28,20 %
21,79 %
15,38 %
11,53 %
10,25 %
10,25 %
2,56 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled volebních výsledků pro obec Bystrá nad Jizerou. Naleznete zde jak aktuální data pro volby do Poslanecké sněmovny 2025, tak i podrobný archiv historických výsledků. Kromě toho portál nabízí i výsledky dalších typů voleb a zasazuje je do kontextu celého regionu, včetně okresu Semily a Libereckého kraje.
Obec Bystrá nad Jizerou je z administrativního hlediska součástí okresu Semily a náleží do Libereckého kraje. Výsledky voleb v obci se tak stávají dílkem větší skládačky, která odráží politické nálady a preference voličů v širším regionálním měřítku. Porovnání lokálních dat s těmi krajskými a okresními může odhalit zajímavé trendy.
Pro úplnější obrázek je užitečné sledovat, jak se volební preference liší v rámci regionu. Můžete si zde prohlédnout aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Semily a také souhrnná data za celý Liberecký kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 v obci zvítězila koalice Piráti a Starostové, zatímco na celostátní úrovni byla nejúspěšnější koalice SPOLU.
Při pohledu na výsledky voleb do Poslanecké sněmovny z roku 2021 je patrné, že největší podporu v obci získala koalice Piráti a Starostové s 31,25 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 23,43 % a třetí skončilo hnutí ANO, které oslovilo 21,87 % voličů. Tyto výsledky ukazují na poměrně vyrovnanou podporu hlavních politických uskupení.
Dlouhodobý vývoj voličských preferencí je klíčový pro pochopení politické atmosféry v obci. Analýza výsledků z minulých let může odhalit, jak se měnila podpora jednotlivých stran a hnutí v čase. Tento portál proto slouží i jako archiv, který umožňuje sledovat volební historii a trendy v této lokalitě. Podrobné přehledy z minulých let jsou dostupné prostřednictvím následujících odkazů.
Kromě voleb do sněmovny se občané Bystré nad Jizerou účastní i dalších významných volebních událostí. V posledních prezidentských volbách v roce 2023 se v prvním kole nejvíce dařilo Petru Pavlovi, který získal 47,94 % hlasů, a Andreji Babišovi s 23,28 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil a v obci zvítězil se ziskem 70,27 % hlasů. Kompletní data jsou k dispozici v přehledu posledních prezidentských voleb v Bystré nad Jizerou.
Voliči v této lokalitě rozhodovali také o složení krajského zastupitelstva a místního obecního úřadu. V posledních krajských volbách v roce 2024 zde nejvíce hlasů obdrželo uskupení SLK (48,93 %). Podrobné výsledky si můžete prohlédnout i pro poslední komunální volby v Bystré nad Jizerou, kde s naprostou převahou zvítězilo sdružení Máme rádi Bystrou.
Obec Bystrá nad Jizerou, jejíž historie sahá až do roku 1320, je malebnou lokalitou s poštovním směrovacím číslem 513 01. Podle údajů z roku 2023 zde žije 117 obyvatel na rozloze 5,6 km². Obec se rozkládá v průměrné nadmořské výšce 468 metrů a v roce 2021 zde bylo evidováno 86 domů. V posledních letech zaznamenala mírný populační růst, a to jak díky přistěhovalým, tak díky přirozenému přírůstku.
Mezi technické zajímavosti obce patří dřevěný krytý most z roku 1922, který je výjimečně dochovanou dopravní stavbou a dodnes slouží svému účelu. Co se týče náboženského vyznání, polovina obyvatel se při sčítání v roce 2021 přihlásila k variantě bez vyznání. Další informace o životě v obci naleznete na oficiálních stránkách obce Bystrá nad Jizerou. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, informace o památkách jsou čerpány z Národního památkového ústavu.
Volební účast v Bystré nad Jizerou je dlouhodobě nadprůměrná ve srovnání s celorepublikovými čísly. Tento trend je patrný napříč různými typy voleb. Například u posledních voleb do Poslanecké sněmovny přišlo k urnám 70,21 % oprávněných voličů, zatímco celostátní průměr činil 65,43 %. Ještě výraznější byl zájem o prezidentské volby, kde v prvním kole dosáhla účast 78,35 % oproti 68,24 % v celé republice.
Vysoká angažovanost se projevila také u voleb na regionální a místní úrovni. V krajských volbách byla účast 48,96 %, což výrazně převyšuje celostátní průměr 32,91 %. Podobně v komunálních volbách odvolilo 61,54 % místních, zatímco průměr za Českou republiku byl 46,07 %. Tyto údaje naznačují, že občané Bystré nad Jizerou mají značný zájem o veřejné dění a aktivně se podílejí na politickém životě.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
