38,05 %
19,74 %
10,38 %
9,81 %
6,61 %
6,53 %
5,66 %
1,36 %
0,38 %
0,22 %
0,21 %
0,19 %
0,19 %
0,12 %
0,10 %
0,09 %
0,09 %
0,07 %
0,03 %
0,02 %
0,02 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Tato stránka přináší komplexní přehled o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny pro město Hranice. Naleznete zde jak aktuální data z voleb 2025, tak i podrobný archiv historických výsledků, který umožňuje sledovat politický vývoj v čase. Kromě toho portál nabízí i výsledky dalších typů voleb a zasazuje místní dění do širšího kontextu okresu Přerov a celého Olomouckého kraje.
Město Hranice je významným správním a společenským centrem, které administrativně spadá do okresu Přerov v rámci Olomouckého kraje. Volební preference občanů Hranic tak přispívají k celkovému politickému obrazu celého regionu. Porovnání místních výsledků s těmi na úrovni okresu a kraje může odhalit zajímavé lokální trendy a odlišnosti.
Například v posledních parlamentních volbách v roce 2021 zvítězilo v Hranicích hnutí ANO se ziskem 29,06 % hlasů, zatímco na celostátní úrovni skončilo druhé. Pro detailnější srovnání jsou k dispozici aktuální výsledky parlamentních voleb pro okres Přerov a také souhrnné údaje za parlamentní volby pro Olomoucký kraj.
Při pohledu na poslední volby do Poslanecké sněmovny, které se konaly v roce 2021, získalo v Hranicích největší podporu hnutí ANO s 29,06 % hlasů. Na druhém místě se umístila koalice SPOLU s 24,54 % a třetí příčku obsadilo hnutí SPD, které oslovilo 13,28 % voličů. Tyto výsledky ukazují specifické rozložení politických sil v této lokalitě ve srovnání s celorepublikovým průměrem.
Historický vývoj preferencí a proměny politické podpory v čase lze podrobněji sledovat prostřednictvím archivních výsledků z předchozích let. Každé volby odrážejí aktuální společenskou náladu a priority voličů, což z dlouhodobého pohledu vytváří zajímavou mozaiku politického života města. Kompletní data z minulých volebních klání jsou dostupná prostřednictvím následujících odkazů.
Volební aktivita občanů se neomezuje pouze na parlamentní volby. Velmi sledované byly i poslední prezidentské volby v roce 2023. V prvním kole zde zvítězil Andrej Babiš se ziskem 38,65 % hlasů, následovaný Petrem Pavlem s 30,15 %. Ve druhém, rozhodujícím kole se však poměr sil obrátil a v Hranicích těsně zvítězil Petr Pavel, který obdržel 51,96 % hlasů. Podrobné výsledky posledních prezidentských voleb v Hranicích jsou zde k dispozici.
Na regionální úrovni se občané naposledy vyjádřili v krajských volbách v roce 2024, kde nejvíce hlasů získalo hnutí ANO. O složení místního zastupitelstva se rozhodovalo v komunálních volbách v roce 2022, kde rovněž zvítězilo hnutí ANO 2011. Pro zájemce jsou dostupné i kompletní výsledky posledních krajských voleb v Hranicích a také přehled výsledků komunálních voleb v Hranicích.
Město Hranice, jehož historie sahá až do roku 1169, je dnes domovem pro 18 024 obyvatel, jak uvádějí data z roku 2023. Rozkládá se na ploše 49,8 km² v průměrné nadmořské výšce 250 metrů. Podle sčítání z roku 2021 se ve městě nachází 2840 domů a pro poštovní styk slouží PSČ 75301, 75354 a 75361.
Město se pyšní bohatým kulturním dědictvím, mezi které patří například renesanční zámek s přilehlým parkem nebo historické městské opevnění. V roce 2023 zde byl zaznamenán kladný celkový přírůstek obyvatel, kdy se do města přistěhovalo více lidí, než se odstěhovalo či zemřelo. Podrobné informace o městě, jeho správě a aktuálním dění naleznete na oficiálních stránkách města Hranice. Statistické údaje pocházejí od Českého statistického úřadu, zatímco informace o památkách čerpáme z dat Národního památkového ústavu.
Volební účast je klíčovým ukazatelem zájmu občanů o veřejné dění. V Hranicích se u voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 dostavilo 62,73 % oprávněných voličů, což je o něco méně než celorepublikový průměr 65,43 %. Podobný trend byl patrný i u druhého kola prezidentských voleb v roce 2023, kde účast dosáhla 68,11 % oproti 70,25 % v celé České republice.
Nižší účast ve srovnání s celostátním průměrem byla zaznamenána také u krajských voleb, kde v Hranicích hlasovalo 29,41 % voličů, zatímco v celé zemi to bylo 32,91 %. U komunálních voleb byla účast 38,14 %, což je rovněž pod celorepublikovou hodnotou 46,07 %. Tato data naznačují, že volební aktivita v Hranicích je napříč různými typy voleb konzistentně mírně nižší než celostátní průměr.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
