0,00 %
Naděžda Čapková starobní důchodce, věk: 69 let
Jan Drda podnikatel, věk: 56 let
Anna Frantová ředitelka mateřské školy, věk: 39 let
Miroslav Hora technik, věk: 62 let
Petr Liška podnikatel, věk: 53 let
Luboš Rajdl úředník, věk: 47 let
Milan Votava IT manager, věk: 48 let
Nejnovější příspěvky k tématu
V nadcházejících komunálních a senátních volbách budou kromě velkých stran bojovat o slibné umístění i menší politické subjekty. Týká se to i stran, které v poslední době vstupovaly do voleb v úspěšných koalicích. V úterní debatě na CNN Prima NEWS od 20:20 diskutují lídři čtyř politických uskupení – Naše Česko, KDU-ČSL, TOP 09 a KSČM.
Redakce CNN Prima NEWS se kandidátů na pražského primátora zeptala na několik anketních otázek na témata, která hýbou metropolí. Jejich odpovědi publikujeme na pokračování. V tomto článku přinášíme odpovědi na palčivou otázku: měla by Praha regulovat platformy, jako je Airbnb? Většina lídrů v hlavním městě je pro, Milan Urban z SPD však před regulací varuje a tvrdí, že se může „obrátit v neprospěch“.
Při pondělní superdebatě na CNN Prima NEWS došlo k několika ostrým střetům mezi poslancem a předsedou hnutí PRO Jindřichem Rajchlem a poslankyní a předsedkyní strany Zelených Gabrielou Svárovskou. Představitel vládní koalice svou oponentku osočil z toho, že sosala veřejné finance a nikdy nepodnikala. Ta opáčila, že tak jako on nikdy nepodnikala a tázala se, zda nyní sosá peníze, když dostává poslanecký plat. Oba politici se střetli i kolem tématu větrných elektráren.
Kdo zvítězí v boji o Senát? To vám na CNN Prima NEWS řekneme dřív než ostatní. Favorita druhého kola se dozvíte už během prvního volebního víkendu díky předpovědi analytiků společnosti STEM. Ti jsou schopni spočítat šance na výhru už při sečtení osmdesáti procent hlasů z prvního kola.
Zdravotní úřady v Pensylvánii k pondělku hlásí 1 004 případů spalniček, píše agentura Reuters. Vysoce nakažlivé nemoci v tomto americkém státě letos podlehlo pět lidí, přičemž nikdo z nich proti ní nebyl očkován. Spojené státy se potýkají s největší nákazou spalniček za několik desetiletí. Guvernérka New Yorku Kathy Hochulová ve svém státě kvůli spalničkám vyhlásila stav nouze poté, co tam letos bylo zaznamenáno 108 případů. V USA bylo letos zaznamenáno už 3 887 případů nemoci.
Jedním z favoritů blížících se komunálních voleb je v Ústí nad Labem hnutí ANO. Redakce se s jeho lídrem Tomášem Hrubým vydala do ulic krajského města, kde se spolustraníky rozdával letáčky v rámci kontaktní kampaně. Hrubý v rozhovoru pro CNN Prima NEWS mimo jiné slíbil, že Ústí zbaví takzvané „díry“, kterou označil za vřed. Místo ní by měla na místě vzniknout ukázka světové architektury. Na život v severočeském městě, kde ANO vládne již osm let, si přitom během kampaně stěžovala i členka hnutí.
V Nesvačilech rozhodnou nadcházející komunální volby v roce 2026 o novém složení obecního zastupitelstva. Obec s historií sahající až do sklonku 14. století se vyznačuje mimo jiné tím, že v ní podle sčítání lidu žil znatelně nižší podíl seniorů, než činil celostátní průměr.
Zdejší samospráva řeší záležitosti sídla s necelými dvěma stovkami obyvatel. Vedle informací o místním dění nabízí tento text také pohled na to, jak voliči hlasovali v dalších typech voleb v předchozích letech.
Při hlasování do obecního zastupitelstva v roce 2022 byla podána pouze jedna kandidátní listina. Hlasy tak odevzdávali voliči výhradně pro Sdružení nezávislých kandidátů, které obdrželo všech 479 platných hlasů, tedy 100,00 %.
Pokud chcete prozkoumat širší regionální souvislosti, můžete nahlédnout na výsledky v okrese Beroun a k dispozici je rovněž souhrnný přehled za Středočeský kraj, zachycující situaci v jednotlivých městech a obcích.
Historické výsledky hlasování v obci přibližují tyto odkazy:
Při hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 získalo v obci nejvíce hlasů hnutí ANO, které podpořilo 50 voličů, což představovalo 42,01 %. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 31 hlasy (26,05 %) a třetí příčku obsadilo hnutí STAN s 11 hlasy (9,24 %). Další hlasy si připsali PIRÁTI s 9 hlasy (7,56 %), hnutí MOTO se 7 hlasy (5,88 %) a hnutí SPD s 5 hlasy (4,20 %). Po jednom hlasu, tedy shodně 0,84 %, zaznamenala uskupení REBELOVÉ, VÝZVA, ČSSD a hnutí PŘÍSAHA. Stejně jako v celém Česku, kde hnutí ANO zvítězilo se ziskem 34,51 % a koalice SPOLU byla druhá s 23,36 %, se i v Nesvačilech tato dvě uskupení umístila na prvních dvou pozicích.
O čtyři roky dříve, v roce 2021, bylo pořadí na čele odlišné. Zvítězila koalice SPOLU, pro niž hlasovalo 35 voličů (29,66 %), zatímco hnutí ANO získalo 29 hlasů (24,57 %) a koalice Piráti+STAN obdržela 28 hlasů (23,72 %). Pět hlasů si připsala KSČM (4,23 %), po čtyřech hlasech měly Volný blok a hnutí SPD (shodně 3,38 %) a po třech hlasech zaznamenaly ČSSD, TSS a hnutí PŘÍSAHA (všechny 2,54 %), přičemž hnutí OtČe volili 2 voliči (1,69 %). Vítězství koalice SPOLU tehdy korespondovalo s celostátním výsledkem, kde toto uskupení rovněž vyhrálo se ziskem 27,79 %.
Detailní data nabízí sněmovní hlasování v Nesvačilech na samostatné stránce. V širším měřítku si lze projít také poslanecké volby na Berounsku či celkový sumář, který mapuje hlasování ve Středočeském kraji v rámci regionu.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 byl výsledek mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty velmi těsný, dělil je jediný hlas. Andrej Babiš získal 43 hlasů (37,71 %) a Petr Pavel obdržel 42 hlasů (36,84 %). Danuše Nerudová oslovila 16 voličů (14,03 %), Pavel Fischer zaznamenal 6 hlasů (5,26 %), Marek Hilšer 5 hlasů (4,38 %) a Jaroslav Bašta 2 hlasy (1,75 %).
Ve druhém kole došlo v sídle ke změně pořadí. Zvítězil Petr Pavel, který shromáždil 63 hlasů, což znamenalo 56,25 %, zatímco Andrej Babiš obdržel 49 hlasů (43,75 %). Podrobný přehled představují prezidentské volby v Nesvačilech v rámci obecní statistiky.
Zájemci o okresní souhrn mohou vyhledat výsledky prezidentské volby na Berounsku a stejně tak jsou dostupné informace za prezidentské volby ve středních Čechách v krajském měřítku.
Při hlasování v roce 2024, kdy se konaly krajské volby, podpořilo nejvíce místních voličů hnutí ANO. Získalo 29 hlasů, tedy 39,18 %. Druhé skončilo hnutí STAN s 20 hlasy (27,02 %) a třetí příčku obsadila koalice SPOLU s 11 hlasy (14,86 %). Pět hlasů náleželo Pirátům (6,75 %), koalici STAČILO! podpořili 4 voliči (5,40 %) a uskupení mimozemstani.eu si připsalo 2 hlasy (2,70 %). Po jednom hlasu (1,35 %) obdržely koalice SPD+Trikol+PRO, uskupení DSZ-ZA PR.ZVÍŘAT a koalice Zelení+SEN 21.
Kompletní údaje nabízí stránka mapující krajské volby v Nesvačilech přímo v obci. Kdo by chtěl porovnat hlasování v širším okolí, tomu poslouží krajské volby na Berounsku s výsledky okolních měst a vsí.
První písemná zmínka o Nesvačilech pochází z roku 1391. Obec leží v nadmořské výšce 325 metrů a rozkládá se na ploše 2,7 km², přičemž místní poštovní směrovací číslo má tvar 267 27. Z hlediska památek eviduje Národní památkový ústav kapličku se zvonicí, což je drobná venkovská sakrální stavba z roku 1822. Oficiální informace o dění samospráva zveřejňuje prostřednictvím webových stránek obce.
Podle údajů, které eviduje Český statistický úřad, mělo sídlo v roce 2024 celkem 176 obyvatel. V témže roce činil přirozený přírůstek 0 osob a saldo migrace dosáhlo hodnoty -1, což vedlo k celkovému přírůstku -1 obyvatele. Při sčítání lidu v roce 2021 bylo v katastru napočítáno 66 domů. Věková skladba obyvatelstva v roce 2021 vykazovala 14,6 % dětí ve věku 0 až 14 let (v celé ČR 12,9 %), 72,2 % lidí ve věku 15 až 64 let (celostátně 69,7 %) a 13,2 % seniorů ve věku 65 a více let (v republice 17,4 %). Podílem seniorů se obec řadila na 5518. místo z 6254 obcí v Česku.
V otázce náboženského vyznání se v roce 2021 polovina místních obyvatel, tedy rovných 50 %, označila za osoby bez vyznání (celorepublikový průměr činil 47,8 %). Skupina věřících tvořila 16,7 % obyvatel, zatímco celostátně to bylo 22,2 %. Zbývajících 33,3 % občanů kolonku s vyznáním neuvedlo, což bylo mírně nad celorepublikovým podílem 30,1 %.
Při obecních volbách v roce 2022 dosáhla volební účast v Nesvačilech 62,50 %. To představovalo znatelně vyšší podíl hlasujících než celorepublikový průměr komunálních voleb, který se pohyboval na úrovni 46,07 %.
Také v ostatních typech voleb byla účast místních voličů nad celostátním průměrem. Do Poslanecké sněmovny přišlo v roce 2025 volit 85,92 % oprávněných osob oproti celostátním 68,95 % a v roce 2021 to bylo 86,76 % při celorepublikové účasti 65,43 %. Během volby prezidenta v roce 2023 dorazilo v prvním kole k urnám 85,29 % voličů (v ČR 68,24 %) a ve druhém kole 84,21 % (v ČR 70,25 %). V krajských volbách 2024 pak účast činila 54,01 %, zatímco v celostátním měřítku přišlo k těmto volbám 32,91 % voličů.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
