Komunální volby 2026 v Brně: přehled a souvislosti
V Brně se při nadcházejícím hlasování v komunálních volbách 2026 rozhodne o budoucím složení městského zastupitelstva i vedení radnice. Město, jehož první písemná zmínka pochází z roku 1091, leží v okrese Brno-město v Jihomoravském kraji.
Brněnští voliči se v jednotlivých typech voleb rozhodovali různě. Následující text mapuje výsledky hlasování na brněnském území za uplynulé roky a zasazuje je do celorepublikového rámce.
Rozložení sil na brněnské radnici v komunálních volbách
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla na prvenství koalice SPOLEČNĚ - ODS a TOP 09, které voliči odevzdali 25,03 % hlasů (1 549 837 hlasů). Na druhé pozici skončilo hnutí ANO 2011 s podílem 20,47 % (1 267 461 hlasů) a třetí příčku obsadila kandidátka Lid.a Star.(KDU-ČSL+St.a nez.) se ziskem 17,10 % (1 059 032 hlasů). Pětiprocentní hranici překročila ještě koalice SPD,TRIKOLORA,MORAVANÉ a NK s 9,79 %, Česká pirátská strana s výsledkem 7,07 %, uskupení ČSSD VAŠI STAROSTOVÉ s 6,11 % a koalice Zelení a Žít Brno s podpor. Id, která získala 5,97 %.
Méně hlasů pak obdržela uskupení Fakt Brno (2,54 %), PŘÍSAHA Roberta Šlachty (1,91 %), Brno Plus a Svobodní (1,65 %), RESTART PRO BRNO (1,44 %), Brno Brňankám a Brňanům! (B3!) s 0,91 %, DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT a NK (0,02 %) a JSI PRO?Jist.Solid.In.pro bud. (0,01 %). Pro širší srovnání poslouží přehled komunálních voleb v okrese, případně souhrnné zprávy za komunální volby v Jihomoravském kraji.
Jak Brno hlasovalo v parlamentních volbách
Při hlasování o složení dolní komory parlamentu, kterým jsou volby do Poslanecké sněmovny, zvítězila v Brně v roce 2025 koalice SPOLU se ziskem 32,79 % hlasů. Druhé se umístilo hnutí ANO s 25,17 %, následovala strana PIRÁTI se 13,14 % a hnutí STAN, jež obdrželo 10,54 %. Do pořadí promluvilo i hnutí SPD s 6,54 %, uskupení MOTO s 5,25 %, koalice STAČILO! s 3,59 %, strana PŘÍSAHA s 1,09 %, uskupení GENERACE s 0,35 % a hnutí MZH s 0,26 %. Zdejší výsledek se odlišoval od celostátních čísel: zatímco v Brně vyhrála koalice SPOLU, v celé republice zvítězilo hnutí ANO se ziskem 34,51 % před koalicí SPOLU s 23,36 %.
Také v předchozích sněmovních volbách v roce 2021 brněnští voliči nejvíce podpořili koalici SPOLU, jež brala 34,45 % hlasů (celostátně zvítězila s 27,79 %), zatímco hnutí ANO skončilo druhé s 21,46 % (celorepublikově mělo 27,12 %) a koalice Piráti+STAN získala 18,63 %. Podrobnější informace nabízí pohled na sněmovní volby v Brně, širší souvislosti pak přibližuje souhrn pro parlamentní volby v okrese a celokrajské výsledky shrnují parlamentní volby v Jihomoravském kraji.
Kandidáti na Hrad v prezidentském klání
Přímé prezidentské volby v roce 2023 přinesly v moravském centru jednoznačné rozuzlení. V prvním kole přilákal nejvíce voličů Petr Pavel, který obdržel 42,57 % hlasů (83 398 hlasů). Na druhém místě skončil Andrej Babiš se ziskem 26,20 % (51 340 hlasů) a třetí byla Danuše Nerudová s 15,89 % (31 145 hlasů). Další hlasy obdrželi Pavel Fischer (7,62 %), Jaroslav Bašta (4,15 %), Marek Hilšer (2,12 %), Karel Diviš (1,03 %) a Tomáš Zima (0,37 %).
Ve druhém kole Petr Pavel své vedení ve městě potvrdil a zvítězil se ziskem 68,24 % (138 810 hlasů), zatímco Andrej Babiš si připsal 31,75 % (64 594 hlasů). Konkrétní čísla z obou kol shrnují přímo prezidentské volby v Brně. K dispozici jsou rovněž data pro prezidentské volby v okrese a širší regionální statistiku přinášejí prezidentské volby v Jihomoravském kraji.
Souboj o krajské zastupitelstvo
Do regionální politiky promluvily krajské volby v roce 2024, ve kterých brněnští voliči dali jasnou převahu koalici SPOLU. Ta dosáhla na 45,56 % hlasů (47 172 hlasů). S odstupem druhé skončilo hnutí ANO se ziskem 22,03 % (22 807 hlasů) a na třetí pozici se probojovala koalice SPD+Tri+PRO+Svo s 5,73 % (5 932 hlasů). Hranici pěti procent překročila ještě strana Piráti s 5,14 % a hnutí STAN PRO JM s 5,04 %.
Další kandidující subjekty skončily pod pěti procenty: koalice STAČILO! obdržela 4,60 %, strana PŘÍSAHA získala 3,71 %, hnutí Hlas Moravy 3,08 %, strana SOCDEM 2,45 % a uskupení NESTR. PRO JM 1,19 %. Kompletní místní výsledky zobrazují krajské volby v Brně, pohled na bezprostřední okolí pak doplňují krajské volby v okrese.
Stručný portrét města
Brno je statutární město ležící v nadmořské výšce 203 metrů, které se rozkládá na ploše 230,2 km². Podle údajů Českého statistického úřadu mělo v roce 2024 celkem 402 739 obyvatel. V roce 2021 zde bylo evidováno 42 105 domů. Město obsluhuje celkem 30 poštovních směrovacích čísel: 602 00, 603 00, 612 00, 613 00, 614 00, 615 00, 616 00, 617 00, 618 00, 619 00, 620 00, 621 00, 623 00, 624 00, 625 00, 627 00, 628 00, 634 00, 635 00, 636 00, 637 00, 638 00, 639 00, 641 00, 642 00, 643 00, 644 00, 664 42, 664 71 a 664 81. Oficiální informace radnice zveřejňuje na stránkách města Brna.
Demografický vývoj za rok 2024 ukazuje, že ačkoliv byl přirozený přírůstek záporný s hodnotou -647 osob, díky výraznému stěhování dosáhlo saldo migrace 2 820 obyvatel, což zajistilo celkový přírůstek 2 173 lidí. Věkové složení z roku 2021 podle ČSÚ vykazovalo 12 % dětí ve věku 0 až 14 let (v ČR 12,9 %), 71,2 % lidí v produktivním věku 15 až 64 let (v ČR 69,7 %) a 16,8 % seniorů nad 65 let (v ČR 17,4 %). Z hlediska náboženského vyznání bylo ve stejném roce 28,3 % obyvatel věřících (v ČR 22,2 %), 44,9 % se označilo jako bez vyznání (v ČR 47,8 %) a 26,9 % údaj neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Mezi významné památky zapsané v evidenci Národního památkového ústavu patří Mahenovo divadlo postavené v letech 1881–1882 podle projektu vídeňské kanceláře Fellner & Hellmer, které bylo jako první divadlo v Evropě vybaveno elektrickým osvětlením Edisonovými žárovkami. Výraznou dominantu představuje také monumentální hrad Veveří, jenž se postupně vyvinul z raného zeměpanského hradu v mimořádný architektonický komplex.
Volební účast a zájem občanů
V komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Brně 41,90 %, což představovalo nižší hodnotu ve srovnání s celostátním průměrem, který činil 46,07 %.
Při sněmovních volbách v roce 2025 přišlo hlasovat 66,64 % oprávněných voličů oproti 68,95 % v celé republice, zatímco v roce 2021 byla účast 64,65 % (v ČR 65,43 %). V prvním kole prezidentských voleb roku 2023 činila účast 65,51 % (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole dosáhla 67,85 % (v ČR 70,25 %). U krajských voleb v roce 2024 se k urnám dostavilo 34,70 % voličů, což bylo naopak více než celorepublikový průměr 32,91 %.