52,05 %
47,95 %
Stanislav Šípek obchodní zástupce, věk: 49 let
pořadí na kandidátce: 1
8,39 % (473 hlasů)
Ing. František Porubský starosta obce, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 2
8,32 % (469 hlasů)
Jan Škorpík OSVČ, věk: 27 let
pořadí na kandidátce: 3
6,58 % (371 hlasů)
Zdeněk Lopour kontrolor bezpečnosti, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 4
7,73 % (436 hlasů)
Dušan Vlasák MBA strategický nákup, věk: 54 let
pořadí na kandidátce: 5
6,63 % (374 hlasů)
Lenka Mokrá vychovatelka, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 6
7,80 % (440 hlasů)
Petra Klementová účetní, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 7
6,17 % (348 hlasů)
Hubert Křesťan místostarosta obce, věk: 79 let
pořadí na kandidátce: 8
6,24 % (352 hlasů)
Ing. Lukáš Vala ředitel odboru celního úřadu, věk: 43 let
pořadí na kandidátce: 1
7,97 % (414 hlasů)
Ing. Josef Šenk ekonom, daňový poradce, věk: 51 let
pořadí na kandidátce: 2
7,20 % (374 hlasů)
Ing. Pavla Poulová projektová manažerka a úřednice na úseku organizace práce, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 3
7,18 % (373 hlasů)
Bc. Roman Grodl policejní komisař, věk: 52 let
pořadí na kandidátce: 4
7,18 % (373 hlasů)
Bc. Martin Lukáš obchodní manažer, věk: 53 let
pořadí na kandidátce: 5
5,81 % (302 hlasů)
Mgr. Jana Mokrá vedoucí právního odboru městského úřadu, věk: 50 let
pořadí na kandidátce: 6
7,33 % (381 hlasů)
Mgr. Markéta Pařízková učitelka mateřské školy, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 7
7,20 % (374 hlasů)
Stanislav Šípek obchodní zástupce, věk: 49 let
Ing. František Porubský starosta obce, věk: 53 let
Jan Škorpík OSVČ, věk: 27 let
Zdeněk Lopour kontrolor bezpečnosti, věk: 52 let
Dušan Vlasák MBA strategický nákup, věk: 54 let
Lenka Mokrá vychovatelka, věk: 50 let
Petra Klementová účetní, věk: 50 let
Hubert Křesťan místostarosta obce, věk: 79 let
Miloš Štefáček OSVČ, věk: 45 let
David Fiala projektant, věk: 49 let
David Lankaš mechanizátor lesní výroby, věk: 42 let
Ing. Jiří Králíček vedoucí provozu, věk: 57 let
Bc. Filip Řádek student, věk: 22 let
Alois Březina důchodce, věk: 78 let
Pavel Ondra OSVČ, věk: 59 let
Ing. Lukáš Vala ředitel odboru celního úřadu, věk: 43 let
Ing. Josef Šenk ekonom, daňový poradce, věk: 51 let
Ing. Pavla Poulová projektová manažerka a úřednice na úseku organizace práce, věk: 50 let
Bc. Roman Grodl policejní komisař, věk: 52 let
Bc. Martin Lukáš obchodní manažer, věk: 53 let
Mgr. Jana Mokrá vedoucí právního odboru městského úřadu, věk: 50 let
Mgr. Markéta Pařízková učitelka mateřské školy, věk: 45 let
Mgr. Lada Černá úřednice na úseku správy GIS, věk: 25 let
Markéta Klímová pracovnice technicko-obchodní podpory, věk: 27 let
Karel Černý nakladatel, věk: 61 let
Mgr. Iveta Klusáková ředitelka mateřské školy, věk: 58 let
Roman Březina automechanik, věk: 48 let
Mgr. Miloslav Sobotka bývalý příslušník bezpečnostního sboru, věk: 49 let
Martin Holemář pracovník krajské správy a údržby silnic, věk: 48 let
Ing. Vojtěch Pokorný referent správy nebytových prostor, věk: 35 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Porážka hnutí SPD ve volbách nebyla překvapivá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekla komentátorka Karolina Stonjeková. Podle ní si SPD se sebou příliš neví rady a má problém se vymanit z marasmu. Hnutí je v případě obliby voličů už dlouhou dobu na sestupné trajektorii, řekla dále komentátorka, a dle jejích slov neprospělo angažmá původně protestního politického uskupení ve vládě.
Starostové míří v Ostravě do koalice s ANO, vedení strany se je snažilo přesvědčit o jiné cestě. Poslankyně STAN za Moravskoslezský kraj a šéfka klubu poslanců Michaela Šebelová redakci řekla, že to osobně s kolegy řešila, nemůže je ale donutit. Ostrava je v kontrastu oproti Praze, Brnu i parlamentu, kde se STAN vůči ANO vymezuje a koalice odmítá.
Bývalý prezident Miloš Zeman se nezúčastní druhého kola senátních voleb. Podle svých slov nemá již koho volit, nepostoupil totiž jeho oblíbený kandidát. Symbolickou účast, při které by do urny vhodil prázdný lístek, považuje Zeman za zbytečnou. Bývalý prezident to uvedl v rozhovoru pro deník Blesk.
Druhé kolo senátních voleb se nezadržitelně blíží. Voliči v některých obvodech budou mít 16. a 17. října na výběr ze dvou finálních kandidátů. Redakce CNN Prima NEWS vám přináší unikátní predikci výzkumného ústavu STEM, která určuje favority závěrečné volby. Podle výsledků by letošní senátní volby měla opanovat ODS či hnutí STAN. Oproti tomu hnutí ANO může tvrdě narazit. CNN Prima NEWS chystá v pátek speciální vysílání od 13:30 a v sobotu od 13:00.
Hnutí ANO vyhrálo komunální volby v šesti krajských městech. Ze svých tradičních bašt ztratilo například Ústí nad Labem. Skončit v opozici může ale i tam, kde bylo první. Jisté je to v Olomouci a schyluje se k tomu také ve Zlíně. Podle předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše je za tím snaha obejít vítěze za každou cenu.
Ostravská ODS se nevzdává myšlenky, že ve městě po volbách složí koalici bez vítězného hnutí ANO. Mezitím se rodí spojenectví ANO a Starostů pro Ostravu, kteří k sobě hledají třetího partnera. Končící primátor a lídr kandidátky ODS, lidovců a TOP 09 Jan Dohnal redakci řekl, že na vyjednání koalice bez ANO jsou ještě tři týdny. Až poté se sejde nové zastupitelstvo. Ostrava se odlišuje od Prahy i Brna, v nichž STAN usiluje o koalice bez ANO. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že z rodící se koalice v Ostravě nemá radost, zasáhnout se ale nechystá.
V Hamrech nad Sázavou se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o složení zastupitelstva — a lidé v téhle obci u volebních uren skutečně nechybí. Ve všech typech voleb se volební účast drží zřetelně nad celorepublikovým průměrem.
Obec leží v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina, v nadmořské výšce 554 metrů. Poprvé je písemně doložena v roce 1470 a dnes čítá přes patnáct set obyvatel. Tato stránka provází přehled komunálních voleb i dalších typů hlasování, jejichž výsledky jsou dostupné níže.
V komunálních volbách 2022 se o přízeň místních voličů utkala dvě uskupení. Přesvědčivěji si vedlo Sdružení nezávislých kandidátů Hamry nad Sázavou, které získalo 62,51 % hlasů. Druhé SNK Naše Hamry pak sebralo zbývajících 37,49 %. Výsledek tedy nebyl ani zdaleka těsný — vítěz odešel s náskokem přesahujícím čtvrtinu všech odevzdaných hlasů.
Přehled toho, jak se v komunálních volbách volilo v celém okrese Žďár nad Sázavou, nabízí souhrn komunálních voleb v okrese Žďár. Výsledky za celý Kraj Vysočina pak shrnuje stránka věnovaná komunálním volbám v Kraji Vysočina — obojí jako souhrnný pohled na jednotlivé obce v regionu.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 ztratilo SPOLU pozici lídra z roku 2021 — tentokrát si nejvíce hlasů odneslo ANO s 26,86 %, zatímco SPOLU skončilo těsně za ním s 25,65 %. Na třetím místě se umístil STAN s 13,93 %, za nímž následovalo MOTO s 9,49 %. Celostátně přitom ANO vyhrálo se zřetelně vyšším podílem 34,51 %, takže lokální souboj ANO a SPOLU byl podstatně těsnější než v celorepublikovém měřítku — na úrovni celé země byl výsledek jednosměrnější.
Pro srovnání: v předchozích volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 zvítězilo v obci SPOLU s 31,97 %, ANO tehdy skončilo druhé s 18,55 % a třetí Piráti+STAN získali 16,66 %. Celostátně tehdy bylo pořadí na prvních dvou místech obdobné — SPOLU vedlo s 27,79 %, ANO bylo druhé s 27,12 %, přičemž v Hamrech byl jejich vzájemný odstup výraznější než v celorepublikovém součtu. Výsledky parlamentních voleb za celou obec jsou k dispozici na stránce sněmovních voleb v Hamrech nad Sázavou. Širší kontext nabízí souhrn za okres Žďár nad Sázavou, a pokud vás zajímá pohled za celý kraj, poslouží přehled za Kraj Vysočina.
V prezidentských volbách 2023 vedl v prvním kole Petr Pavel s 41,54 % hlasů, na druhém místě skončil Andrej Babiš s 26,74 % a třetí Danuše Nerudová získala 15,09 %. Pavel Fischer pak dosbíral 8,81 % a zbývající kandidáti se pohybovali pod třemi procenty. Pořadí prvních dvou kandidátů se do druhého kola nezměnilo, výsledek však byl ještě výraznější: Pavel zvítězil se 67,31 %, Babiš obdržel 32,68 %.
Výsledky obou kol za obec jsou dostupné na stránce věnované prezidentským volbám v Hamrech nad Sázavou. Jak volil okres jako celek, ukazuje přehled prezidentských voleb v okrese Žďár nad Sázavou, výsledky na úrovni kraje pak shrnuje stránka prezidentských voleb v Kraji Vysočina.
V krajských volbách 2024 zvítězilo v Hamrech nad Sázavou uskupení Společně se Starosty, které získalo 29,97 % hlasů. ANO skončilo s 25,91 % na druhém místě, tedy s odstupem zhruba čtyř procentních bodů. Třetí příčka patřila STAN PRO VYS s 8,99 %, čtvrtý byl SOCDEM s 8,56 %. Zbývající uskupení — STAČILO!, SPD+Trikol+PRO, PŘÍSAHA, KDU-ČSL a Piráti — se pohybovala mezi 4,71 a 6,42 %.
Výsledky za obec jsou k dispozici na stránce krajských voleb v Hamrech nad Sázavou. Pro srovnání s tím, jak volil celý okres, poslouží přehled za okres Žďár nad Sázavou.
Hamry nad Sázavou jsou obcí v okrese Žďár nad Sázavou, zasazenou do krajiny Kraje Vysočina ve výšce 554 metrů nad mořem. Poprvé je obec písemně doložena v roce 1470. Ke konci roku 2024 tu žilo 1 587 obyvatel, kteří obývali 489 domů zaznamenaných při sčítání v roce 2021. Rozloha katastru činí 7,1 km² a poštovní směrovací číslo je 59101.
Mezi místními památkami, evidovanými Národním památkovým ústavem, vyniká především bývalý vodní mlýn v údolí řeky Sázavy — zajímavé spojení zemědělského statku s mlynářským řemeslem, jehož areál dnes hostí expozici muzea s funkčním hamrem. Obec je dále bohatá na raně barokní boží muka: dochovala se tu troje kamenná sloupková boží muka, z nichž dvoje nesou letopočty 1680 a 1685; každá se liší mimo jiné zakončením kaplice.
Věková struktura obyvatelstva podle dat Českého statistického úřadu z roku 2021 ukazuje, že produktivní obyvatelé ve věku 15–64 let tvoří 72,2 % — citelně více než celorepublikový průměr 69,7 %. Senioři nad 65 let představují 14,3 %, zatímco v celé republice je jich 17,4 %; děti a mladiství do 14 let tvoří 13,6 % oproti průměrnému 12,9 % za celé Česko. Tamní obyvatelé se v roce 2021 hlásili bez vyznání ze 44,3 %, neuvedli vyznání z 31,9 % a jako věřící se označilo 23,7 % — celorepublikové hodnoty jsou přitom 47,8 %, 30,1 % a 22,2 %, takže obec vykazuje o něco nižší podíl bez vyznání a o něco vyšší podíl věřících, než je republikový průměr. V roce 2024 obec zaznamenala celkový úbytek obyvatel o 7 osob: přirozený přírůstek byl záporný (–2, tedy o dvě více zemřelo, než se narodilo) a záporné bylo i saldo migrace (–5, tedy o pět více se vystěhovalo, než přistěhovalo) — obě složky demografické bilance tedy tlačily stejným směrem. Oficiální web obce najdete na adrese hamryns.cz.
V komunálních volbách 2022 přišlo v Hamrech nad Sázavou k urnám 53,24 % oprávněných voličů — o více než sedm procentních bodů nad celorepublikovým průměrem, který tehdy dosáhl 46,07 %. Zájem místních o rozhodování o vlastní obci je tedy zřetelně nadprůměrný.
Tenhle vzorec se opakuje ve všech typech voleb. V parlamentních volbách 2025 hlasovalo 79,41 % voličů, zatímco průměr za celou republiku byl 68,95 %; v roce 2021 to bylo 76,49 % oproti 65,43 % v celém Česku. V prvním kole prezidentských voleb 2023 dorazilo k urnám 79,54 % voličů (celostátně 68,24 %) a ve druhém kole dokonce 79,90 % (republikový průměr 70,25 %). V krajských volbách 2024 pak obec dosáhla 37,21 %, přičemž průměr za celou republiku byl 32,91 %. Ať jde o komunální, parlamentní, prezidentské nebo krajské hlasování, Hamry nad Sázavou konzistentně překonávají celorepublikovou účast.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
