32,79 %
25,17 %
13,14 %
10,54 %
6,54 %
5,25 %
3,59 %
1,09 %
0,35 %
0,26 %
0,22 %
0,16 %
0,15 %
0,14 %
0,13 %
0,08 %
0,07 %
0,07 %
0,06 %
0,05 %
0,03 %
0,02 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
0,00 %
Nejnovější příspěvky k tématu
Levice má v České republice šanci na návrat, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Těmi, kdo by mohli pomyslný prapor zvednout, jsou podle něj mimo jiné Zelení nebo Kateřina Konečná. Největší příležitost má však taková levicová alternativa, která se bude opírat o lidi z terénu, míní.
Vyjádření Andreje Babiše ke státnímu rozpočtu hraničí s dezinformační kampaní, napsal na sociální síti X ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Reagoval na prohlášení šéfa hnutí ANO, podle kterého ve státním rozpočtu chybí až 80 miliard korun. Podle Stanjury chce ANO „rozhazovat peníze lopatami jako za covidu“.
Pirátští experti v sobotních volbách pohořeli. Do Sněmovny se nedostali ekonomové Libor Dušek či Václav Vislous, úspěch nezaznamenal ani expert na zahraniční věci Vladimír Votápek. Místo nich se do parlamentu probojovali mladí lidé a ženy. Podle politologa Aleše Michala je to tím, že voliči Pirátů toužili po změně. Velký vliv dle něj měly i mobilizační kampaně na sociálních sítích.
Andrej Babiš si dal za cíl sestavit vládu co nejrychleji a vypadá to, že se k tomu skutečně přibližuje. Čtyři dny po volbách je jasné, že vládu utvoří politici z ANO i Motoristů a také odborníci, které nominuje hnutí SPD. Společně budou mít tyto tři strany 108 poslanců. Podle informací redakce CNN Prima NEWS by ANO mohlo mít v budoucí vládě deset postů, Motoristé tři a SPD pouze jednoho odborníka. Součástí vyjednávání by však mělo být i křeslo předsedy Sněmovny, které má s největší pravděpodobností získat právě SPD, a to pro svého lídra Tomia Okamuru. Kdo by měl obsadit které resorty?
Do Sněmovny se po volbách vítězně vevalila nová krev, což hezky symbolizuje Julie Smejkalová, vůbec nejmladší poslankyně v historii Česka. O katapultování mladých politiků a političek rozhodlo kroužkování, o němž se hojně psalo a mluvilo na sociálních sítích. Co chtějí přinést do Sněmovny mladé Pirátky a Pirát, mladá občanská demokratka, jež přeskákala na Liberecku dva poslance, nebo vycházející hvězda Motoristů Matěj Gregor?
Koalice Spolu je přežitek, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Thomas Kulidakis. Politolog Jan Bureš nato zmínil několik možných nástupců Petra Fialy na pozici předsedy ODS. Jeden z možných favoritů, kterým je ministr dopravy Martin Kupka, však podle něj naději na změnu strany nedává.
Na této stránce naleznete ucelený přehled výsledků pro parlamentní volby 2025 v okrese Brno-město. Kromě aktuálních dat zde nabízíme také pohled do historie volebních klání, výsledky dalších typů voleb a podrobnou charakteristiku okresu. Součástí jsou i odkazy na data pro nadřazený Jihomoravský kraj a pro samotné statutární město Brno, které tvoří celý okres.
Okres Brno-město je nedílnou součástí Jihomoravského kraje a představuje jeho přirozené administrativní, hospodářské i kulturní centrum. Pro komplexní pohled na politickou situaci v regionu je užitečné sledovat také výsledky pro celý Jihomoravský kraj, které často ukazují širší volební trendy.
Klíčovou a jedinou obcí v tomto specifickém okrese je statutární město Brno, které je zároveň druhým největším městem v České republice. Volební výsledky pro město jsou proto zcela totožné s výsledky za celý okres, což z něj činí klíčový ukazatel politických nálad v celé metropolitní oblasti.
Při posledních sněmovních volbách v roce 2021 zvítězila v okrese Brno-město koalice SPOLU, která získala 34,45 % hlasů. Na druhém místě se umístilo hnutí ANO s 21,46 % a třetí skončila koalice Piráti a Starostové, pro kterou hlasovalo 18,63 % voličů. Tento výsledek potvrdil silnou pozici středopravicových stran v moravské metropoli.
Historická data ukazují proměnlivost politických preferencí v regionu a poskytují cenný kontext pro analýzu aktuálních trendů. Podrobné výsledky starších volebních klání jsou k dispozici na následujících odkazech, které mapují politický vývoj v Brně za poslední dekády.
Volební preference obyvatel Brna lze sledovat i prostřednictvím dalších voleb. V prezidentských volbách v roce 2023 zde v prvním kole získal nejvíce hlasů Petr Pavel (42,57 %), následovaný Andrejem Babišem (26,20 %) a Danuší Nerudovou (15,89 %). Ve druhém kole pak Petr Pavel potvrdil svou dominanci ziskem 68,24 % hlasů. Kompletní data naleznete na stránce pro prezidentské volby v okrese Brno-město.
V krajských volbách v roce 2024 opět dominovala koalice SPOLU se ziskem 45,56 % hlasů, druhé skončilo hnutí ANO s 22,03 %. Podrobné krajské volby pro Brno-město ukazují rozložení sil v zastupitelstvu Jihomoravského kraje. Politickou mapu doplňují také výsledky pro komunální volby v okrese Brno-město z roku 2022.
Statutární město Brno je druhým největším sídlem v zemi a historickým centrem Moravy. Podle dat Českého statistického úřadu zde v roce 2023 žilo 400 566 obyvatel na rozloze 230 km². Průměrný věk obyvatel dosahoval 42,6 let. Město je tvořeno jedinou obcí, která se dále administrativně člení na 29 městských částí. Díky své poloze na soutoku řek Svitavy a Svratky a blízkosti přírodních parků, jako jsou Podkomorské lesy, nabízí Brno unikátní spojení městského života s přírodou.
Demografický vývoj, jak zaznamenal ČSÚ pro rok 2023, ukazuje celkový přírůstek obyvatelstva o 4 465 osob, který byl tažen především stěhováním (přírůstek 4 678 osob), zatímco přirozený přírůstek byl záporný (-213). Brno je významným centrem vzdělávání, vědy, průmyslu a veletržní turistiky. Jeho bohatou historii dokládá mimořádné množství památek, jejichž dokumentaci, jak uvádí NPÚ, tvoří například areál hradu Špilberk, katedrála sv. Petra a Pavla nebo vila Tugendhat.
Volební účast v Brně se v různých typech voleb liší. U posledních voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 dosáhla 64,65 %, což bylo mírně pod celorepublikovým průměrem, který činil 65,43 %. Tento trend byl patrný i u prezidentských voleb v roce 2023, kdy účast v Brně v prvním kole (65,51 %) i ve druhém kole (67,85 %) zaostala za celostátními čísly (68,24 % a 70,25 %).
Naopak v krajských volbách v roce 2024 projevili obyvatelé Brna o něco vyšší zájem než zbytek republiky. K volbám přišlo 34,70 % oprávněných voličů, zatímco celorepubliková účast byla 32,91 %. Tyto údaje poskytují zajímavý pohled na míru občanské angažovanosti v moravské metropoli v závislosti na typu volebního klání.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
