59,93 %
21,52 %
18,55 %
Karolína Štěpánová starostka, věk: 46 let
pořadí na kandidátce: 1
18,33 % (192 hlasů)
Dominik Pevný prodejce vozů - manažer, věk: 37 let
pořadí na kandidátce: 2
13,46 % (141 hlasů)
Adéla Kubátová učitelka, věk: 38 let
pořadí na kandidátce: 4
13,94 % (146 hlasů)
Pavel Filo OSVČ, věk: 58 let
pořadí na kandidátce: 6
13,08 % (137 hlasů)
Vít Urban lakýrník, věk: 41 let
pořadí na kandidátce: 7
13,56 % (142 hlasů)
Bc. Filip Chrapan referent odboru životního prostředí – vodní hospodářství, věk: 36 let
pořadí na kandidátce: 2
20,47 % (77 hlasů)
Milan Šimek OSVČ, věk: 45 let
pořadí na kandidátce: 1
23,76 % (77 hlasů)
Karolína Štěpánová starostka, věk: 46 let
Dominik Pevný prodejce vozů - manažer, věk: 37 let
Monika Janáčová operátorka výroby, věk: 56 let
Adéla Kubátová učitelka, věk: 38 let
Gabriela Sidorová řeznice, věk: 48 let
Pavel Filo OSVČ, věk: 58 let
Vít Urban lakýrník, věk: 41 let
Monika Jankulárová učitelka MŠ, věk: 37 let
Petr Šindelář lesník, věk: 31 let
Petr Mráz elektrikář, OSVČ, věk: 39 let
Bc. Filip Chrapan referent odboru životního prostředí – vodní hospodářství, věk: 36 let
Radek Mikeš lesní dělník, věk: 60 let
Lukáš Sedlecký automechanik, věk: 34 let
Bohdan Prchal pomocník tesaře, věk: 31 let
Rudolf Mondek student, věk: 20 let
Mgr. Tereza Mrázová učitelka, věk: 44 let
Milan Šimek OSVČ, věk: 45 let
František Štěpán OSVČ, věk: 45 let
Petr Horák OSVČ, věk: 28 let
Ludvík Brand vedoucí výroby, věk: 56 let
Adriana Šindelářová operátorka výroby, věk: 51 let
Ladislav Nový důchodce, věk: 69 let
Hana Marvanová projektantka, věk: 29 let
Lenka Pevná pokojská, věk: 38 let
Gabriela Šimková soc. pracovnice, věk: 34 let
Nejnovější příspěvky k tématu
Let na holubovi, 24 stejných příjmení na kandidátce a snaha Mariana Kotleby o návrat do politiky. Slovensko už tuto sobotu 24. října čekají komunální volby a jednotlivé kampaně jsou nabité obsahem i úsměvnými okolnostmi. Tamní voliči musí dávat pozor, protože nabídka kandidátů je skutečně pestrá.
Zástupci ODS, TOP 09 a ANO podepsali v pražských Řeporyjích koaliční smlouvu. Městskou část povede Lenka Fialová, sestra někdejšího starosty Pavla Novotného (oba ODS), který se nově stane místostarostou. „Tatínek mě i budoucí paní starostku pochválil s tím, že na druhé místo ve volbách a kriminál to je slušný výsledek,“ prohlásil komunální politik, který na sebe v uplynulých letech často upozorňoval skrze nejrůznější kontroverze. Řeporyjská koalice bude mít v 15členném zastupitelstvu těsnou většinu osmi hlasů.
Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s 11 mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
V případě, že v Praze do listopadového zastupitelstva nevznikne koalice STAN, Spolu (ODS, TOP 09) a Prahy sobě, vytvoří koalici STAN a Spolu a pak budou pokračovat v jednáních. V radě nechají volná místa pro třetího partnera. Prozatím počítají s tím, že to bude Praha sobě. Po jednání týmů STAN a Spolu to řekli lídři STAN Petr Hlaváček a Spolu Tomáš Portlík (ODS).
V Ostravě ve čtvrtek podepsali koaliční smlouvu zástupci vítězného hnutí ANO, Starostů pro Ostravu a hnutí Ostravak. Ještě ve středu večer se přitom uskupení srdcOVA tvořené ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a nestraníky pokusilo dohodu zvrátit a nabídlo Starostům pro Ostravu a Ostravaku spolupráci bez ANO. A to včetně místa primátora pro Starosty. Oba možní koaliční partneři ale změnu odmítli. Novým primátorem se má stát lídr ostravského ANO Richard Vereš, jeho prvním náměstkem pak šéf ostravských Starostů Aleš Boháč.
Pozice hnutí Starostové a nezávislí v hlavním městě je po letošních komunálních volbách velmi silná, uvedl komentátor Miroslav Korecký ve vysílání CNN Prima NEWS. Rakušanovo hnutí přirovnal k silnému psovi, který podle něj může z výsostné pozice rozhodovat o pražském zastupitelstvu. Předseda pražského STAN a pravděpodobně také nový pražský primátor Petr Hlaváček si podle Koreckého prosadí koalici, do které budou patřit i Piráti. A to i navzdory protestům ODS.
Lenora, obec v okrese Prachatice na jihu Čech, se v komunálních volbách 2026 rozhoduje o složení zastupitelstva, které povede obec pro nadcházející čtyřleté období. První písemná zmínka o Lenoře pochází z roku 1840 a obec je úzce spjata s místní sklárnou, kterou dodnes připomínají dochované sklářské domy.
Stránka nabízí nejen pohled na komunální volby, ale i přehled toho, jak obyvatelé Lenory hlasovali ve volbách do Poslanecké sněmovny, ve volbě prezidenta republiky a v krajských volbách.
V komunálních volbách v roce 2022 byla situace v Lenoře jednoznačná: kandidovalo jediné sdružení — Pro Lenoru — které získalo veškeré odevzdané hlasy, konkrétně 871, tedy plných 100 %. Šlo tak o nekonkurenční klání, v němž se o výsledku prakticky nerozhodovalo. Jak dopadnou komunální volby v širším prachatickém regionu, ukazuje přehled komunálních voleb v okrese Prachatice; jihočeský pohled pak nabízí souhrn komunálních voleb za Jihočeský kraj.
Historické výsledky komunálních voleb v Lenoře od roku 2006 jsou dostupné v odkazech níže.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 zvítězilo v Lenoře hnutí ANO se ziskem 28,92 % hlasů. Za ním skončila koalice SPOLU s 23,92 %, STAN s 11,78 %, SPD s 10,35 % a Piráti s 9,28 %. Shodou s celorepublikovým výsledkem je vítěz — ANO triumfovalo v Lenoře i v celé zemi, přičemž celostátně dosáhlo výrazně vyššího zisku (34,51 %) oproti zdejším 28,92 %, takže místní voliči ho sice upřednostňovali, ale přece jen méně rozhodně než zbytek republiky.
Ve volbách 2021 dopadlo hlasování v Lenoře jinak: koalice SPOLU tehdy vedla s 34,65 %, zatímco celostátně ANO a SPOLU skončily prakticky vyrovnaně (27,79 % vs. 27,12 %). Lenora tak v roce 2021 dala koalici SPOLU výrazně silnější podporu, než odpovídalo celostátnímu rozložení. Podrobné výsledky všech volebních období v obci přibližují parlamentní volby v Lenoře. Širší srovnání v rámci prachatického okresu nabízí výsledky za okres Prachatice, jihočeský kontext pak přehled za Jihočeský kraj.
V prvním kole prezidentských voleb 2023 vedl v Lenoře Petr Pavel se 36,39 % hlasů, těsně před Andrejem Babišem (32,24 %). Třetí skončila Danuše Nerudová s 15,97 %, za ní Pavel Fischer (5,91 %) a Jaroslav Bašta (4,43 %). Pořadí prvních dvou kandidátů se do druhého kola přeneslo beze změny a Petr Pavel svůj náskok znatelně rozšířil: získal 62,86 % hlasů, zatímco Andrej Babiš 37,13 %.
Výsledky prezidentských voleb za obec jsou dostupné na stránce prezidentských voleb v Lenoře. Pro srovnání s výsledky prachatického okresu slouží přehled za okres Prachatice, jihočeský kontext pak výsledky za Jihočeský kraj.
V krajských volbách roku 2024 si ODS v Lenoře vedla zcela suverénně — sebrala přesně 50 % odevzdaných hlasů, tedy každý druhý platný hlas. Za ní na vzdáleném druhém místě skončilo ANO s 23,57 %, zatímco STAČILO! a SPD+Trikol+PRO se dělily o třetí místo, každá s 7,14 %. Zbývající uskupení se pohybovala pod třemi procenty.
Výsledky krajských voleb v obci shrnuje stránka krajských voleb v Lenoře. Jak v těchto volbách dopadl celý prachatický region, ukazuje přehled krajských voleb za okres Prachatice.
Lenora je obcí v okrese Prachatice, situovanou v nadmořské výšce 765 metrů na území Jihočeského kraje. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1840; s obcí je úzce spjata místní sklárna, v souvislosti s jejímž založením se od roku 1834 stavěly sklářské domy. K roku 2024 měla obec 652 obyvatel a v roce 2021 zde evidovala data 209 domů. Rozloha katastru činí 17,8 km² a obec pokrývá poštovní směrovací čísla 384 42, 384 51 a 385 01.
Lenora je pozoruhodná množstvím technických a historických památek evidovaných Národním památkovým ústavem. Patří mezi ně plavební kanál Kaplického potoka, technická stavba sloužící k dopravě dřeva z těžko přístupných lokalit pod Boubínem do místní sklárny a panské pily — splavná část vede od Boubínského jezírka do Teplé Vltavy. Neméně zajímavá je ratejna, typový roubený dvojdomek s valbovou střechou stavěný od roku 1834 jako součást souboru sklářských domů, který dodnes dokresluje pracovní charakter obce.
Pohyb obyvatelstva v roce 2024 zaznamenal celkový úbytek devíti osob: přirozený přírůstek byl nulový (počet narozených se rovnal počtu zemřelých), takže celý pokles šel na vrub zápornému saldu migrace — z obce se odstěhovalo o devět lidí více, než kolik se přistěhovalo. Z hlediska věkové struktury (data za rok 2021) mají obyvatelé Lenory nadprůměrně silné zastoupení produktivní věkové skupiny 15–64 let: tato kohorta tvoří 71,7 % obyvatel, což je citelně nad celorepublikovým průměrem 69,7 %. Podíl seniorů (65 a více let) naopak dosahuje 15,8 %, zatímco v celé republice je to 17,4 %. Co se náboženského vyznání týče (sčítání 2021), výrazně vyčnívá vysoký podíl těch, kteří vyznání neuvedli: 43,4 %, což je podstatně více než celorepublikových 30,1 %; bez vyznání bylo 40,3 % a k víře se přihlásilo 16,3 % obyvatel. Statistické údaje o demografii a ekonomice obce pocházejí z dat Českého statistického úřadu. Bližší informace o obci najdete také na oficiálních stránkách Lenory.
V komunálních volbách 2022 přišlo k volbám v Lenoře 35,67 % oprávněných voličů, zatímco celorepublikový průměr u komunálních voleb toho roku dosáhl 46,07 %. Zájem o místní samosprávu byl tedy v obci znatelně nižší, než odpovídal průměru v Česku — rozdíl přesahoval deset procentních bodů.
Podobný vzorec se opakoval i u ostatních typů voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 hlasovalo v Lenoře 56,63 % voličů, oproti 68,95 % v celé republice; v roce 2021 byl místní výsledek 57,14 % při celorepublikovém průměru 65,43 %. V prvním kole prezidentských voleb 2023 dosáhla místní účast 64,89 % (celostátně 68,24 %), ve druhém kole pak 64,79 % (celostátně 70,25 %). V krajských volbách 2024 přišlo k urnám 26,87 % voličů v Lenoře, zatímco průměr v celé republice byl 32,91 %. Napříč všemi typy voleb tedy účast v obci zaostávala za celostátními hodnotami.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
