42,79 %
18,03 %
12,19 %
6,47 %
6,28 %
5,89 %
5,81 %
0,73 %
0,36 %
0,21 %
0,21 %
0,17 %
0,16 %
0,16 %
0,10 %
0,09 %
0,09 %
0,07 %
0,06 %
0,03 %
0,02 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Na této stránce naleznete podrobné informace o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro okres Jeseník. Kromě aktuálních dat zde nabízíme také komplexní pohled do historie, včetně výsledků minulých parlamentních voleb a dalších typů hlasování. Součástí je i základní charakteristika okresu, jeho územní začlenění v rámci Olomouckého kraje a odkazy na volební data pro největší obce regionu.
Okres Jeseník je nedílnou součástí Olomouckého kraje. Pro srovnání politických preferencí v širším kontextu si můžete prohlédnout aktuální výsledky pro celý Olomoucký kraj, kde se často projevují odlišné trendy než v samotném Jesenicku. Analýza dat z minulých let ukazuje specifické postavení tohoto horského regionu v rámci kraje.
Administrativním a společenským centrem je okresní město Jeseník, které je zároveň největším sídlem regionu. Výsledky v těchto klíčových obcích často naznačují celkové politické směřování okresu. Významnou roli hraje také historické město Zlaté Hory s bohatou hornickou minulostí. Dále si pozornost zaslouží i malebné město Javorník, ležící v Rychlebských horách.
Při pohledu na minulé parlamentní volby lze sledovat zajímavý vývoj politických preferencí v tomto regionu. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zvítězilo v okrese hnutí ANO se ziskem 34,03 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU, která oslovila 20,06 % voličů, a třetí pozici obsadilo hnutí SPD s podporou 14,60 % hlasujících.
Historická data ukazují, jak se politická mapa okresu postupně proměňovala v závislosti na celostátním i regionálním dění. Pro detailní srovnání a analýzu dlouhodobých trendů jsou k dispozici kompletní výsledky z minulých let. Níže naleznete odkazy na starší volební ročníky.
Kromě voleb do sněmovny mohou voliči na Jesenicku ovlivnit politické dění i v dalších typech hlasování. V prezidentských volbách v roce 2023 zde v prvním kole získal nejvíce hlasů Andrej Babiš (46,04 %), následovaný Petrem Pavlem (25,23 %) a Danuší Nerudovou (11,35 %). Ve druhém kole pak v okrese zvítězil Andrej Babiš s 55,32 % hlasů. Podrobné výsledky prezidentských voleb v okrese Jeseník jsou k dispozici na samostatné stránce.
Regionální politiku formují krajské volby v okrese Jeseník, kde v roce 2024 zvítězilo hnutí ANO se ziskem 46,42 % hlasů. Na lokální úrovni jsou klíčové komunální volby v okrese Jeseník, které rozhodují o složení zastupitelstev v 24 obcích tohoto regionu.
Tento nejseverněji položený okres Olomouckého kraje je charakteristický svou vysokou lesnatostí a horským terénem. Podle údajů Českého statistického úřadu se rozkládá na ploše 719 km² a k roku 2023 zde žilo 36 949 obyvatel. Území se dělí na 24 obcí, z nichž pět má statut města. Průměrný věk obyvatelstva dosahuje 44,8 let, což odráží demografickou strukturu regionu. Dlouhá historie oblasti je doložena množstvím architektonických památek, jejichž přehled vede Národní památkový ústav.
Demografický vývoj, jak jej zaznamenal ČSÚ pro rok 2023, ukazuje záporný přirozený přírůstek (-159 osob), který byl částečně kompenzován přírůstkem stěhováním (+117 osob). Celkový úbytek obyvatel tak činil -42 osob. Ekonomika Jesenicka je silně ovlivněna přírodními podmínkami, s dominantním postavením lesnictví a myslivosti. Region je také známý svým lázeňstvím, zejména díky Priessnitzovým léčebným lázním a Lázním Dolní Lipová, a turistickým ruchem spojeným s CHKO Jeseníky.
Aktivita voličů v okrese Jeseník se v různých typech voleb liší a často se odchyluje od celostátního průměru. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny dosáhla účast v regionu 59,79 %, zatímco celorepublikový průměr byl 65,43 %. Tento rozdíl naznačuje mírně nižší zapojení místních obyvatel ve srovnání se zbytkem země.
Podobný trend byl patrný i u dalších voleb. V prvním kole prezidentských voleb 2023 přišlo k urnám 62,27 % voličů z Jesenicka oproti 68,24 % v celé ČR. V krajských volbách v roce 2024 byl rozdíl ještě výraznější, když v okrese hlasovalo 23,52 % oprávněných voličů, zatímco celostátní účast činila 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
