30,70 %
27,89 %
11,13 %
9,51 %
7,98 %
6,38 %
3,70 %
0,95 %
0,38 %
0,34 %
0,17 %
0,13 %
0,12 %
0,12 %
0,11 %
0,09 %
0,08 %
0,06 %
0,02 %
0,02 %
0,02 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro statutární město Zlín. Naleznete zde nejen aktuální data, ale také podrobný pohled do historie volebních klání, včetně výsledků dalších typů voleb, jako jsou prezidentské, krajské či komunální. Součástí je i charakteristika města zasazená do kontextu okresu Zlín a celého Zlínského kraje, což umožňuje lepší pochopení místních souvislostí.
Statutární město Zlín je správním centrem a klíčovou součástí okresu Zlín, který spadá pod Zlínský kraj. Volební preference obyvatel města tak významně ovlivňují celkové výsledky v širším regionu a zároveň jsou jimi zpětně formovány. Porovnání lokálních dat s těmi krajskými a okresními nabízí cenný vhled do politických nálad v této části Moravy.
Pro úplnější obrázek jsou zde k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Zlín a také kompletní přehled pro celý Zlínský kraj. Například v posledních sněmovních volbách v roce 2021 získala ve Zlíně vítězná koalice SPOLU 29,93 % hlasů, což bylo o více než dva procentní body nad jejím celorepublikovým průměrem.
Pohled do minulosti ukazuje, jak se politická mapa ve městě postupně proměňovala. Výsledky předchozích parlamentních voleb odhalují trendy v podpoře jednotlivých stran a hnutí a umožňují sledovat dlouhodobý vývoj voličského chování. Analýza těchto dat pomáhá pochopit současnou politickou situaci a její kořeny.
V posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zvítězila ve Zlíně koalice SPOLU se ziskem téměř třiceti procent hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s více než šestadvaceti procenty, zatímco třetí příčku obsadila koalice Pirátů a Starostů s podporou přesahující šestnáct procent. Pro detailní srovnání jsou k dispozici výsledky z několika minulých volebních cyklů.
Kromě voleb do sněmovny je zajímavé sledovat i výsledky dalších volebních klání. Poslední prezidentské volby v roce 2023 byly ve Zlíně velmi sledované. V prvním kole zde zvítězil Petr Pavel se ziskem 36,72 % hlasů před Andrejem Babišem, který obdržel 31,40 %. Ve druhém, rozhodujícím kole, potvrdil Petr Pavel svou pozici a získal podporu 62,42 % místních voličů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Zlíně jsou zde rovněž k nahlédnutí.
Politický život města formují také volby na regionální a lokální úrovni. V posledních krajských volbách v roce 2024 zvítězilo ve městě hnutí ANO se ziskem 31,85 % hlasů. Pro srovnání jsou k dispozici detailní výsledky posledních krajských voleb v Zlíně. O dva roky dříve, v roce 2022, se rozhodovalo o složení městského zastupitelstva a přehled, jak si vedly strany v posledních komunálních volbách v Zlíně, doplňuje celkový obraz.
Statutární město Zlín, jehož první písemná zmínka pochází z roku 1322, je dnes domovem pro 74 255 obyvatel (údaj z roku 2023). Rozkládá se na ploše 102,8 km² v průměrné nadmořské výšce 230 metrů a v roce 2021 zde bylo evidováno 12 696 domů. Město je známé svou unikátní funkcionalistickou architekturou, jejíž ikonou je například Baťův mrakodrap, a také řadou dalších památek, jako je zámek Lešná.
Demografický vývoj v posledních letech ukazuje, že se do Zlína více lidí stěhuje, než se z něj odstěhovává, avšak celkový přírůstek je tlumen záporným přirozeným přírůstkem. Po volbách v roce 2021 měli ve městě bydliště poslanci Vladimír Zlínský, Marek Novák a Aleš Dufek. Další informace o životě ve městě naleznete na oficiálních stránkách statutárního města Zlín. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast je důležitým ukazatelem občanské angažovanosti. Porovnání účasti ve Zlíně s celorepublikovým průměrem napříč různými typy voleb odhaluje zajímavé trendy. Obyvatelé města tradičně projevují nadprůměrný zájem o celostátní politiku, což se odráží ve vyšší účasti u klíčových voleb.
Například u posledních voleb do Poslanecké sněmovny přišlo k urnám 69,04 % zlínských voličů, zatímco celostátní průměr činil 65,43 %. Podobně vyšší byla účast i v obou kolech prezidentských voleb a také u krajských voleb. Jedinou výjimku představovaly poslední komunální volby, kde byla účast ve městě s 42,99 % mírně pod celorepublikovým průměrem.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
