32,46 %
23,82 %
11,65 %
8,15 %
8,06 %
7,78 %
4,59 %
1,37 %
0,47 %
0,31 %
0,27 %
0,24 %
0,19 %
0,15 %
0,12 %
0,12 %
0,07 %
0,06 %
0,05 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Ve vedení ODS po nadcházejícím lednovém kongresu skončí vedle premiéra Petra Fialy také první místopředseda strany a ministr financí Zbyněk Stanjura. Fiala na úterním tiskovém brífinku zároveň oznámil, že i po odchodu z vedení občanských demokratů hodlá ve Sněmovně zůstat jako řadový poslanec.
Premiér Petr Fiala v úterý večer ohlásil, že v souvislosti s prohrou koalice Spolu ve sněmovních volbách nebude na dalším kongresu ODS obhajovat post předsedy strany. V zákulisí už se vášnivě spekuluje o tom, kdo by mohl Fialu, který stojí v čele občanských demokratů od roku 2014, nahradit. CNN Prima NEWS nabízí sedm možných kandidátů. O tom, kdo by z nich byl ideální volbou, můžete hlasovat v následující anketě.
Výrok předsedy SPD Tomia Okamury, že by v případě vstupu do vlády jeho hnutí usilovalo o výměnu policejního prezidenta Martina Vondráška, byl velice nevhodný. Novinářům to v úterý u centrály ANO na pražském Chodově řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na dotaz, zda si může SPD s takovým přístupem nárokovat obsazení ministerstva vnitra, Babiš odpověděl, že je to správná otázka.
Jsem přesvědčená, že Petr Fiala (ODS) je nejlepším premiérem novodobé historie naší země, okomentovala na síti X jeho rozhodnutí neobhajovat post předsedy ODS šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Práci premiéra ocenili také předseda lidovců Marek Výborný nebo šéf Starostů Vít Rakušan, který dodal, že se „kdykoliv těší na společné pivo“, čímž odkazoval na setkání v rámci předvolební kampaně.
Nově zvolená poslankyně Pirátů za Olomoucký kraj Šárka Kučerová rezignovala na svůj mandát. Na svém Facebooku tento krok vysvětlila tím, že chce být po rodinné tragédii hlavně se svým synem. „Volím cestu, která je poctivá vůči vám i vůči mé rodině,“ poznamenala také. Nahradit by ji měl místopředseda strany Martin Šmída, jenž je současně jejím prvním náhradníkem, potvrdili Piráti v tiskové zprávě.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že nebude obhajovat post předsedy ODS. Toto rozhodnutí vnímá jako vyvození vlastní odpovědnosti v souvislosti s prohrou ve sněmovních volbách. Se svým rozhodnutím seznámil v úterý členy Výkonné rady ODS. „Děkuji všem za podporu, byla to skvělá jízda,“ napsal na síti X. O novém předsedovi bude jasno po kongresu strany, který se bude konat 17. a 18. ledna 2026.
Na této stránce naleznete podrobné informace o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny 2025 pro okres Ústí nad Orlicí. Kromě aktuálních dat zde nabízíme také historický přehled výsledků, odkazy na další typy voleb, jako jsou prezidentské či krajské, a základní charakteristiku okresu. Pro úplný kontext jsou k dispozici i data za celý Pardubický kraj a nejvýznamnější obce regionu.
Tento region je nedílnou součástí Pardubického kraje. Pro srovnání politických preferencí v širším kontextu si můžete prohlédnout aktuální sněmovní výsledky pro Pardubický kraj, které ukazují celkové směřování voličů v rámci celého krajského uspořádání.
Mezi klíčová sídla patří především významný dopravní uzel Česká Třebová, který je jedním z nejdůležitějších železničních uzlů v zemi. Dále je důležité samotné okresní město Ústí nad Orlicí, které plní roli administrativního centra. Výsledky v těchto velkých městech často naznačují celkové politické nálady v celém okrese. Pozornost si zaslouží také historické město Vysoké Mýto s bohatou průmyslovou tradicí a v neposlední řadě také průmyslové město Lanškroun.
Při posledních sněmovních volbách v roce 2021 zvítězila v okrese koalice SPOLU, která získala 27,91 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s 24,88 % hlasů. Do Poslanecké sněmovny by se z okresu dostaly také koalice Piráti a Starostové (14,84 %) a hnutí SPD (10,26 %). Výsledky ostatních stran se pohybovaly pod hranicí nutnou pro vstup do sněmovny.
Politická mapa Orlickoústecka se v průběhu let vyvíjela, což odráží celospolečenské změny i lokální preference. Pro detailní pohled na tento vývoj a srovnání výsledků napříč jednotlivými volebními obdobími můžete využít následující odkazy. Právě zde jsou k dispozici kompletní data z minulých klání, která ukazují dlouhodobé trendy.
V prezidentských volbách v roce 2023 byl v okrese Ústí nad Orlicí souboj velmi těsný. V prvním kole zvítězil Petr Pavel s 33,35 % hlasů, těsně následovaný Andrejem Babišem s 32,14 %. Třetí skončila Danuše Nerudová se ziskem 16,03 %. Ve druhém kole pak Petr Pavel svou pozici potvrdil a zvítězil s 59,92 % hlasů. Podrobné výsledky naleznete na stránce věnované prezidentské volby v okrese Ústí nad Orlicí.
V krajských volbách v roce 2024 získalo nejvíce hlasů uskupení 3PK-Pro prosperující Pardubický kraj (31,22 %). Kompletní data jsou dostupná na stránce pro krajské volby v okrese Ústí nad Orlicí. Pro úplnost jsou k dispozici také výsledky pro komunální volby v okrese Ústí nad Orlicí z roku 2022, které mapují rozložení sil na úrovni jednotlivých měst a obcí.
Okres Ústí nad Orlicí je s rozlohou 1 267 km² druhým největším v Pardubickém kraji. Území je geograficky velmi pestré, od rovin na západě až po horský masiv Králického Sněžníku na severovýchodě. Tato rozmanitost se projevuje i v hospodářství, kde se vedle zemědělství zaměřeného na chov skotu daří také průmyslu. Mezi klíčová odvětví patří elektrotechnika, strojírenství a výroba dopravních prostředků. Dopravní páteří regionu je železniční koridor s významným uzlem v České Třebové.
Podle údajů Českého statistického úřadu zde k roku 2023 žilo 138 387 obyvatel s průměrným věkem 43,1 let. Celý okres tvoří 115 obcí. Demografický vývoj, jak jej zaznamenal ČSÚ, ukázal za rok 2023 celkový přírůstek 137 osob, který byl tvořen záporným přirozeným přírůstkem (-185 osob) a kladným saldem migrace (322 osob). Region je také bohatý na historické památky, jako jsou zříceniny hradů Lanšperk a Litice, jejichž dokumentaci spravuje Národní památkový ústav.
Voličská aktivita v tomto regionu tradičně převyšuje celostátní průměr. V parlamentních volbách v roce 2021 přišlo k urnám 69,42 % oprávněných voličů, zatímco celorepubliková účast činila 65,43 %. Podobný trend byl patrný i v prvním kole prezidentských voleb v roce 2023, kdy v okrese hlasovalo 72,12 % voličů oproti 68,24 % v celé České republice.
Nadprůměrný zájem o volby se potvrdil i ve druhém kole prezidentské volby, kde účast dosáhla 73,65 % (celostátně 70,25 %). Také v krajských volbách v roce 2024 byla účast na Orlickoústecku vyšší než republikový průměr, a to 35,47 % oproti 32,91 %. Tyto údaje svědčí o setrvale vysoké občanské angažovanosti obyvatel okresu.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
