73,36 %
19,73 %
5,44 %
1,47 %
Sdružení nezávislých kandidátů S… NEZÁVISLÍ KANDIDÁTI DOBRONÍN - 2…
Ivan Sehnal referent OÚ, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 1
8,72 % (608 hlasů)
Mgr. Milan Dočkal vedoucí oddělení správy budov MmJ, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 2
6,98 % (487 hlasů)
František Kunst asistent prodeje, věk: 62 let
pořadí na kandidátce: 3
7,24 % (505 hlasů)
Bc. Jiří Mittasch DiS. odborný lesní hospodář, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 4
6,80 % (474 hlasů)
Ing. Petr Rutsch OSVČ, věk: 64 let
pořadí na kandidátce: 5
6,08 % (424 hlasů)
Lubomír Gazda OSVČ, věk: 56 let
pořadí na kandidátce: 6
6,70 % (467 hlasů)
Pavlína Cinková Nováková vychovatelka, věk: 48 let
pořadí na kandidátce: 7
6,60 % (460 hlasů)
Mgr. Ondřej Novotný učitel, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 8
7,03 % (490 hlasů)
Ing. Ivo Mikulášek ředitel příspěvkové organizace, věk: 61 let
pořadí na kandidátce: 9
7,03 % (490 hlasů)
Martin Lang OSVČ, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 10
6,14 % (428 hlasů)
Pavel Štáfl vedoucí skladu, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 11
5,84 % (407 hlasů)
Ing. Radek Tišl OSVČ, věk: 31 let
pořadí na kandidátce: 12
6,19 % (432 hlasů)
Ing. Bc. Petra Musilová DiS. příslušník bezpečnostního sboru, věk: 47 let
pořadí na kandidátce: 1
11,89 % (223 hlasů)
Libuše Rychlá zástupce ředitele pro mateřskou školu Dobronín, věk: 55 let
pořadí na kandidátce: 2
10,51 % (197 hlasů)
Michaela Šmídová OSVČ, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 3
10,24 % (192 hlasů)
Sdružení nezávislých kandidátů S… NEZÁVISLÍ KANDIDÁTI DOBRONÍN - 2… KDU-ČSL Svoboda a přímá demokracie (SPD)
Ivan Sehnal referent OÚ, věk: 58 let
Mgr. Milan Dočkal vedoucí oddělení správy budov MmJ, věk: 53 let
František Kunst asistent prodeje, věk: 62 let
Bc. Jiří Mittasch DiS. odborný lesní hospodář, věk: 45 let
Ing. Petr Rutsch OSVČ, věk: 64 let
Lubomír Gazda OSVČ, věk: 56 let
Pavlína Cinková Nováková vychovatelka, věk: 48 let
Mgr. Ondřej Novotný učitel, věk: 36 let
Ing. Ivo Mikulášek ředitel příspěvkové organizace, věk: 61 let
Martin Lang OSVČ, věk: 47 let
Pavel Štáfl vedoucí skladu, věk: 53 let
Ing. Radek Tišl OSVČ, věk: 31 let
Mgr. Petra Schneiderová zástupkyně ředitele SŠ, věk: 49 let
Hana Hrůzová DiS. ekonomka, věk: 56 let
Petra Vytisková vychovatelka, věk: 53 let
Ing. Bc. Petra Musilová DiS. příslušník bezpečnostního sboru, věk: 47 let
Libuše Rychlá zástupce ředitele pro mateřskou školu Dobronín, věk: 55 let
Michaela Šmídová OSVČ, věk: 53 let
Jan Šmíd řidič, opravář, věk: 41 let
Bc. Jan Musil příslušník bezpečnostního sboru, věk: 57 let
Karolína Kotrbová studentka VŠ, věk: 21 let
Karolína Straková studentka SŠ, věk: 18 let
Otakar Pípa důchodce, věk: 76 let
Zdeněk Moravec důchodce, věk: 70 let
Mgr. Zuzana Svobodová DiS. učitelka, věk: 40 let
Miluše Šmardová důchodkyně, věk: 66 let
Bc. Ivana Grulichová vychovatelka, asistentka pedagoga, věk: 43 let
Petr Vencovský kovář, věk: 49 let
Lenka Nathalie Petschenková dětská sestra, věk: 59 let
Martin Rychetský OSVČ, věk: 45 let
Mgr. Alena Horská učitelka ZŠ, věk: 51 let
Radek Zdražil OSVČ, věk: 62 let
Jan Krula skladník, věk: 47 let
Jaroslav Horský mechanik, věk: 56 let
Blanka Krulová důchodkyně, věk: 74 let
Iva Klenovská specialista klientského servisu, věk: 42 let
Miluše Beránková důchodkyně, věk: 68 let
Magdalena Zdražilová pracovník v sociálních službách, věk: 60 let
Jiří Beránek důchodce, věk: 65 let
Jaroslav Klenovský vedoucí výroby, věk: 49 let
Jana Mrázová Knížková zdravotní sestra, věk: 44 let
Jaromír Krula důchodce, věk: 74 let
František Duba mistr, věk: 43 let
Jana Kabelková účetní, věk: 57 let
Michal Král servisní technik, věk: 48 let
Olga Králová odborný referent, věk: 72 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Představme si scénu jako vystřiženou ze samotného závěru filmu Marečku, podejte mi pero! Na konci teleskopického transportéru stojí s uctivým výrazem Martin Kupka, zatímco z vyvýšené velitelské kukaně na něj blahosklonně shlíží Vít Rakušan. Kupka udělá gesto rukou nahoru, transportér se rozjede a předseda ODS praví: „Tady jsem si pane Rakušane dovolil, poslat vám ze zahrádky pár našich zbývajících voličů
Starostové ukázali, že patří do první ligy a jsou lídři opozice, zhodnotil výsledky komunálních a senátních voleb bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něj se STAN dařilo i v regionech, kde se dříve hnutí netěšilo větší podpoře. Předseda ODS Martin Kupka ovšem jeho nadšení mírnil. „O lídrovi opozice rozhodne až klání ve Sněmovně a další volby,“ podotkl v Partii Terezie Tománkové.
Nejstarší zvolenou zastupitelkou je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět 92letá pedagožka Sylva Knedlová, která zasedne v zastupitelstvu Fryštáku na Zlínsku. Tento primát jí patřil i při minulých komunálních volbách před čtyřmi roky.
Jak si vedli v komunálních volbách ti předsedové politických stran, kteří kandidovali? Předseda ODS Martin Kupka ovládl volby v Líbeznicích a získal mandát zastupitele, naopak předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka propadl spolu s ostatními Motoristy v pražských komunálních volbách hned dvakrát, kromě magistrátu neuspěl ani v Praze 5. Mandát pražského zastupitele naopak získal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. V Hradci Králové kandidoval z posledních míst kandidátky šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a mandát nezískal, uskupení Hradecký demokratický klub a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků ale volby ve městě vyhrálo.
I během napínavého sčítání hlasů si politici udělali čas na nevšední a záludné otázky pro CNN Prima NEWS. Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš například odpovídal, kdo by podle něj mohl vyhrát hru Zrádci. Bez váhání odpověděl, že by to byl jednoznačně jejich bývalý člen a současný zástupce ODS Jan Lipavský. Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher poodhalil, jaký má rituál. Lídr pražské kandidátky Milan Urban z SPD pak řekl, jaký je jeho talisman pro štěstí a co dělá Tomio Okamura po příchodu z práce domů.
Volební komise pomalu finišují sčítání hlasů v komunálních volbách v Praze. Možností, jak může nové vedení hlavního města vypadat, je hned několik. Lídr Starostů a nezávislých Petr Hlaváček, jehož uskupení nejspíš v Praze zvítězí, si může partnery vybírat. Druhým nejsilnějším subjektem je koalice Spolu pro Prahu, která by společně se STAN teoreticky mohla poskládat většinu, byla by ovšem křehká. Do hry tak vstupují také Piráti, Praha sobě či hnutí ANO. Jak se rýsují jednání a kdo se koho štítí?
O složení obecního zastupitelstva v Dobroníně se rozhodne v nadcházejících komunálních volbách roku 2026. Zdejší demografický profil ukazuje zajímavé postavení mezi českými sídly: podle údajů o věku obyvatel z roku 2021 tvořili senioři ve věku 65 a více let pouhých 13 % populace, což sídlo zařadilo až na 5589. místo z 6254 porovnávaných obcí v zemi a svědčí o znatelně nižším zastoupení této věkové skupiny, než bývá zvykem.
Dobronín leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Na této stránce naleznete ohlédnutí za minulým hlasováním do zastupitelstva i vazby na výsledky dalších volebních klání, kterých se místní voliči v uplynulých letech účastnili.
Poslední obecní volby v roce 2022 přinesly v Dobroníně přesvědčivé prvenství sdružení SNK SNK 2022, které obdrželo 5764 hlasů, tedy 65,10 %. Druhou pozici obsadila kandidátka NK - DOBRONÍN 2022 se ziskem 1738 hlasů (19,63 %). Třetí skončila KDU-ČSL, pro niž hlasovalo 727 voličů (8,21 %), a čtvrtou příčku zaznamenala Komunistická str.Čech a Moravy se ziskem 540 hlasů (6,10 %). Pětiprocentní hranici nepřekonalo uskupení Svoboda a př. demokracie (SPD), které dostalo 85 hlasů (0,96 %).
Volební dění se neodehrává izolovaně, a proto nabízí širší kontext také výsledkový servis z Jihlavska, případně souhrnné zprávy pokrývající regionální komunální dění na Vysočině. Výsledky předešlých hlasování v obci lze prozkoumat prostřednictvím odkazů níže.
Při celostátním měření sil ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 v Dobroníně zvítězilo hnutí ANO se ziskem 42,85 % (432 hlasů), což představovalo ještě vyšší podporu než v rámci celorepublikového výsledku, kde stejný politický subjekt rovněž zvítězil, avšak se ziskem 34,51 %. Druhá skončila koalice SPOLU s 16,26 % (164 hlasů), následovaná hnutím SPD, které obdrželo 10,91 % (110 hlasů). Přes pět procent se dostaly ještě hnutí STAN s 9,12 % (92 hlasů), uskupení MOTO s 8,03 % (81 hlasů) a strana PIRÁTI se 6,34 % (64 hlasů), zatímco formace STAČILO! (3,27 %), PŘÍSAHA (1,38 %), GENERACE (0,69 %) a VÝZVA (0,39 %) zůstaly pod touto hranicí.
Pro srovnání, ve sněmovních volbách v roce 2021 v obci rovněž vyhrálo hnutí ANO s 27,87 % (257 hlasů), zatímco celostátním vítězem se tehdy stala koalice SPOLU se ziskem 27,79 %, která v Dobroníně skončila druhá s 21,58 % (199 hlasů). Kdo chce prozkoumat podrobnější čísla, může využít přehled pro parlamentní volby v Dobroníně, případně sledovat celkový výsledek zahrnující sněmovní volby na Jihlavsku a souhrnná data mapující poslanecké hlasování na Vysočině.
Při souboji o post hlavy státu v rámci prezidentských voleb v roce 2023 vedl v Dobroníně po prvním kole Andrej Babiš se ziskem 39,36 % (398 hlasů), zatímco Petr Pavel získal 26,80 % (271 hlasů). Další hlasy si rozdělili Danuše Nerudová (14,93 %; 151 hlasů), Pavel Fischer (7,12 %; 72 hlasů), Jaroslav Bašta (6,23 %; 63 hlasů), Marek Hilšer (2,86 %; 29 hlasů), Karel Diviš (2,27 %; 23 hlasů) a Tomáš Zima (0,39 %; 4 hlasy). Ve druhém kole nastal obrat a zvítězil Petr Pavel s 51,55 % (514 hlasů), zatímco Andrej Babiš obdržel 48,44 % (483 hlasů).
Celkový přehled zachycují výsledky prezidentských voleb v Dobroníně, přičemž regionální srovnání nabízejí data pro prezidentské volby na Jihlavsku a také souhrnná stránka zaměřená na výsledky prezidentského klání na Vysočině. Historii minulých přímých voleb hlavy státu v místě dokumentují následující záznamy.
Zatím poslední krajské volby v roce 2024 přinesly v Dobroníně prvenství hnutí ANO, které obdrželo 42,85 % (174 hlasů). Druhou příčku obsadila koalice Společně se Starosty se ziskem 21,92 % (89 hlasů) a třetí skončilo uskupení SPD+Trikol+PRO, které oslovilo 7,88 % voličů (32 hlasů). Další hlasy získaly subjekty STAN PRO VYS (4,67 %; 19 hlasů), KDU-ČSL (4,67 %; 19 hlasů), STAČILO! (4,18 %; 17 hlasů), Piráti (3,69 %; 15 hlasů), SOCDEM (3,44 %; 14 hlasů), PŘÍSAHA (3,20 %; 13 hlasů) a DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT (1,72 %; 7 hlasů).
Zájemci o detailnější rozbor mohou navštívit krajské volby v Dobroníně nebo porovnat údaje s tím, jak dopadlo krajské hlasování na Jihlavsku. Dřívější volební výsledky do zastupitelstva kraje zachycují níže uvedené odkazy.
První písemná zmínka o Dobronínu pochází z roku 1351. Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, měla obec v roce 2024 celkem 1883 obyvatel a rozkládala se na ploše 13,7 km² v nadmořské výšce 475 metrů. Při sčítání lidu v roce 2021 zde stálo 401 domů a poštovní doručování obsluhují směrovací čísla 588 12 a 588 13. O dění v místě informují oficiální internetové stránky na adrese dobronin.cz.
K pamětihodnostem v katastru patří drobná kaplička situovaná pod vzrostlými lipami při silnici na Štoky, kterou Národní památkový ústav popisuje jako volně stojící rustikální architekturu z druhé čtvrtiny 19. století s průčelím završeným trojúhelným štítem a segmentově zaklenutým vstupem chráněným mříží.
V roce 2024 byl přirozený přírůstek obyvatel kladný a činil 8 osob, nicméně záporné saldo migrace ve výši -31 osob způsobilo, že celkový přírůstek dosáhl hodnoty -23. Co se týče věkové struktury ze sčítání v roce 2021, skupina od 0 do 14 let tvořila 14,2 % (celostátně 12,9 %), obyvatelé ve věku 15 až 64 let představovali 72,8 % (v ČR 69,7 %) a lidé od 65 let výše tvořili 13 % (naproti tomu v celé zemi 17,4 %). Otázku náboženského vyznání zodpověděli místní v témže roce tak, že se k věřícím přihlásilo 17,8 % lidí (v republice 22,2 %), jako bez vyznání se označilo 51,6 % obyvatel (celostátně 47,8 %) a zbývajících 30,7 % odpověď neuvedlo (v ČR 30,1 %).
Při komunálních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Dobroníně 47,31 %, což představovalo mírně vyšší zájem než v celé České republice, kde k urnám přišlo 46,07 % oprávněných voličů.
V dalších typech voleb byla situace rozmanitá. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přišlo volit 62,29 % oprávněných voličů (celorepublikový průměr činil 65,43 %), zatímco v roce 2025 účast vzrostla na 70,38 % a předčila celostátních 68,95 %. V prezidentském klání roku 2023 hlasovalo v prvním kole 68,83 % místních voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 68,03 % (v ČR 70,25 %). Krajské volby v roce 2024 pak přilákaly 27,70 % zapsaných voličů, což zaostalo za celostátní účastí dosahující 32,91 %.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
