výškou 819 m n. m. v Bílých Karpatech.
Ekonomika kraje se opírá o zpracovatelský průmysl a silný sektor služeb. Tradiční je zde zemědělství, zejména vinařství, neboť se zde nachází přes 90 % vinic v ČR. Demografický vývoj, jak zaznamenal ČSÚ, ukazuje pro rok 2023 celkový přírůstek obyvatel 9 549, který byl tažen především stěhováním (přírůstek 11 206 osob), zatímco přirozený přírůstek byl záporný (-1 657 osob). Průměrný věk obyvatel je 42,7 let. Kraj je také turisticky atraktivní díky památkám UNESCO, jako je Lednicko-valtický areál či brněnská vila Tugendhat, jejichž význam dokládají i podklady NPÚ.
Volební účast v tomto regionu se tradičně pohybuje na úrovni celorepublikového průměru, někdy jej i mírně převyšuje. U voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 dosáhla účast 66,39 %, zatímco celostátní průměr činil 65,43 %. Podobně vysoký zájem projevili voliči i během prezidentských voleb v roce 2023, kdy v prvním kole přišlo k urnám 68,48 % a ve druhém dokonce 70,36 % oprávněných voličů, což v obou případech mírně překonalo celostátní hodnoty.
Zajímavé srovnání nabízí i krajské volby v roce 2024, kde účast dosáhla 35,08 %, což bylo znatelně více než celorepublikový průměr 32,91 %. Tyto údaje naznačují, že obyvatelé Jihomoravského kraje projevují aktivní zájem o politické dění na všech úrovních.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
